Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Re: Zelení lháři a podvodníci
Ne, pane Rado, lžete vy až se vám od huby práší. Jediné pozitivum neexistuje plynoucí z toho, co jste na Šumavě úmyslně dopustili, prosadili a dále úmyslně šíříte. Jste obyčejní zločinci a škůdci proti přírodě i lidstvu.
Výše škody?
Ještě jedna otázka pane Autore, a to jak jste dospěl k výši škody?
"Rozsah škod na životním prostředí je možné dle soudních znalců v současné době odhadnout na 100 miliard Kč."
Podíval jsem se do výroční zprávy Lesů ČR, které hospodaří v cca polovině všech lesů v republice, a za rok 2015 je výnos z provozní činnosti mírně nad 12 miliard. Podotýkám, že je to výnos, nikoli zisk. Že by se škoda na životním prostředí díky netěžení stromů v bezzásahových zónách v NP Šumava blížila veškerému výnosu Lesů ČR za cca 8 let?
Re: Výše škody?
Odlesnilo se tímto způsobem někde v ČR takovým způsobem a na takové ploše? Dále, co sanace této katastrofy na které tak rádi parazitujete?
Vy stále nevíte, nechcete vědět jakou prasárnu jste způsobili.
Re: Výše škody?
Za prvé, do jaké skupiny mne to řadíte? Na Šumavě jsem pravda několikrát byl, i na místě postižené Kyrilem, ale nijak jsem se ve sporech o koncepci neangažoval.
Za druhé, stále nějak postrádám odpověď na otázku o škodách. Máte k tomu nějaké věcné informace nebo ne?
Re: Výše škody?
Taste ty své, pak někoho osočujte. Šumavský průser účetně ještě dlouho uzavřen nebude, protože Zelení se svým běsněním neskončili. Padesát let bude trvat, než se Šumava z toho dostane. Osud jeho lesa je srovnatelný s osudem tohoto národu po panování bolševiků. Ti Zelení ještě na hnůj stále ještě neodtáhli.
Re: Výše škody?
Citujte prosím, kde někoho osočuji, docela by mne zajímalo co v mém příspěvku považujete za osočování. Snad ne otázku, kde vzal autor číso, které sám od sebe do článku uvedl?
Doložte důkazy, autore
Žádám tímto autora, aby doložil důkazy toho najímání a dobrého placení lidí za přivazování ke stromům dle jeho tvrzení z článku. Kolik jim za jedno přivázání platili a kdo? Z tak sebevědomého tvrzení usuzuji, že máte přinejmenším kopie podepsaných výplatních listin a jste schopen dokázat i uvedený úmysl. "Při prosazování bezzásahovosti docházelo po r. 1991 k ekoteroristickým
zásahům, kdy například najatí a dobře zaplacení lidé se přivazovali ke
stromům, aby se nemohly vytěžit kůrovcem napadené stromy a tím došlo k
neustálému zvyšování rozlohy porostů s odumřelými stromy po žíru kůrovce
lýkožrouta smrkového.!
A co voda?
Vážený pane autore, Váš článek plně vystihuje i mé přesvědčení, děkuji.
A navíc:
Před několika dny zde v jednom článku zněl nářek (mám dojem, že samotného ministra životního prostředí, ale fakt nevím jistě) "Česko vysychá" - já bych k tomu dodala "a lze se divit?"
Ano - zásoba spodní vody je na nízké úrovni, někde je stav zcela alarmující. V takové situaci opravdu není lepší řešení, než nechat Šumavu - jeden z největších přírodních rezervoárů vody - sežrat kůrovcem - to nám jistě pomůže.
Ale vážně - bezzásahovost na Šumavě je jeden z největších zločinů ekoteroristických organizací - ať již za nimi stojí kdokoli. Je ale neoddiskutovatelným faktem, že důsledky toho všeho ponesou následující generace a ti, kteří to dopustili, již budou mimo dosah lidské spravedlnosti.
Re: A co voda?
Paní Vozábalová v něčem pravdu máte. Na Šumavě totiž člověk doposud velmi intenzívně celoploěně zasahuje a to zejména klimatickou změnou a kyselými dešti.
Ona diskutovaná "bezzásahovost" se však prakticky týká jen zákazu těžby dřeva v prvých zonách NPŠ které tvoří jen malé procento parku. Na naprosté většině jeho území a zejména v sousedství s produkčními lesy tak striktní bezzásahovost vůbec neplatí.
Pokud by se ale v prvých zonách - tj vrcholových partiích těžilo jak si to asi představuje autor- nutně vznikle tuplovaně překyselená holina. Je tam totiž pravidelně relativně tenká půdní vrstva náchylná na stres od kyselých depozic které od neblaze proslulých let 80tých fakticky poklesly jen na čtvrtinu. Černé jezero a všechny jeho přítoky jsou proto doposud mrtvé - také dílko člověka.
Při rozkladu dřeva na místě se ale naakumulované živiny zpětně postupně uvolnují potřebám následného porostu. Holiny po těžbě navíc pravidelně trpí prudkým oteplením půdy přes den a podchlazením v noci. Větrná a vodní eroze pak s takovýchto ploch může nenahraditelně odstranit půdu s rizikem rozrůstání hlavně vodní eroze směrem do údolí. Za takových podmínek se uchytí tak akorát traviny. Za takové sitace se pak ani sazenice s velkým kořenovýn balem pravidelně neuchytí.
To, že česko vysychá postihuje nejvíce smrkové lesy nížin. Naopak právě ve vrcholových partiích hor má tato dřevina daleko větší šance na přežití. Jádrem tam jsou tzv klimaxové smrčiny. Ty ale mohou být velice vyhledávané např pro houževnatost pomalu rostoucího tzv rezonančního dřeva. Běžné dřevní hmoty je dnes pro velkoplošné usychání porostů nížin kde se navíc relativně snadno těží a přesto nestíhá neobvyklý nadbytek.
Re: A co voda?
Paní Vozábalová, pan Rada má pravdu, Zelení stále ještě škodí svými nesmysly víc jak kyselé deště prý z JET nebo snad z Vídně :o)))). Bože, Bože, ty to vidíš!