Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
No,
mne taky filmový Vinnetou poněkud minul, jsa na něj již příliš stár - jako pan Čech - ovšem knihy byly čitelné, neboť nepostrádaly humoru. No a hlavně jsem se k nim dostal dřív, cca v deseti letech, ještě k předválečným vydáním - spolu s rodokapsy a Bigglesem. Akorát poslední díl Vinetoua byl ujetý ... Vinetou vstoupil na nebesa (taková ta ilustrace jak nahatý Indián stoupá k nebi a vedle něj orlí péro) a končilo to nějakým Indiánem s nepravděpodobným létajícím strojem, pokud mne paměť neklame.
Woody Allena taky nemusím - neviděl jsem všechny jeho filmy a na ty, co jsem viděl, jsem evidentně intelektuálně nedorostl. Ani jsem se o to nesnažil.
A Vaculík - 2000 slov jistě; jinak semtam něco, ale nebylo to pro mne čitelné.
Ostatně, vaše dnešní glosa je pěkně Vaculíkovská.
Také nikoho nešetříte. :-):-):-)
Pane Čechu, čtu vás velmi rád, ale souhlasit dnes nemohu.
Všechny tři jmenované, Karla Maye, Vaculíka i Woody Allena obdivuji. Každého v jiné době a pro jiné důvody, ale všechny bez vyjímky. :-):-):-)
Re: Pane Čechu, čtu vás velmi rád, ale souhlasit dnes nemohu.
Ta "Sekyra" se dá číst dodnes. Třeba jen ta poslední kapitola o setkání s bratrem. Vaculík možná chtěl napsat druhý díl - a už to nedokázal. ... Myslel jsem, že odvrhnu Loučení k panně, ale i to je dobré, i když úplně jiné. Jen je fakt, že každý sedmdesátník holt s dvacítkou chodit nemůže, takže tuto knihu četly spíš ženy, zatímco chlapi ji nemuseli. Atd. Hodiny klavíru jsou dokument o krizi Literárek, začínající krizi Obce a o tom, že už to nešlo jako v Loučení k panně. Možná byl Vaculík vztekloun, ale ze vzteku se právě píše. ... A spisovatel Jan Novák (viz někde jeho článek) má pravdu, Sekyra je komplikovaná, ale jde pochopit.
Tak se zdá,
že někteří lidé, ač znají všechna písmenka a dokonce i číslovky, neumí číst. Ona totiž myšlenka nebývá v dobrém kumštu tak snadno k mání, jako houska na krámě. Musí se holt pomaleji. Třeba by se šlo poučit v Leninově výtvoru "Lépe méně, ale lépe".
Re: Tak se zdá,
No jo, a v některém kumštu je myšlénka tak nesnadno k mání, že ji tam nikdo ani nenalezne. Leda tak kritik, jenž pak dílo vynese do nebe. Ale číst se to nedá ani potom a koukat na to taky ne.
Škoda pane Čechu,
že jste se nepodíval na pár filmů s WA s "čitelným" textem, určitě byste jeho humor musel ocenit, jak bych soudil podle Vašeho stylu psaní.
Dalo by se.....
....očekávat, že ta "intelektuální děvčata" jsou v současnosti hybnými pákami některých státem podporovaných "neziskovek" !
Re: Jo, Woody Allen
Ale takový Match Point, to je až mrazivej film. Je jasné, že kdo u Allena čeká prvořadě komedii, zklame se. O tu jde až za druhé.
No jo...
...tak asi patřím mezi kretény, které Vinnetou se svým bílým bratrem, Foglar, Verne a jim podobní vychovali k čestnosti, slušnosti a poctivosti. Asi žiju nějak divně.
Samozřejmě, dnes již na to nekoukám a nečtu. Asi proto, že uvedené vlastnosti mám pod kůží. Je to špatně?
Re: Vinnetou se svým bílým bratrem
ve druhé třídě jsem dostal příušnice. Bylo to hrozné. Jenže táta si ve škole (Resslovka) vypůjčil od žáků mayovky a večer mi dal na postel celý stoh. To bylo nejkrásnější stonání mého života.
Re: No jo...
Není. Ale přečíst si ve věku takměř kmetském nějakou verneovku je kouzelný návrat do mládí.
Přiznat se je těžké
ale i já se přidávám k autorovi příspěvku, protože téměř ve většině s ním souhlasím, včetně toho amerického skřeta. Hodnota výtvorů p. Vaculíka je kolísavá, doslova jsem se styděla při četbě "Jak se dělá chlapec" - a při četbě "Milí spolužáci" mne napadlo, jak snadné je sestavit literární dílo z uschované korespondence...... Pan Vaculík kdysi velice odsuzoval TV jako médium, a pak v něm docela rád hostoval. Vždy se mi zdálo, že chce být za každou cenu zemitý, originální. Určitě takový byl a je nutno mu vzdát dík, ale není nutno ho blahoslavit.
