Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
To zcela jistě.
Já jsem bigotní katolík. Jsem věřící a agresivní a svou inteligenci i vzdělání využívám k šíření víry, neboť k ničemu jinému to užitečné stejně není.
Re: Jak "oba víme"?
Autorem Bible je Bůh:
http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=105
Samozřejmě, že autorem Bible je Bůh.
Jsem rád, že to konečně uznáváte.
Re: Samozřejmě, že autorem Bible je Bůh.
Pak je ovšem otázka, proč je v Bibli tak ohromné množství chyb.
Bible přeci je SBÍRKA TEXTŮ
psaná v rozmezí staletí- mýty, vyprávění, dopisy, proroctví, přísloví. Psané je to různými jazyky, různými autory- u některých, kupodivu i těch z Nového Zákona jim byla později přiřazena jména.. ty původní texty jsou LIDMI vybrány a seřazeny- některé dokonce z překladů původních textů. Bible, jak ji známe, je překlad překladů překladů, od King's James, Kralické, Roháčkovy.. za poslední roky, co sleduji křesťany, zjišťuju, že spousta z nich četla maximálně tu dětskou Bibli
Re: Však z Mezopotámie vzešel Abrahám.
https://leporelo.info/sumerske-nabozenstvi
Univerzální povahu Boha má vlastně až křesťanství, židovský Jahwe byl původně kmenový a později státní bůh ("Vyvolený lid" a jeho smlouva s Bohem).
O sumerském náboženství historikové píší, že mělo ospravedlnit existující společenský řád.
Re: Však z Mezopotámie vzešel Abrahám.
Nic nového pod sluncem , člověk je dravec a byl !
Re: je hezké, jak lidé hovoří o bohu
Ale je také pravda, že všechny ty civilizace, které se obešly bez Desatera, to nedotáhly proti té, která to Desatero měla, nijak daleko. Prakticky všechny objevy, které dnes slouží všem lidem na této planetě, mají původ v té části světa, kde po staletí jednoznačně dominovalo křesťanství. A není to rozhodně náhoda,
Bůh je opravdu věc víry.
Počátek světa: "vědecký" - povstal ze singularity, t.j. z ničeho. "Náboženský": byl stvořen z ničeho. Je mezi tím nějaký rozdíl? Ne. Život na Zemi: "vědecky": - nevíme (kromě Lepešinské...). "Nábožensky": byl stvořen. Je mezi tím nějaký rozdíl? Je tedy vidět, že o původu světa a života toho de facto opravdu moc nevíme a jde o to, čemu věříme. Tedy je fakt, že o "velkém třesku" existuje spousta důkazů, OK, viz astronomie, ale proč k němu došlo?
Lze jít i od konce.
Říká se tomu antropický princip.
Je totiž fascinující a šokující, co všechno muselo předcházet tomu, než se ve vesmíru objevila inteligentní biologická bytost. A je neuvěřitelné, statisticky extrémně nepravděpodobné, jak přímou a rychlou cestou to proběhlo. A nikde nevidíme pozůstatky opuštěných cest a polotovarů a slepých uliček...
Pokud ale Bůh není a je to opravdu všechno jen náhoda, tak je to jedno, nezáleží na tom.
Re: Lze jít i od konce.
"A nikde nevidíme pozůstatky opuštěných cest a polotovarů a slepých uliček..."
No zkameněliny jsou hmatatelný pozůstatek opuštěných cest a polotovarů. A skoro všechny mezičlánky už se našly. Takoví trilobiti či dinosauři by mohli vyprávět!
Re: Lze jít i od konce.
Asi myslel jako slepe vetve, coz by napriklad byl clovek neandrtalsky, ktery vyhynul, nejspis tech typu 'pred-cloveka' bylo vic, nejsem nejaky fundovany antropolog.
Ze sirsiho pohledu treba my ted jen cekame na vyhynuti jako druha slepa vetev a po nas prijde vyssi vyvojova forma cloveka a treba taky nebude ta posledni.
Neandrtálské geny v sobě máme.
Takže nešlo o žádnou slepou cestu.
Naopak se ukazuje, že populace, které mají v sobě neandrtálské geny, jsou úspěšnější než ty, které je nemají.
Re: Neandrtálské geny v sobě máme.
Ale slo, to prece je vyznam pojmu vyhynuti. Znamena to v puvodni, ciste podobe, nikoli ze se neco preneslo do jineho 'spoludruhu', ktery prezil, tedy zatim preziva.
naopak
Zkameněliny jsou důkaze úspěšnosti cest vedoucích k dnešní realitě a člověku. Nejsou to žádné opuštěné cesty a polotovary.
Re: Lze jít i od konce.
Antropický princip vyvrátil Stephen Hawking:
"Inteligentní bytosti v těchto oblastech by tedy neměly být překvapeny, jestliže pozorují, že jejich lokalita ve vesmíru uspokojuje podmínky nutné pro jejich existenci. Je to podobný případ jako boháč, který bydlí v přepychové čtvrti, a který nikde nevidí žádnou chudobu."
Re: Lze jít i od konce.
