24.2.2024 | Svátek má Matěj


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Novák 15.4.2011 17:21

A nebo nevysloví.

Třeba se nenajde těch 101 poslanců, kteří upřednostní zájem státu před svým krátkodobým.

M. Trhlík 14.4.2011 21:09

Ústava nedovoluje bezvládí.

Souhlasím s tím,že Ústava nedovoluje bezvládí.Na druhou stranu dovoluje prezidentovi této země,jmenovat do funkce ministrů lidi,o kterých se ví,že s těmito funkcemi budou mít velké problémy.Vím,že ministři jsou navrhoiváni  a prezident je jmenuje.Tak se může stát,že při poněkud přehnaném srovnání,bude dělat ministra Pepek Vyskoč.Neustálé omílání o tom,co má,či nemá ministr sledovat,či jaké má pravomoci prezident už začínají lidem vadit.Zatím je vše z právnického hlediska v pořádku,ale jak je vidět,výsledky jsou poněkud podivné.Většina lidí ví,že podřízení brzy vystihnou slabou stránku svých nadřízených a začíná kolotoč podivných přehmatů,vysvětlování ,ale ten ,kdo je za tím schován,není nikdy objeven.Přece není možné,aby ministerský předseda chodil s předsedy stran a ministry řešit problémy na hrad a to v době,kdy už je převážně pozdě.

V. Kraus 14.4.2011 20:36

Re: Nemusíme chodit daleko

Václav Klaus si prostě ústavu vykládá tak, jak se mu to momentálně hodí. To ostatně dělal vždy, ať už byl v jakékoli politické funkci. U udržení či pádu vlády však nerozhoduje prezident, ale poslanecká sněmovna. Pokud se strany vládní koalice nedohodnou a vláda bude paralyzovaná, tak ji poslanecká sněmovna jednoduše vysloví nedůvěru.

V. Kraus 14.4.2011 20:33

Re: ježišmarjá,

Ona ústava popisuje rozdíly mezi demisí ministra vnitra a demisí ministra životního prostředí? To jsou mi novoty, díky za informaci!

P. Čech 14.4.2011 18:47

Re: od autora - pokračování

Vidíte, ve svých názorech se lišíme snad jen v nepodstatných detailech. Osobně tvrdím, že nikdo se nesnaží jít k opravdovým kořenům všech problémů, které nás trápí a které znepříjemňují život všem občanům. Na začátku všech těchto problémů je špatně sepsaná a schválená ústava. Její jednotlivé články jsou v mnoha případech v rozporu, některé nelze plnit, aniž by byly porušeny jiné a velmi mnoho z nich je denodenně porušováno zejména politiky a politickými stranami a to zcela beztrestně. Jedná se o mnoho článků, zejména čl. 5, 6, 23, odst.3, 26, 62, odst.a, 74 a další.Dalším problémem, který nám vadí je ten, že ústava, ani jiný zákon neupravuje zásadní věci vládnutí ve státě. Konkrétně tvorba povolebních koalic není obsažena v ústavě ani není žádným zákonem upravena. Možno tedy o ní prohlásit, že nemá žádné zákonné oprávnění a je tudíž nelegální. Stejně tak je možno prohlašovat, že je i nelegitimní a to z toho důvodu, že legitimitu jí mohou dát pouze volby. Ve volbách však povolební koalice nemohou ani nejsou voleny. To jsou věci, které má ústava řešit a nikoliv nějaké proklamace typu že "ČR je demokratickým státem...". Zde zcela ponechávám stranou skutečnost, že to není pravda, protože náš stát postrádá základní demokratický princip a to je vládu většinové vůle občanů. Vládu většinové vůle vylučuje totiž poměrný volební systém, který zase v ústavě zmíněn je, ačkoliv by neměl, protože generuje vždy nedemokratickou vládu menšiny nad naprostou většinou, což je opět v rozporu s čl.1. A tak bych mohl pokračovat. Všechny tyto věci měli mít oni "ústavní experti" na zřeteli, když ústavu tvořili. Jak je vidět, neměli. Nejsem sice právník, natož ústavní expert, zato mám zdravý rozum a řídím se obecnou logikou a mám za to, že takových lidí je hodně. Lidí stejného a nebo hodně podobného názoru.

