16.6.2024 | Svátek má Zbyněk


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
E. Tkadlec 31.5.2024 16:47

Úvaha má reálný základ a není ojedinělá. Intelektuál, nebo také někdy humanitní vzdělanec, má negativní konotace už po mnoho desetiletí. A některým blbostem, které se vzpírají zdravému rozumu, mohou věřit opravdu jen intelektálové.

J. Hruška 31.5.2024 16:01

Páni grafomani, samochvála smrdí.! -uálové nazdar.

J. Roškota 31.5.2024 12:29

J.A.R. má v jedné ssvé skladbě verš : " ... dostal jsem grant / dík, můžu hrát underground ..."

J. Hruška 31.5.2024 16:05

..... kdybych byl bohatý, nespal bych hrůzou, že všechno utratím a stanu se lůzou. Úděl --uálů. (intelekt).

R. Spálenková 31.5.2024 12:20

Ta analýza je divná - umělec nerovná se intelektuál. Spousta ekonomicky zdatných lidí byla také dobrými žáky. Mnoho umělců včetně "slovotepců" byli podle všeho dyslektici, dnes se i zkoumá vztah mezi dyslexií a kreativitou. A to i v době, kdy tato diagnoza neexistovala, takže prostě ve škole dostávali nízké známky.

L. Novák 31.5.2024 11:26

:-) R^ !!

Z. Lapil 31.5.2024 11:00

Mně se vůbec nelíbí už předpoklad, že "slovotepci" jsou nějak kolektivně socialisty. I v citacích v článu je uváděno ""existují básníci..." a "některá data naznačují".

Je trapnou skutečností. že člověk má doma jen omezený počet stěn, kam si může pověsit obraz, jen konečný počet poliček na knihy a jen konečný počet hodin, kdy je schopen poslouchat muziku.

Určitě lze souhlasit s tím, že "velký umělec" se nepozná podle státem uděleného glejtu, ale ono vlastně není důležité, aby byl umělec velkým. Kolikrát se každému z nás stalo, že šel po ulici a o duši mu brnkl nějaký pěkný barák, pouliční muzikant. Obrazy "velkých umělců" mají doma spíš (bohatí) snobové, my ostatní, ať už jakéhokoliv vkusu, si pořizujeme obrazy (a nábytek a barvu stěn...) takové, jaké se nám líbí.

Historka z natáčení. Známá (můžu jmenovat) bývá u akcí, o kterých jsem nevěděl, že existují: hledání talentů, kdo chce, může svůj zpěv předvést skupince profesionálů, ti mu dají zpětnou vazbu a případně doporučí nějaký postup. Opkaovaně tam chodí jakýsi mládenec. Prý opravdu výborný soprán (nesmějte se), ALE hudbou jeho srdce jsou Wagnerovy valkýry a podobné hrdinské role, k čemuž je tento až rachitcký človíček na pódiu naprosto nepoužitelný. Nelze ho ale přesvědčit, že existuje spousta literatury, typicky barokní, která se dává koncertně a kde by velmi dobře uspěl.

Opravdu to nevypadá blbě, zkuste tohle: https://youtu.be/pzeZsDfoLXU?t=273. Pro hlubší zájemce - klíčové slovo je kotratenor.

Úplný doják je pak tohle: https://www.youtube.com/watch?v=TqdFoRjL1Bk

J. Jurax 31.5.2024 15:17

Jen konečný počet poliček na knihy lze řešit e-knihami. Paměť počítačů je sice též konečná, ale třeba 128 GB SD-karta velikosti nehtu na dívčím malíčku stačí na dost rozsáhlou knihovnu a ještě zbude na muziku a mluvené slovo. Vlastní zkušenost ... :-)

M. Kocián 31.5.2024 15:52

E-knihy jsou skvělý vynález, hlavně na cesty, pravdou ale je, že zdigitalizovat vše, co bylo napsáno (a stojí za přečtení), ještě nějaký čas potrvá. A u některých knih je jejich digitální podoba něco jako fotoreprodukce obrazu - informační hodnota zůstane, leč cosi se vytratí.

R. Langer 31.5.2024 16:28

Nevšiml jsem si, že by se něco vytrácelo. Ostatně, tesači do kamene, vytlačovatelé hliněných tabulek a písaři pergamenových svitků prý tvrdili něco podobného. ;-)

R. Langer 31.5.2024 16:30

... u uzlového písma se do toho ovšem nějak zamotali, takže od nich prý toto tvrzení není známo... ;-)

M. Kocián 1.6.2024 15:25

Proto jsou hliněné tabulky a pergamenové svitky dnes v muzeích a mohou být dál studovány. Se streamovacími platformami to bude horší.