Hawking je buď magor, nebo si dělá z lidí srandu. Spousta lidí mu to ovšem baští.
Astone,
i kdyby byl Anselmův důkaz pravdivý, tak nepodává důkaz teistického Boha.
Že Hospodin není ten nejvyšší Bůh se přece píše i Bibli.
Myslím, že už je jasné, proč zde na Psu vychází tolik náboženských článků a proč byl slavný článek Petra Hájka (Opičí proces po česku - "Nevím, jak vy, ale já z opice nepocházím. Vím to tak jistě, jakože je nade mnou živý Bůh.") původně zařazen do rubriky Věda.
Takovou ztrátu kritického myšlení jsem od vás neočekával.
Re: Astone,
Ale jakapak ztrata, nemuzete ztratit neco, co nemate.
Re: Astone,
Aston se mohl vzdělat v knize svého otce "Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias". Rád si v ní čtu.
Hájek
Chtělo by to poslat mu genetickou pohlednici , z Olduvajské rokle , TRoubovi.
Nejde o to, která víra má pravdu
protože tento spor nelze rozřešit. Pravdu se možná dozvíme až na konci našeho života. Správně bychom si měli položit otázku, jaký má to, v co věříme, význam pro náš život (a pro společnost). K čemu je člověku dobrá víra, že není ničím jiným než uspořádanou hmotou, která se po krátké době existence zase vrátí do původního neuspořádaného stavu?
Ve škole nám tloukli do hlavy, že proti víře v Boha, tedy idealistickému světovému názoru stojí (samozřejmě ten správný) materialistický vědecký světový názor. Teď se tomu možná říká trochu jinak, ale jsem si jistý, že v principu se dětem ve škole neříká nic jiného. Kde se ale bere ta povýšená jistota, že materialismus je "vědecký"? Co je vědeckého na ničím nepodložené víře, že vesmír vznikl z ničeho a že život se nějak poskládal z neživé hmoty?
Re: Nejde o to, která víra má pravdu
Vaše tělesná hmota se ale skutečně velmi brzy vrátí do méně uspořádáno stavu, o tom není vůbec pochyb :-)
Náboženská víra znamená vždy víru v posmrtný život, ta je obsahem všech náboženství. Má to význam jako duševní hygiena. Ostatní si mohou třeba říct, že tak jako neexistovali před narozením, nebudou existovat ani po smrti - v čem je rozdíl?
Věda zatím ani neví, co se děje centimetr pod naší lebeční kostí. Například, do jakých struktur v mozku se ukládají informace, které si pamatujeme celý život, o tom nemá nikdo ani páru.
Jinak mě se zdá, že trpíte utkvělou představou, že vesmír musel vzniknout. Nemusel, mohl ( může) existovat stále (stejně jako stále existuje bůh) v nějaké jiné fyzikální formě, než je hmota. A jestli něčemu říkáme bůh nebo třeba impuls je úplně jedno.
Myslím si, že přízvisko "vědecký" se nutně k materialismu vztahovat nemusí, neboť věda potřebuje důkazy a zde je nemá. A snad to dětem ve škole nikdo ani netvrdí :-)
Re: Nejde o to, která víra má pravdu
Co se týká toho prvního, tak tam je podstatné to slovíčko "pouze"
Co se týká praktického významu víry v něco, co přesahuje naši momentální fyzickou existenci, má to pro člověka většinou pozitivní význam (o když tomu tak vždy být nemusí). Ovšem opravdu nevím, jaký pozitivum člověku přinese víra opačná.
Co se týká té školy, tak těch ničím nepodložených kategorických tvrzení (a někdy i prokazatelných nepravd) se dětem tluče do hlav spousta. Třeba i v dějepise. Většina lidí se už v životě nepotká s jinými informacemi, takže to páchá dost značné škody.
Opačná víra může člověku přinést to, že nebude
poslouchat náboženské ani jiné autority, pokud se mu nebude chtít a nebude k tomu donucen silou! Když čtete Korán, tak tam Mohamed v jednom kuse lidem vyhrožuje posmrtnými tresty nebo naopak slibuje ráj pro POSLUŠNÉ!
Re: Opačná víra může člověku přinést to, že nebude
Ale tady nejde o poslouchání nějakých autorit! Každý člověk je vybaven vlastním rozumem a NIKDO nemá patent na to, aby věděl, jak to opravdu je. Ani ty "autority", i když se mnoho lidí tváří, že oni to ví.
Re: Nejde o to, která víra má pravdu
Definuji-li hmotu jako objektivní realitu nadanou pohybem, pak tato realita nemohla být vždykcy, protože by musela být v uskutečněném nekonečném čase, a to je vnitřně rozporná představa. nekonečno existuje pouze jako potencialita. Pokud ale "jinou fyzikální formou" myslíte První příčinu hmotného světa, tak jak hmotu zkoumá fyzika, pak je skutečně jedno, jestli ji nazýváme Bůh, nebo jen První příčina. Fakt ale je, že i o této Realitě můžeme opatrně predikovat určité charakteristiky, které se hodně přibližují teistickému obrazu Boha ...