B. Rybák 14.4.2011 18:45

Re: Nemusíme chodit daleko

Protože teprve teď reálně hrozí, že se vláda na náhradě ministrů nedohodne (a bude ke škodě nás všech paralyzovaná).

J. Kanioková 14.4.2011 16:00

od autora - pokračování

Ještě je tu jeden dílčí podproblém, totiž zda vláda stojí a padá s premiérem. Pokud ano, pak by odvolání premiéra automaticky znamenalo pád vlády a posilovalo argumentaci, že prezident může vládu odvolat kdykoli. Jenže bychom se dostali do problému, kdyby premiér zemřel v úřadu. Obecně pak musím řešit situaci, kdy je ČR bez vlády. Kdo vládne?

Podle shora uvedeného principu by to musel prezident zvládnout sám, dokud by nejmenoval vládu. (Dost zneužitelné, mimochodem.) A takových "vychytávek" jsou tam spousty. Prostě to šili horkou jehlou, z velké části opisovali předchozí ústavu, sem tam něco doplnili, něco vypustili, aniž by domysleli všechny souvislosti ..." Logicky to pak dává do rukou obrovskou moc různým vykladačům a k tomu, že praxe je nejednotná."

J. Kanioková 14.4.2011 15:57

P. Čechovi, 11.22, od autora

"To je těžké odpovídat, když tu jeden musí být nejdřív registrovaný, a já registraci odmítám z principu. Ani nevím, že to tu vyšlo."     

K věci: Je to složitější. Začnu zeširoka. Každý právní předpis je vlastně jakýsi program - stane-li se A, má následovat B. Měl by pamatovat na všechny eventuality (nemusí tam být vypsány, ale musí tam být cesta, jak dojít k jednoznačnému řešení). Neměl by se zaseknout. řeknu to tak: Kdyby naše ústava byla počítačový program, tak toho programátora bych na hodinu vyrazil. Bohužel, s tím programem nějak pracovat musím, a to pokud možno předvídavě - pokud něco vyložím určitým způsobem, musím si umět představit, co takový výklad napáchá v jiných souvislostech.

Konkrétně k Vaší otázce: Z celé Ústavy je patrný princip -  prezident <=> premiér <=> ministři.  Prezident vybírá premiéra a ten si vybírá svůj tým, do jehož složení mu už prezident nemá co mluvit. Jen z dálky bdí. V Ústavě se píše, že nejen jmenuje, ale i odvolává. Logicky, jinak by ti lidé byli neodvolatelní. Některé úkony jsou podmíněny, jiné povinné. Např. prezident má povinnost odvolat vládu, která nepodala demisi, ačkoli ji byla povinna podat. (Což umožňuje (bohužel) dva zcela protichůdné výklady pro ostatní situace: v ostatních případech ji může odvolat kdykoli versus v ostatních případech ji odvolat nemůže.

Je tam ale jedna pravomoc, kterou prezident má a která není nijak dál rozvedena: jde o pravomoc odvolat premiéra. Závěr si učiňte sám, já jen dodám, že právní předpisy jsou jedna věc, společenské klima druhá.  Kdyby to udělal Havel, byl by king, kdyby to udělal Klaus, vyvolal by politickou krizi a byl odsouzen za velezradu, protože vykladači ústavy ho prostě nemají rádi (i oni mají politické názory a Klause vnímají jako svého třídního nepřítele).

J. Kanioková 14.4.2011 13:29

Dobrý článek, dobré argumenty, dík

J. Kanioková 14.4.2011 13:18

ježišmarjá,

jak můžete srovnávat MŽP s ministerstvy - vnitro, doprava atd.? Vůbec nic by se nestalo, kdyby MŽP zrušili úplně, ale ty další musí být funkční pořád.

V. Kraus 14.4.2011 12:02

Nemusíme chodit daleko

Dne 15. prosince 2010 abdikoval ministr životního prostředí Pavel Drobil na svoji funkci po aféře na Státním fondu životního prostředí. Prezident republiky jej odvolal 21. prosince 2010, aniž měl tušení kdo a kdy jej ve funkci nahradí. Nový ministr životního prostředí Tomáš Chalupa byl do funkce jmenován 17.ledna 2011.

Podobná situace se v posledních letech opakovala x-krát. Proč to Václavu Klausovi začalo vadit najednou až teď? 

