Každopádně, kdybychom se víc dozvěděli o zvířecích snech, patrně bychom měnili náš vztah ke zvířatům.
V posledním Respektu píší o jeleních farmách - jeleni jsou tam chováni jako skot, prostě na maso. Problém je s jejich usmrcením. Ti lidé, kterým se bůhvíproč říká "myslivci" (od slova mysliti), trvají na tom, aby se takto chovaní jeleni vozili na jatka a tam usmrcovali tím odporným způsobem, jak už se na jatkách zvířata likvidují. Bojí se, že by tihle "chovní jeleni" byli konkurencí krvelačné panské zábavy pobíjení zvířat v přírodě, kdyby se mohli porážet rovnou tam, kde žijí, tedy na farmách. Jakpak bychom se asi na tohle dívali, kdybychom znali zvířecí sny?
Listopadací doba
V neděli jsem hrabal na zahradě listí. Zdá se, že v tuto dobu se dá těžko najít případnější zaměstnání. Teď už je vše hotovo a je čas pro reflexi.
Neměl jsem s tím začít dřív?
Nebo to odložit na pozdější dobu?
Kdybych začal dřív, listí by bylo suché, snadno shrabatelné. Nedávný sníh v sobotu roztál a listí přilepil k zemi. To mi samozřejmě práci neulehčilo, hned ve dvou ohledech - mokré listí se hůř hrabe a mnohem hůř odnáší. Potíž je v tom, že ne všechno listí ještě spadlo.
Kdybych začal později, do záběru hrábí bych dostal víc listí, jenže by bylo mokřejší. Navíc by taky mohlo být zmrzlé - připomenu tu předpověď na mínus dvanáct. Mínus dvanáct v neděli nebylo, ale jednou bude (předpovědi jsou vždycky přesné, jenom jejich datové určení je vždycky nepřesné).
U hrabání listí vždycky musíme počítat tak trochu statisticky. Nelze shrabat v jednu optimální chvíli všechno. Jde o volbu okamžiku, kdy statisticky optimální množství listí je v optimálním fyzickém stavu na zemi. Kdyby nějaký matematik prozkoumal zákonitosti tohoto procesu, možná by se dostal až k Nobelově ceně.
Pak by o něm říkali, že se k nobelovce prohrabal.
Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena