Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Tyhle mesiášské bludy "pro celý svět", to je hnus ! Tohle přivádí lidskou civilizaci k degeneraci !

Pokud tahle idiocie projde, pak povede k rozpadu rodin i společnosti a následně k návratu stavu před několika staletími.

Nejsem právník a Istambulskou smlouvu jsem viděl v překladu. Ale z toho, co jsem četl, mi naskakovala husí kůže. Předávání obrovské moci nad lidmi - nad rodinami - do rukou nikým volených nevládních organizací, které budou ve společenských oblastech mocnější než státní i soudní moc, mě vyděsila. (Kam se hrabe předchozí "socialistická" ideologie - proti tomuto jde o slabý odvar. Mimochodem, nejsilnější kalibr minulých kádrů byl postih dětí - obvykle překážky při studiích kvůli nepohodlným rodičům. Za určitých okolností je ale šlo překonat.) Obávám se, že jde o snahu kompletně rozložit i ty zbytky normálně fungujících rodin, které ještě zbyly a kupodivu ještě i vznikají.

Nevím, kam budu muset emigrovat, pokud bude tato smlouva ratifikována - asi na Jižní pól.

Evropa - tedy přesněji její vlády - prostě páše dobrovolnou sebevraždu na všech možných frontách. A to bez ohledu na zcela jiná přání většiny obyvatel.

Proč emigrovat, lepší je vzít do rukou čakany a lotry placené z ciziny i se zkorumpovanými "neziskovkami" a zrádnými politiky vypráskat ze země.

Hlava první

Článek 1

Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

Článek 3

(1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

Asi každý zná dokument z něhož si propůjčuji úvodní věty.

Rád bych se zeptal, kdo spatřuje nedostatky ve vymezení rovnosti práv muže a ženy touto formou. Dle mého názoru je princip mezigenderové rovnosti zakotven v legislativě již od vzniku našeho státu.

To, že dochází k různým kriminálním činům odporující základním mezilidským konsensům je bezpochyby odsouzeníhodné. Nepochybuji však, že převážná většina z nás by dozajista neváhala potírat tyto činy ať jen svým nesouhlasem nebo vlastním aktivním úsilím.

Je snad v naší společnosti násilí páchané na členech rodiny nedostatečně kriminalizované? Jsou snad pracovní příležitosti žen opravdu horší s ohledem na striktně objektivní omezení?

Nevidím jediný důvod proč vlastně celá smlouva není psaná genderově neutrálně. Proč její název zní Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči -ženám- a domácího násilí a ne Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči člověku a domácího násilí.

Již z názvu je zřejmý podtext úsilí této smlouvy, který jde v duchu západního pseudoliberálního myšlení. Nejspíše se dokážeme shodnout, že k opresi žen v minulosti opravdu docházelo nemalou měrou, avšak skupin kterých se oprese za posledních několik tisíc let týkala bylo nespočet. Sám nedokáži posoudit, zda kdybychom separovali opresi spojenou pouze s pohlavím ženy, jestli by při objektivní míře dokázala převýšit nespravedlnost páchanou na jiných skupinách.

Ať už je odpověď jakákoliv, nijak nesouvisí s odůvodněním dnešního trendu, že spravedlnosti se má dostávat v první řadě menšinám, které ji v minulosti požívali méně. V takovém případě by přirozeně muselo neustále docházet k přelévání spravedlnosti ze skupiny na skupinu s následnou děsivou kulminací v historii se tolikrát opakující.

Pochybnými a nekončícími omluvami za naše předky nikomu nikdy nepomůžeme. Jediná prospěšná činnost jak kultivovat společnost, je kultivace ctnostní jednice v jeho vlastní režii s ochranou rukou legitimní justice.

K závěru bych snad jen dodal, jak důležité je pro mlčící většinu bdít nad politickými rozhodnutími elit a umět se ohradit a protestovat proti opatřením usurpující práva občana a zavádění autoritářského přístupu k svobodě. Český právní systém má zajisté mnoho děr, genderové postavení mužů a žen však k těmto dírám dle mého názoru řadit nelze.