B. Rybák 14.4.2011 11:54

Zajímavý a potřebný článek

Je nutno odmítnout i to, že prezident musí akty předepsané mu ústavou provádět neprodleně. Když zákonodárce považoval za nutné dodržení nějakého časového limitu, tak to do ústavy napsal (časové ohraničení pro vypsání voleb, schválení vládního programu...). Pokud tak neučinil, je nutno mít za to, že považoval za důležité, umožnit (např.) prezidentu republiky zabránit politickým krokům "ušitým horkou jehlou".

J. Milfait 14.4.2011 11:51

Re: Výborné. Škoda že pan Hasenkopf

Celé je to podle hesla: Koho chleba jíš toho píseň zpívej.

B. Rybák 14.4.2011 11:39

Re: Výborné. Škoda že pan Hasenkopf

Jenomže to tak ústava neřeší, takže to není problém technický, ale politický. Pokud by premiér odvolal všechny ministry tak by vládnul s (nějakými tajemníky)sám?

P. Čech 14.4.2011 11:33

Re: Poněkud komický článek

Byl pověřen. na základě jakého zákonného oprávnění a kým? Tuto pravomoc nedává ústava ani žádný jiný zákon nikomu. Ani prezidentovi, ani premiérovi, aby pověřil řízením ministerstva nějakého náměstka. Je to ukázka toho, jak politické strany nedodržují ústavu a to zcela beztrestně. Je to podobné tvorbě povolebních koalic, která nemá žádné zákonné oprávnění. Stejně jako nějaký, nikým nevolený koaliční program nemá legitimitu. Je to nedostatek našeho právního řádu, který zase vychází z nepříliš dobré ústavy. Z ústavy, která vypadá tak, že pomalu každý její článek je nutno někým vykládat (je nejednoznačný a v mnoha případech nesrozumitelný), tedy tak, jak ústava nená vypadat.

P. Čech 14.4.2011 11:25

Re: chybička se vloudila

Na kterém se výrazně podepsal prezident Beneš - viz výše.

P. Čech 14.4.2011 11:22

Naprosto souhlasím s autorem

Tento na rozdíl od novináři jmenovaných "expertů" na ústavní právo, projevuje zdravý rozum. Sám nejsem expertem na ústavní právo, ba dokonce ani právníkem, snažím se však vycházet z logiky a zdravého rozumu. Vidím tedy i jinou možnost, kterou autor nezmínil a byl bych velice rád, kdyby mne vyvedl z ev. omylu. Prezident republiky může s použitím čl.62 ústavy následující. S okamžitou platností odvolat premiéra a ostatní členy vlády a zároveň je pověřit vládnutím do doby jmenování vlády nové. Okamžitě pověřit někoho jiného (kohokoliv) sestavením vlády nové, sestavené na nepolitickém předpokladu, t.zn. že žádná politická strana mu do navrhování členů vlády nesmí mluvit. Následně tuto vládu jmenovat. Tím okamžikem skončí fungování vlády staré a vláda nová se bude ucházet o důvěru parlamentu. Co se týče paralely mezi prezidentem Klausem a Benešem, ona opravdu existuje. Prezidenti měli jednu možnost, kterou jim dávala a dává ústava a to opět využít beze zbytku onen čl. 62. Prezident Beneš mohl  p  ř  e  d  tím, než mu premiér Gottwald přinesl demisi ministrů a návrh na nové odvolat jej, tedy Gottwalda z funkce premiéra a ihned jmenovat jiného. Předešel by tak doručení demise a tomu umožňoval onen čl.(nyní 62). Stejnou možnost měl i prezident Klaus  a to tu, že před příchodem premiéra Nečase na hrad jej mohl odvolat z funkce a jmenovat předsedou vlády např. pana Schwacemberka, nebo někoho úplně jiného. Předešel by tak diskusím o čl.74 ústavy, který by se tímto stal bezpředmětným. Pakliže by mu nový premiér doručil návrh na odvolání či demisi některých členů vlády současně s návrhem ministrů nových, mohl dále konat podle ústavy. Čekám na reakci autora.