Můj introvertní a tichý kamarád kdysi vstoupil do kupé rychlíku, kde byl jen jeden člověk. V něm poznal p. Vaculíka. Slušně pozdravil a usedl, vyndal knihu a začal číst. Pana V. chytil těžko vysvětlitelný rapl, začal halasit, že teď už má po klidu, že ani ve vlaku nemá pokoj, kam už se má schovat - jako kdyby křičel na houf novinářů. Do Prahy se mlčelo a pikantní bylo, že můj kamarád p. Vaculíka osobně znal, byl mu asi 2x představen jako organizátor kulturních akcí v našem městě. To mi hodně pokazilo pohled na p. spisovatele. Přece žijeme mezi lidmi a během života nastávají různé " interakce", což by spisovatel měl znát.
Re: Přiznat se je těžké
Sám Vaculík říkal. "Normální člověk nepíše."
Malé doplnění.
N´šoči je, ještě dneska, pohledná fuchtle občas otravující v německé televizi.
Je plná zelených moudrostí a hystericky se stará o přibližně 30 let starého synáčka, který pendluje mezi drogami a kriminálem.
A taková to byla pěkná holka.
Když picli Vinetua, já se chechtal ;-))
U Vinetua "Poslední výstřel" jsem se v kině rozchechtal, když Old Setter Hand nadzvedával Vinetua, aby se podíval na svého koně, řekl pár slov a skonal na věky. Bylo to tak parádní, že jsem se neudržel. Za to jsem sklidil všeobecný odsudek od přítomných. A stejně tak se budou k vám chovat všichni, za toho Vaculíka. Já ho moc nečet a tak má kritika by nebyla hodnotná.
Lidé mají rádi zmýtyzované osoby. Nějak si do nich promítají své mindráky ze své nedostatečnosti. Nevím ovšem, jestli onen Vaculík stál o své zbožnění. Třeba za to ani nemohl. I to se stává. Asi bych ho měl vyhledat a přečíst si. Jen vím, že to byl z osmašedesátníků. Ale když si ho přečtu, co když nebudu s ním souhlasit? Budu proto určitě odsouzen! ;-))
Re: Když picli Vinetua, já se chechtal ;-))
Old Setter Hand? Takového opravdu neznám. Já se zase chechtám, když čtu něco po blbcích, kteří se dělají chytří a nejsou schopni napsat správně ani jméno.
Re: Když picli Vinetua, já se chechtal ;-))
Díky Lesniaku, líp ses odkopat ani memoh´!!!
Re: Když picli Vinetua, já se chechtal ;-))
Myslím, že pan Lesniak má nyní zcela výjimečně pravdu.
Re: Když picli Vinetua, já se chechtal ;-))
Sekyru by si měl prolistovat každý. Tam je princip socialismu v kostce.
Těm, o kterých píšete,
se dá celkem úspěšně vyhnout. Prostě si film s nimi nepustíte.
Ale Bohdalce neutečete. Ta nejen že už je víc než Brouk Pytlík, ale klidně na vás vyskočí i ve zcela nečekaných situacích.
Re: Těm, o kterých píšete,
Ženský Sakmar, vyskočí na vás i z "olejovek". :o)
Vinnetou, Vaculík, souhlasím, ale Woody Allen?
Vinnetou mě vždycky nechával absolutně chladným.
Vaculíka jsem celkem snesl, to je ale všechno.
Woody Allen? Zpočátku nic moc. Dneska ho miluji. Asi to chce roky a roky prožité v anglicky mluvícím prostředí, plném rádoby-intelektuálů, z nichž si on dělá legraci. Kdybych byl Židem, asi bych ho ocenil ještě víc. To v těch jeho ranějších filmech. Dneska už většinou jen režíruje a co nedávno dokázal udělat s Cate Blanchett v Blue Jasmine, což je vlastně Allenova moderní verze A Streetcar Named Desire od Tennessee Williamse, jedné z mých nejoblíbenějších divadelních her, to je fenomenální!
Re: Vinnetou, Vaculík, souhlasím, ale Woody Allen?
Pochybuji, že kdyby Woody Alen nebyl člen vyvoleného národa, že by po něm štěkl pes.
Re: Vinnetou, Vaculík, souhlasím, ale Woody Allen?
Kterého vyvoleného národa? Židovského či Amerického?
Re: Vinnetou, Vaculík, souhlasím, ale Woody Allen?
Koreis, to by přece měli vědět, že Američané jsou národ prokletý.
Re: Vinnetou, Vaculík, souhlasím, ale Woody Allen?
Jo, jo, ty Jasmíniny slzy jsou mistrný. Píšu tu o nich na Psu.
Pierre Brice ?
Vinnetou bol skutocne pre male deti. Bohuzial nas navzdy opustila
Laura Antonelli. Jej film "Boze ako hlboko som klesla" videli v 80-rokoch skutocni milovnici dobrej kinErmatografie aspon parkrat.
R.I.P.