Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zpíval-li (zpíval-li) Jarek Nohavica o svobodě, bylo to o svobodě vnitřní. Měl proč (no comment). Co jsme tam viděli, je jiná (naše) věc.
Jiří Tichota (Spirituál Kvintet) také komentoval, že mnohdy lidé (a cenzoři) viděli v jejich písních to, co tam (někdy ;-) ) ani nebylo.
Nesoudil bych. Nevíme, co na něj měli (opět, no comment), a byl příliš vidět. Zvlášť s rodinou a dětmi to nemohlo být lehké.
Štěkající nýmandi vždycky vylézají z nor a je to kupodivu proti lidem, kteří něco umějí. “Spravedlivý Hutka” je pro většinu málo známý a Nohavica nepotřebuje něco vysvětlovat. Milan Kundera je světový spisovatel a co k tomu mohou nýmandi sdělit, samozřejmě nic. Že šakali vyjí to je jejich přirozenost.
Nohavicu jsem poprvé viděl na menší akci SSM okresního formátu na začátku 80 let, asi 81, 82. Asi ho pozvali. Působil jako zjevení, ani ne tak hudbou jako texty. Tehdy to byla přísná doba a každý text, který nebyl jako rudé právo, byl překvapivý. Od té doby jsem o něm věděl, že existuje, ale nikdy jsem na něj už nešel a vím, že ani nepůjdu. Hvězda u nás není vždy to nejlepší co se dá poslouchat. A poslouchat jej beru jako ztrátu času. Mám jiné velikány.
O autorovi článku jsem slyšel poprvé minulý týden, bulvární věci. Takže je zařazen do stejné kategorie. Rádio přeladit, TV přepnout jinam, noviny přeskočit, internet neklikat.
Tak nějak. Já ho zažil dokonce na dovolené s CKM, Týden s folkem se to jmenovalo. Čtyři písničkáři ze spolčení neoficiálně zvaného NSDAP neboli Nohavica, Streichel, Dobeš a Plíhal - toho nahradil Petr Rímský, a mně tam ten chlap uhranul doživotně.
Čímž vám ho nevnucuji. Naučil jsem se tomu říkat, že člověk ještě nedorostl. Klid, nepokouším se urážet, já zase dodnes nedorostl třeba k Beatles. Inu, každej jsme nějakej .
Mmch - jestli jste ho pustil ze zřetele, zkuste se pobavit s nějakým spřáteleným znalcem, dnešní Nohavica má s autorem "Teď jseš, chlapče, husita" jen hodně málo společného.
Mám v okolí pár lidí, starších i mladších, kteří se jdou postavit do fronty na lístky vždy, když je v okolí.
On patří do kategorie, kde texty hrají velkou roli. Tu nemám rád. Hudba mi nevadí, ale ani nebere.
Hodně se, dle mého, líbí lidem, kteří sami hrají nebo to zkoušeli.
Hraju na kytaru, čistě na táborákové úrovni, a jedině s Nohavicou jsem měl ten problém, že jsem ho léta letoucí nedokázal nějak slušně uchopit. Jako on to nedokážu (samozřejmě, prostě nejsem on) a nějak po svém... Mám dojem, že podobně těžké je hrát hry V+W. Ne že by to byly nějaké neuchopitelné kusy, ale ti dva "se vepsali do duše lidu" takovým způsobem, že divák vidí herce hrající Voskovce a Wericha, nikoliv... No, a to je ono. Zkoušel jsem hledat na Googlu Těžkou Barboru, respektive jak se jejich dvě postavy jmenují, a na několik způsobů jsem to nenašel.
Máte na mysli prvního a druhého žoldnéře? Pokud google nic jiného neřekl, tak se asi nejmenují...
Nohavica je skvělý písničkář, ale zoufalý charakter.
Ať klidně zpívá o Ostravě, kraji razovitem, či Mílionáři, ale věcem s hlubším lidským obsahem ať se raději vyhýbá. Je v nich totiž totálně nedůvěryhodný.
Jak je (prý) psáno v bibli: Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Také je tam něco o tom prvním, kdo má hodit kamenem.
Nohavica je možná nedůvěryhodný, ale určitě je přesný. Jeden by skoro řekl, že ví, o čem píše.
Připomínám: o B. Němcové se taky lze doslechnout různé věci, a přesto je všeobecně brána jako prototyp křišťálově čisté lidové spisovatelky. Haškova epizoda(?) bolševického velitele města taky nic moc, ale Švejk je absolutně přesný. Olbracht, nepletu-li se, šéfoval Rudému právu, a přesto dost dobře převyprávěl Biblické příběhy a Golet v údolí? Jak praví klasik - není-li to pravda, je to aspoň skvěle vymyšleno. Rozmarné léto zase napsal komunista Vladislav Vančura.
