Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Důchodci revolucionáři :-D
Nikdy jste nevysvětlil rozdíl mezi politickou stranou a hnutím a jenom se vymlouváte, že se to pár slovy vyjádřit nedá.
Základní rozdíl vidím v tom, že člen občanského hnutí není zcela svázán vůlí svého hnutí tak jako člen politické strany. Zatím jsem nezaznamenal, že by nějaké občanské hnutí vyloučilo svého člena za to, že v poslanecké sněmovně hlasoval podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, jak slíbil ve svém ústavním poslaneckém slibu. Politické strany za toto dodržení ústavy své členy obvykle vylučují ze své strany (ODS, ČSSD a pod). Programy občanských hnutíse mnohem více blíží vůli většiny občanů, což se samozřejmě odráží ve výsledcích voleb. Stačí?
Stačí, nicméně jsem přesvědčen, že tento rozdíl nijak nevyplývá z toho, jestli jde o stranu nebo hnutí, navíc ani ANO, ani SPD nejeví žádné zvláštní znaky názorové diverzity.
Oprava - žádné znaky.
Obecně platí jedno jednoduché pravidlo: buď chcete jít životem sám a sám dosahovat ve svém životě realizace svých záměrů, které se musí omezit na váš soukromý prostor, majetek, život.
Nebo chcete dosahovat něčeho ve společnosti, navenek, něčeho veřejného. K tomu druhému potřebujete víc lidí, kolektiv, to sám nezvládnete. Tak lidé demonstrují, zakládají občanské iniciativy, spolky, hnutí, strany, církve, mají mafie, pouliční gangy, školní party atd.
Každý kolektiv vždycky vyžaduje do nějaké míry ustoupení ze své individuality a přizpůsobení se celku. Je nepochopitelně naivní domnívat se, že snad z tohoto pravidla existuje výjimka.
Různé kolektivy však mají různou míru tolerance pro odchylky. Míra tolerance neplyne z formální podoby kolektivu, jako spíš z tolerantnosti samotné ustavující, kořenové ideje. Například spolek čtenářů fantasy bude pravděpodobně o něco tolerantnější než spolek fanoušků Tolkiena, ale asi vám stejně neumožní mít na nějakém conu stánek věnovaný Jamesu Bondovi. Ale znamená to, že spolek čtenářů Tolkiena je méně demokratický? To asi těžko.
Existují i zcela volné a neformalizované kolektivy (vznikající třeba kolem hashtagů twitteru, jako bylo me-too), které vás nemilosrdně vystrnadí, pokud ustoupíte z nalajnované ideové struktury.
Všechny kolektivy tedy mají někde tu hranici tolerance, za kterou už do kolektivu nespadáte. A všechny kolektivy v něčem ohraničují vaší individualitu. To je daň, kterou jsou lidé obvykle ochotní platit výměnou za to, co se domnívají členstvím v kolektivu získat. V demokracii tuto cenu platí víceméně dobrovolně, nebo lépe řečeno nenutí je k tomu stát.
Pokračování: ve volbách se o hlasy voličů ucházejí politické strany a hnutí. Volič může volit konkrétní jednotlivce nebo celá hnutí nebo strany.
Ano, je rozdíl, volí-li konkrétního člověka, kterého zná, nebo obecný kolektiv. Ale není už rozdíl, jestli volí stranu nebo hnutí, nevolí-li toho konkrétního člověka.
U toho kolektivu je pro voliče v nějaké míře důležité (pro každého jinak, pro mě hodně), jestli mu jsou záměry toho kolektivu srozumitelné a jestli jsou jasně definované. Jenomže z toho samozřejmě vyplývá, že ten celek, ten kolektiv, bude mít více svazující program pro své členy. Podobně, jako výše zmiňovaný spolek fanoušků Tolkiena, který se nebude chtít věnovat Harry Potterovi - čímž ale mně jako voliči dává určitou záruku budoucí orientace.
Takže čitelnost a srozumitelnost jde ruku v ruce s jakýmsi větším omezením individuality.
A je na tom celku (ať hnutí nebo straně, to je úplně jedno), jestli chce svému voliči spíš garantovat ideovou integritu, nebo jestli je celek orientovaný vágně a v zásadě je možné, že v politice udělá cokoliv, co jeho členy zrovna napadne. A je na voliči, aby ocenil ten či onen přístup toho konkrétního hnutí či strany. Většinou však drží nějakou linii a dává to smysl.