Na Istambulske úmluvě mi přišlo nejpříšernější, že to je závazek přijat v budoucnu povinně nové, dnes ještě neznámé, zákony. Když jakési nikým nevolené centrum moudrých hlav zjistí, že se někde páchá nějaký nový druh "příkoří", tak prostě jen sepíše co by se s tím jako mělo a jaké zákony přijmout.. A parlamenty zemí, co k Istambulská smlouvě přistoupily jsou povinny takové zákony přijmout.

Tento mechanismus známe velmi dobře z fungování EU a i největší její zastánci přiznávají, že to je problém a eufemisticky to nazývají "demokratický deficit".

To je jako kdyby někdo podepsal např. nájemní smlouvu na byt a v ní bylo, že protistrana si do ní může kdykoliv cokoliv připsat a ono to platí. Takovou smlouvu by nikdo svéprávný dobrovolně nepodepsal, nehledě k tomu, že taková smlouvu by každý případný soud označil za neplatnou (nelze se smlouvou vzdát dopředu svých práv nebo tak něco). Přesto se nám někdo snaží podstrčit, že u mezinárodních smluv to je to pravé ořechové.

Když jsem si v rámci minut minulých kol diskuzí kolem Istanbulské smlouvy její text přečetl i s jakýmsi doprovodným komentářem, byl jsem velmi překvapen definicí pojmu "násil" . Teď už si nevzpomenu, jak to bylo přesně, ale utkvělo mi v paměti, že když nesplním legitimní očekávání manželky a nekoupím ji k Vánocům kožich, tak se dopustím trestuhidného útisku a domácího násilí

Autor má pravdu, vymezení pojmů ve smlouvě je chatrné, a zejména pojem "gender" bych do právního řádu vůbec nezaváděl - pro jeho neuchopitelnost a desítky navzájem nekompatibilních výkladů

K té rovnosti: Existuje rovnost příležitostí, velmi přínosná.

Existuje rovnost výsledků, u sociálních inženýrů a inženýrek (nic jiného feministky, genderistky, feministi a genderisti nejsou) velice oblíbená, leč nedosažitelná a škody páchající. Zato poskytující možnost dobře honorovaných, moc poskytujících, dokonale škodících funkcí a institucí.

Poměrně krátké, ale výstižné. Děkuji.

Myšlenka, že rovnosti (ve smyslu equality of outcome) bude dosaženo tím, že se obě pohlaví budou vychovávat přesně stejně (unisex hračky, oslovení "děti" namísto "děvčata" a "chlapci") byla vyvrácena sociologickými studiemi. Rozsáhlé studie (desetitisíce zkoumanýc) prokázaly, že čím je společnost aktivně rovnostářštější v genderovém přístupu (zákony, direktivy...), tím VĚTŠÍ nikoli menší je rozdíl v projevech obou pohlaví (volba vzdělání, zaměstnání, hobby, zájmů atd.). Poměr inženýrů/inženýrek či zdravotních sester/zdravoních bratrů je ve Skandinávii NEJVĚTŠÍ. Tyto studie představují jedna z nejtvrdších dat, která sociologie jako věda je schopna nabídnout. A výsledky vyvolaly v řadách progresivistů (často samotných autorů studií) údiv ba zděšení.

Konečně solidní polemika, je to jiná káva než Piťhovo kázání...

Pan Piťha řekl v podstatě totéž, jenom nehovořil k akademikům či intelektuálům.

Podřadné postavení žen v minulosti bylo dáno technologickou úrovní,která neumožňovala rovnoměrné zapojení žen do tvorby společenského produktu. Mluvit dnes o diskriminaci je hloupost nebo zákeřný úmysl.

Příroda stvořila ženu a muže s jasně diferencovaným posláním,které mohl změkčit až vědecko-technický rozvoj. Samozřejmě s tím přišly i nové problémy: jak skloubit přírodu se společenskými (ale i individuálními) požadavky..

Oni se zapojovali do tvorby společenského produktu, ale jejich práce nebyla dostatečně oceněna