Inu, i Nohavica by jistě mohl být křišťálověji čistý, ale není v úplně špatné společnosti.
No, ako "zahraničnému fanúškovi" je mi celý ten tanec "ukradnutý"... Budem jeho pesničky počúvať aj naďalej a rád... Kto z jeho očierňovateľov vidí do jeho svedomia? A kto do ich?
Ona je zase nějaká kampaň proti Nohavicovi? Už mu zase pár podvraťáků očurává kotníky, neb výš nedočúrnou?
Ani jsem si té kampaně nevšiml - a doporučuji nevšímat si dál. Voříšci se vyštěkají - a Nohavica zase naplní stadiony, zatímco oni sotva občas nějakou literární kavárnu, kde si navzájem zaštěkají, jak je ten svět nespravedlivej...
Já, ač mám Nohavicovi písničky v oblibě, si tedy stále myslím, že přebírat řády od normalizátorů, ať už sedí na Hradě nebo v Kremlu, je mimo mísu a to že hodně.
Nohavica a jeho překlady Vysockého jsou skvostné. Celá jedna generace čerpala sílu z jeho zpívání. To nikdo a nic nemůže odestát. ... Když se podíváte na geniální umělce, tak lidsky stáli za nic velice často. Jakože o Nohavicovi si to vůbec nemyslím - jen ten kdo poslal estébáky při výslechu do pr... může první hodit kamenem. ...
Nohavica je geniální básník. Jestli někomu ublížil , mám dojem, že se omluvil a hlavně to vyzpíval. A chtěla bych vidět jeho soudce, jakými hrdiny by byli v jeho kůži.
Možná, mnoho o tom nevím. Nechci ani moralizovat, natož soudit. Pro někoho (i pro mě) geniální písničkář. Těm, kteří ho nesnášejí, doporučuji: neposlouchat! Právě ta volba, to je ta svoboda, ta demokracie. A to, jak si vyberu, nikde nevyřvávám, je to moje osobní věc a nikomu do toho nic není.
Možná. Ale skutečností zůstává, že mám-li volit mezi Nohavicou s černým puntíkem a takovým Pavlem Liškou s větším množstvím hvězdiček, volím toho prvního.
Jestli nepamatujete: https://www.youtube.com/watch?v=JCAPx3U98Kc
Pan Nohavica má smůlu, že jsme si do něj projektovali svoje touhy, představy o svobodném světě (promiňte, nenapadá mě jak to vyjádřit lépe). Sám nás k tomu směřoval svými texty, svým postavením na kulturní scéně. Pro mě osobně je teď velmi obtížné poslouchat jeho písně, aniž bych si vybavoval jeho morální selhání. Vím, že to měl těžké, nevím jak bych se v jeho situaci zachoval já... No a pak ta Puškinova cena. Hmmm. Domnívat se že literární cena z rukou prezidenta Putina je čistě vyjádřením kvality literárního díla je chyba úsudku.
Myslím, že Nohavica to všechno má tak nějak na háku. Vnímá to asi jako kráčející karavana vnímá štěkající ratlíky.
Když se něco musí vysvětlovat tak dlouhou řadou vět, slov a citátů - mám se vždy na pozoru. Ono by stačilo napsat: TALENT nerovná se CHARAKTER. Příkladů je dostatek, nejen Nohavica.
"Musí"?
To bude spíš styl autora textu. Který je dost osobní.
Samozřejmě, že talent nerovná se charakter, ovšem taky talent hodnotit můžete, charakter - chcete-li být objektivní a fér - podstatně obtížněji.
Ve Vašem článku je poměrně dost zajímavých detailů, které jsem neznal. Nevím rovněž, jaká kampaň se v Brně rozjíždí, asi to nebude nijak velké, na rozdíl od těch dvou dřívějších.
K panu Nohavicovi. Patří bezesporu k tomu absolutně nejlepšímu stran písničkové tvorby u nás v posledních 30 letech. V jedné jeho písně je tolik nápadů (textových i hudebních), co vystačí jinému na celé CD. Ale....psával texty o svobodě, třeba Divocí koně, že. A pak - nejspíše v rámci jak píšete zaopatření potomků - převezme metál (co jsou světské pocty) od bývalého KGB, jedince, pro kterého je svoboda člověka jen obtížnou kategorií. Nechci jej nijak lustrovat, nejspíše jsem si do něj já mylně vkládal cosi více, takže moje chyba. Ale na jeho koncerty už nechodím, protože mu jeho texty nevěřím. Třeba je píše dále, aby si jen vydělal, kdo ví.