Bylo by podle mě matoucí, kdyby poslanec SPD začal hlasovat pro přijímání uprchlíků, kvóty z EU, vytvoření evropské federace, pro všeobecný zákaz zbraní a trestnost sebeobrany, nebo dokonce pro kvóty vyžadující zastoupení muslimů ve vládě ČR. Kdyby to bylo pro nějakého člena SPD najednou důležité, bylo by asi vůči voliči čestnější, kdyby vystoupil z SPD a vstoupil jinam, nebo si založil nové hnutí.
Nevymlouvá se a dalo by se vynechat i to "pár slovy".
Prostě se to vysvětlit nedá. :-P
Mařáku, snad byste nechtěl vládu nemajetných ministrů, tedy vládu proletářů, co ztrácejí své okovy,l aby konečně mohli (na)hrabat?
Pan Mařák vůbec netuší, která bije. Je totiž v zajetí zastaralých ideologií politických stran. Z jeho článku to přímo čiší.
Myslím, že ne, ostatně i pravo-levé dělení je v dnešní době o ničem.
Nejen pravolevé dělení, ale téměř jakékoliv dělení. Občané se mají sjednocovat (o vlastní vůli) a ne rozdělovat. Politika systémem "rozděl a panuj" nikam totiž nevede, zejména jejím uplatňováním n i k d y nelze dospět ke skutečné (ani zastupitelské) demokracii.
Boha jeho ,jak chcete zakázat nebo zničit jeden z hnacích motorů lidstva "SPOR".I v každé rodině existuje jiný pohled na cokoliv . Herakleitos .
Ano, to, že "pravo-levé dělení je v dnešní době o ničem" je typický názor levičáckých parazitů, od pravičáka to fakt neuslyšíte.
Pod článkem je podepsán Martin Mařák a k tomu se vyjadřuji. Zda je komunistou z Ostravy, to nevím.
Podle Pirátů a příznivců EU, jsou Štrásbruselští úředníci prosti majetků a střetu zájmů a jinných neřestí ,jsou čestní ,i my budem takoví jednou ,už zase konečně !
No nevím , ale touha těhle nových novokřtěnců, způsobit nám konec rozdělení společnosti je tak rychlá že si v nové době ještě smočíme ,no a potom už si mládež naběhne sama na zkušenost, která obletěla celý svět . A možná budou odsuzovat svou Horákovou ,kterou ted mlátí statečně o hlavu zbytkům Komančů
Neurážejte seniory, kdo Vás přesvědčil, že právě oni volí ANO ? Já ač stařec bych ANO nevolil ani za stotisícovou penzi !
To je prostá statistika, podívejte se na odkazy v závěru článku. Samozřejmě, že ho nevolí jen senioři a ani všichni senioři.
Adresa blogu není aktuální, přestěhoval jsem se na WordPress, což jsou placené služby s větším komfortem bez reklam, neustálých technických problémů a schvalovacího procesu:
https://marakweb.wordpress.com/blog-2/
Případné zájemce upozorňuji na dva texty:
https://marakweb.wordpress.com/2020/06/03/rakousky-neokorporativismus-a-jeho-fasisticky-puvod/
https://marakweb.wordpress.com/2020/06/07/odborove-hnuti-ve-fasistickem-rakousku/
ANO! Problém od počátku spočívá v tom a je pouze v tom, že EU je postavena na penězích. (Něco finančně dotovat je vždy problém, který vede k problémům. V tom to všechno vězí...)
Původně jsem to napsal pod úvodník, ale sem to pasuje ještě více:
Tím se dostáváme k teorii "ovoce z otráveného stromu". Ano, jsme součástí EUnie a těžko můžeme (poloha, ekonomika, místní mentalita) nebýt. Ale ta EUnie v současné podobě je prostě špatně. Co s tím? Že by se Němci, Frantíci, Talijáni i další, v neposlední řadě soudruzi a soudružky z Brusele, změnili a změnili EU k lepšímu, to nelze bez úplného krachu očekávat. Takže čekat na krach a brzdit, nebo se snažit urychlit nevyhnutelné? Navíc, s Burešem?