Středa 29. 5. 2024Maxmilián, Maxim polojasno10 °C

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

  • Příspěvků: 92
  • Poslední: 8.12. 2017 17:24
  • Řadit dle: vláken
  • času vložení
J. Bruner 4.12.2017 19:26

zákon je zcela jasný

ti senátoři, kteří chtějí někoho navrhnout, se nazývají "navrhující senátoři" a ti mohou podat jen jednu kandidátní listinu. Tito lidé si svoje právo vyčerpali a vypadají ze hry. Co je na tom tak těžkého pochopit? A propos. Jsou zákonem i přirozeným postupem postaveni na roveň jednoho občana. Nelze jim přisuzovat více práv, než má ten nejoprávněnější a tím je občan.

Š. Hašek 4.12.2017 20:51

Re: zákon je zcela jasný

Konečně! Konečně jste to řekl, já už myslel, že jsem stárnoucí blb. Štětina si myslí, že má nárokprávo na padesát podpisů.

Těžké je ovšem, že v zemích českých je možno navrhovat milion drahošů. Kopírováním podpisu. Aby bylo veselo.

M. Bílý 4.12.2017 16:05

Zastávám názor, že zákon by měl být vydán, jen když ....

.... je algoritmizovatelný. Co na to říkáte matematici a co vy, právníci, (pokud víte, co je to algoritmizace)?

R. Morava 4.12.2017 16:15

Re: Zastávám názor, že zákon by měl být vydán, jen když ....

Myslím, že by to šlo, obávám se, že problém bude v těch právnících. Matematici by Vám řekli, že to možné je. Navíc by ty zákony musely být jednoznačnější a stručnější, aby nebyl matematický zápis příliš dlouhý a složitý.

I. Schlägel 4.12.2017 15:00

Jistě.

A ministerstvo vnitra si jeden rok vykládá zákon jedním způsobem, další rok přesně opačným způsobem. Je to zejména chyba neurčitého znění zákona. Jinak každý preferuje tu verzi, která se mu momentálně hodí, což je naprosto přirozené.

A. Alda 4.12.2017 14:36

Množiny byly základem výuky matematiky na prvním stupni

jen velmi krátkou dobu. Hloupí rodiče a hloupé učitelky to nakonec dokázali odstřelit.

Kalvoda množiny na základní škole ještě nezažil, tak mladý není.

A na střední škole byl už příliš intelektově "zkažený", než aby je dokázal vstřebat tak, že by pochopil, že vnímání světa množinovým způsobem je mimořádně efektivní. Kdo se s tím setkal až na střední škole, musel mít opravdu vrozené logické a matematické myšlení, aby to pochopil jako skvělý poznávací nástroj. Pro většinu to byla nesmyslná buzerace, pro řadu zvláště hloupějších pak zcela absurdní buserace, kdy se museli naučit nazpamět něco, co vůbec nepochopili.

M. Bílý 4.12.2017 15:58

Re: Napsal jste to přesně, pane Aldo ! (14:36)

M. Moravcová 4.12.2017 18:35

Re: Množiny byly základem výuky matematiky na prvním stupni

na základní škole ne, ale na gymplu se množiny učily.

J. Fridrich 4.12.2017 13:42

Jen pro soudruha Štěpánka : Teorie her

Jen pro soudruha Štěpánka :

Teorie her je disciplína aplikované matematiky, která analyzuje konfliktní rozhodovací situace, které mohou nastat kdekoliv, kde dochází ke střetu zájmů. Snaží tyto konfliktní situace nejen analyzovat, ale i nalézt co nejlepší strategie pro účastníky takových konfliktů. O teorii her se mluví od roku 1944, kdy vyšlo základní dílo Theory of Games and Economic Behavior Johna von Neumanna a Oskara Morgensterna. Od té doby je teorie her rozsáhle využívána v řadě oborů. Přínos pana Nashe je, že v roce 1951 formuloval Nashovu rovnováhy, tj. takovou situace, kdy žádný z hráčů nemůže jednostrannou změnou zvolené strategie vylepšit svoji situaci a současně dokázal, že každá konečná hra má alespoň jedno takové řešení. Jde o zobecnění Cournotovy rovnováhy z roku 1838, která nastává tehdy, když dvě firmy dosahují nejvyššího zisku s ohledem na zvolený objem výroby konkurenta.

Pokud jde o diferenciální rovnice tak jde o disciplinu, která má svůj původ v pracích Newtona a Leibnize. Již v 19. byly diferenciální rovnice rozsáhle používány v popisu fyzikálních a technických problémů a později k tomu přistoupily i další přírodovědně discipliny.

Problémy s exaktní řešitelností některých diferenciálních rovnic byly překonány s rozvojem aproximačních metod, které se po vynálezu počítačů ukázaly jako vysoce efektivní. V současné době se situace obrátila a matematiky navrhovaná "exaktní" řešení se úspěšně prověřují pomocí počítačů.

Bez použití diferenciálních rovnic by nevzniklo ani jedno složitější technické dílo. Horší je to v ekonomii, kde časté pokusy s využitím diferenciálních rovnic a diferenčních modelů byly sice efektní, ale nikoliv efektivní. Klasickým příkladem je tzv. Teorie katastrof, což je disciplina zkoumající stabilitu matematických objektů, která byla později mechanicky přenesena na objekty ekonomické.

A. Alda 4.12.2017 14:38

Udělal jste mně radost.

Díky za připomenutí.

J. Řezák 4.12.2017 13:26

Kalvoda to myslel dobře.

Chtěl vyčistit volby od jednoho bezcharakterního všehoschopného lumpa.

J. Lepka 4.12.2017 14:44

Re: Kalvoda to myslel dobře.

No, tomu by právě Topol mohl přistřihnout krovky.