L. Kubeš 14.4.2011 11:19

Směšný článek

Především je zajímavé, že panu prezidentovi vůbec nevadilo, že ministerstvo vnitra doposud skutečně řídil, včetně zásadních porad, ministr dopravy Bárta. Věc skutečně unikátní, která by jinde ve světě nutně vyvolala odvolání obou ministrů, Johna i Bárty.Proto taky snaha VV získat ministerstvo vnitra pro sebe a mít pod palcem policii a propojit bezpečnostní agenturu do celorepublikové působnosti, něco jako Orvel - 1984. Prezident si sice navléká talár nestranného soudce, ale pod ním má tričko VV, (možná od syna, člena VV). A nakonec Václav Klaus ve své době obdivoval různé "úspěšné" jedince, včetně Viktora Koženého, který rozhýbal kuponovou privatizaci, šikovné hochy z Motoinvestu kteří dnes mávají miliardami, tak proč ne pana Bártu, který si založil soukromou sektu, která ho poslouchá na slovo. Takovou stranu toužil vždycky mít i hradní pán, jenom mu to teď malinko pokazila celosvětová ostuda s odcizenou tužkou z polodrahokamů v Chile, tedy žádnou obyčejnou propiskou, jak ten pán tvrdí. Tak že je jistě tou nejpovolanější osobou, hrát si na morální autoritu.

S. Ševeček 14.4.2011 10:45

Výborné. Škoda že pan Hasenkopf

v závěru článku obhajuje postup pana Presidenta (podle mého názoru) druhořadým argumentem, tedy tím, že pan president má "nerozhodovací alibi" a může odvolat člena vlády (ministra s resortem) až při znalosti toho onoho, kdo bude řídit dotčený resort VTUTOCHVÍLI.

Problém Kdo řídí ministerstvo je pouze technický - je nedostatečně ošetřen legislativou ... mohlo se to řešit třeba funkcí státních tajemníků.

J. Klepal 14.4.2011 8:39

chybička se vloudila

President Beneš 25. února 1948 přijal demisi 12 nekomunistických členů vlády, která tehdy měla 26 členů. Šlo o ministry ze stran národně socialistické (4), lidové (4) a slovenské demokratické (4). Ve vládě zůstali ministři za stranu komunistickou (9), sociálně demokratickou (3) a 2 nestraníci. Přijetím demise se tak komunistická strana dostala k moci cestou, která byla formálně v souladu s ústavou, ve skutečnosti šlo o politický převrat.

J. Kilian 14.4.2011 8:28

Re: A je to... Dzp,

vykladačů zákonů je mraky, zdravý selský rozum jeden. V dané stati se obé spojuje. Představa, že president je jakýsi notář jebo úředník, který je povinen podepsat co mu kdo podstrčí,  je děsná, nicméně častá.  Stejně tak představa, že slovo odvolává je v zákoně  v postavení imperativním a vyplývá z něj povinnost odvolat, podespat.

V. Kraus 14.4.2011 8:09

Poněkud komický článek

jeho účelovost je až do očí bijící - žádný objektivní výklad ústavy, ale pokus o právní obhajobu nynějšího postoje prezidenta Václava Klause. Prezident prý nemůže přijmout abdikaci ministra, protože na ministerstvu by pak hrozilo bezvládí. Ale to už tady po roce 1989 bylo x-krát, že ministr odstoupil a výkonem ministerské funkce byl dočasně pověřen někdo jiný - nějaký náměstek z ministerstva nebo jiný ministr. Je to stejné jako ve firmě, která z nějakých důvodu přijde náhle o ředitele - výkonem funkce je okamžitě pověřen někdo jiný do doby než bude jmenován nový řádný ředitel. Poněkud komické je trvzení, že ministr nemůže z funkce sám odejít a potřebuje k tomu souhlas dvou lidí: předsedy vlády a prezidenta. Jak chcete na ministerstvu udržet člověka, který už s tím praštil?

K. Janyška 14.4.2011 7:55

A je to... Dzp,

J. Němec 14.4.2011 7:27

Dobrý článek

Moc se mi líbí tento výklad a přijde mi logický. Teď jen čekat, kdo se ozve, že autor je poradcem prezidenta a tedy ovlivněný. :-)

Pana Klause nemám příliš v lásce, ale v poslední době se mi líbí jeho nestádnost a ve věci procesů okolo výměny ministrů s ním plně souhlasím.

K. Kužel 14.4.2011 5:16

Důležitý a zajímavý článek

na rozdíl od emocionálních a manipulativních výlevů, kterými to v médiích jen čvachtá.