I. Schlägel 4.12.2017 15:02

Re: Kalvoda to myslel dobře.

Mohl, ale také nemusel. Kompetence má k obojímu, byť jsou okleštěné.

J. Lepka 4.12.2017 15:42

Re: Kalvoda to myslel dobře.

Právě. A to rozhodnou voliči, ne přicmrdálkové snažící se svému guru umést cestičku.

I. Schlägel 5.12.2017 7:31

Re: Kalvoda to myslel dobře.

I voliči umějí ze sebe udělat užitečné idioty. Je jich dokonce většina. Můj odhad.

J. Řezák 4.12.2017 15:15

Re: Kalvoda to myslel dobře.

Jasně. Hned musí dát milost Dalíkovi a ten už pak tu špinavou práci udělá, jak je ostatně zvyklý z dřívějška.

J. Lepka 4.12.2017 15:41

Re: Kalvoda to myslel dobře.

A ještě jste jasnozřivý! Proč se vůbec angažujete v diskuzi a nevsadíte si tu proslulou EUlotynku, byl byste za vodou a třeba tam není signál a vy byste nemohl prudit s nesmysly.

M. Moravcová 4.12.2017 18:36

Re: Kalvoda to myslel dobře.

Chraňte nás před lidmi, kteří to s námi myslí dobře a jejichž pracovní metodou je "účel světí prostředky"

J. Řezák 4.12.2017 21:42

Re: Kalvoda to myslel dobře.

To je pravda. Chraň pás Pán Bůh před Topolánkem i Kalvodou.

J. Horský 4.12.2017 12:18

Zákon vypovídá o úrovni jeho autorů

Právníci, sepisující paragrafová znění zákonů, jsou považováni za jakousi "šlechtu" v oboru. Přesto do své práce vkládají logické chyby, za které by se červenal i průměrný programátor. Na podobnou nelogičnost dojel v minulých volbách i Okamura, vyřazený po dvojnásobném započtení neplatných podpisů. Nevím, zda je to už v zákoně opravené.

A tak za naše daně budou zasedat soudy a zkoumat, jak to ctihodní páni doktoři vlastně mysleli, když už to neuměli zformulovat.

J. Novák 4.12.2017 13:31

Re: Zákon vypovídá o úrovni jeho autorů

Otázka zní: Neuměli to zformulovat, nebo to zformulovali tak, aby to co nejvíce vyhovovalo jejich zájmů?

J. Horský 4.12.2017 14:14

Re: Zákon vypovídá o úrovni jeho autorů

Lidé mají tendenci přisuzovat úřadu zároveň moudrost. Proto jim mnohá pochybení vrchnosti připadají jako ďábelská konspirace. Ze zkušenosti mohu říci, že za naprostou většinou zdánlivých prohnaností je jen lidská hloupost a lajdáctví, právníky nevyjímaje.

Je pouze dílem náhody, když ta hloupost někomu přihraje výhodu.

A. Alda 4.12.2017 14:45

Legislativec je nejvyšší právnický obor.

Stát se legislativcem dříve znamenalo projít velmi dlouhou anabázi několika právnických profesí a tu práci nedělávali lidé mladší 55 let (v době, kdy se do důchodu odcházelo v šedesáti). A příprava zákonů běžně trvala dva roky a déle. Málokomu se poštěstilo být legislativcem. A vážili si jich všichni.

Dnes však dělají legislativu mlaďoši, kteří se k ní dostali politicky, aniž by měli praxi a aniž by měli zkušenosti, a jejich schopnosti logického myšlení a znalosti deontické logiky nikdo nezkoumá, protože všeliké ty personalistky, organisující přijímací řízení, tomu samy vůbec nerozumí. A i těmto neschopným legislativcům do toho ještě zasahují pitomci, kteří si myslí, že když byli z vůle strany zařazeni na volitelné místo na kandidátce, tak tomu rozumějí.

Je to velmi bolestivé, v čem se nachází naše legislativa. Úpadek legislativní techniky je tak strašlivý, že to snad ani nejde popsat. Jako by se strojaři vrátili k broušení ozubených kol pilníkem po jednotlivých zubech.

J. Kopeček 4.12.2017 12:17

Mohl by nám autor přo své inteligenci vysvětlit,

jakou logiku má to, když poslanec či senátor podpoří podpisem svého kandidáta a zároveň podpoří i jeho protikandidáta? Na to není třeba množiny.

S. Donát 4.12.2017 12:40

Re: Mohl by nám autor přo své inteligenci vysvětlit,

Vy v zákonech hledáte logiku? Jak vás to napadlo?

J. Kulheim 4.12.2017 13:08

Re: Mohl by nám autor přo své inteligenci vysvětlit,

Podpořit neznamená volit.

A. Alda 4.12.2017 14:47

Re: Mohl by nám autor přo své inteligenci vysvětlit,

Podpořit více kandidátů znamená podpořit demokratický výběr.

Opakem je snaha vítězné politické strany omezit počet politických stran. Nejlépe na jednu, aby občané výběr vůbec neměli.

J. Lepka 4.12.2017 14:47

Re: Mohl by nám autor přo své inteligenci vysvětlit,

Ve volbách nehledejte logiku. Navíc, tohle jsou nominace, ne volby, tak proč by nemohl podpořit víc kandidátů.

M. Moravcová 4.12.2017 18:38

Re: Mohl by nám autor přo své inteligenci vysvětlit,

a proč by poslanec nemohl podpořit více kandidátů? Rozhodovat snad budou voliči, ne?

M. Krátký 4.12.2017 11:39

Ale je tu zase veselo

stačí k obveselení udělat maximálně tři úkony, 1. přečíst si celý příspěvek, 2. přečíst si diskusi, ev. 3. nepoprskat smíchy monitor

Hezký den