R. Langer 31.5.2024 16:05

Já už to tak také řeším. Doma mám v jednopokojovém bytě knihovnu cca s tisicem knih, a už je fakt nemám kam dávat. A ano řeším to nákupem e-knih. Už jiné prakticky ani nečtu. Papírovou vytáhnu sem tam s nostalgií.

V. Petr 31.5.2024 10:35

Samozřejmě, že to celé ke tunel a podvod.

Mimochodem, roku 1985 vyšel článek o podpoře spisovatelů za první republiky. Psali tam, že dnes známí spisovatelé nic nedostali a státní podpory dostávali nýmandi, které dnes (1985) nikdo nezná. Zatímco v současnosti (1985) jsou podporováni skuteční tvůrci. Že ty "skutečné tvůrce) z roku 1985 dnes už nikdo nezná je jen třešnička na dortu.

R. Langer 31.5.2024 9:40

R^ [>-]

F. Navrátil 31.5.2024 8:27

Status umělce doprovázený státní rentou není nic jiného, než akce na podporu zkorumpované pražské kulturní fronty a odměna za její podporu politiky Bruselu a fialové vlády. Pětikolka tuší, že dny její vlády jsou sečteny, a tak se snaží budoucí vládě položit na cestu co nejvíce nášlapných min. Dovedete si představit, co se stane, až další vláda zruší statut a zaručený příjem pro statutární fialové umělce? To bude řevu o likvidaci kultury jako když psovi berete morkovou kost.

J. Pokoutný 31.5.2024 9:17

R^

M. Kocián 31.5.2024 9:24

Princip není špatný - umožňuje umělci, aby nemusel tvořit jen komerci, ale měl čas a prostředky pro něco nadčasového. Bez toho bychom neměli co obdivovat v galériích, muzeích a architektuře. Teď jde jen o to, kdo vybere ty správné - ale totéž přece platí o všech "státem placených", ne?

R. Langer 31.5.2024 9:41

To je ale přece naprostý nesmysl! 8-o

R. Langer 31.5.2024 9:45

... mimochodem, když Michelangelo maloval Sixtinskou kapli, tak to byla komerce (normální církevní zakázka), nebo "něco nadčasového"? Chápete jakou blbost jste řekl?

V. Petr 31.5.2024 10:24

Nechápe.

M. Kocián 31.5.2024 10:29

Většina umělců měla svého mecenáše (papeže, bohatou rodinu, panovníka), pro kterého sice museli tvořit, ale měli volnou ruku i pro svou vlastní tvorbu. Nebyli placení od konkrétního díla, abych to řekl jinak. Vážně si myslíte, že na všem, co vytvořil Leonardo da Vinci byla cenovka? Nebo Mozart (například)?

F. Navrátil 31.5.2024 10:40

Naprosto souhlasím s tím, aby umělci měli své mecenáše. Ale soukromé mecenáše! Skutečné umění vznikalo z revolty proti uměleckým stereotypům. Jaký zájem na kulturním výboji bude mít vládní rentou přežraný statutární umělec? Asi jako má zájem na objektivním zpravodajství a umělecké tvorbě koncesionářskými poplatky překrmená Česká televize. A to ještě prostřednictvím ministra kultury Baxi chce vydírat výpalné na všech občanech, včetně těch, kteří ČT nesledují nebo kteří jí přímo pohrdají!

I. Krahula 31.5.2024 10:59

R^

Z. Lapil 31.5.2024 11:23

S tou revoltou nemáte tak úplně pravdu. Palestrina byl konzervativec už tehdy. Mozart byl důsledný klasicista. Dejme tomu Smetana byl snad revolucionář skrz "zavádění českosti", ale už Dvořák - co je revolučního na něm? Ledaže Bachovu hudbu označil za "vznešenou nudu". Co je revolučního (ne, do hlavy ne :-)) na Gottovi? Na Hegerové?

Víte, co byl můj asi největší umělecký počin? Teambuilding v době, kdy se to ještě tak nejmenovalo, večerní oheň - organizovaná vatra, kolem ne-li 150 lidí, panuje všeobecná zábava, na jednom vrcholu toho kola kolem ohně generální vedení, na druhém asi tři kytary a pár zájemců. Spustil jsem Plíhalova Nosorožce a jen slyším, že všeobecný hovor postupně po té podkově umlká, jak lidi začínají poslouchat. Na všeobecné přání jsem musel opakovat.

F. Navrátil 31.5.2024 12:34

Je to hezké, že hrajete na kytaru. Někdo zase umí číst. Ale není to argument k diskuzi o statutárních umělcích.

Z. Lapil 31.5.2024 15:14

Mně to jako argument přijde: velkou věc umí (spíš může) udělat i amatér, ale naplánovat se to dost dobře nedá. Dobrý(!) profesionál se od amatéra liší tím, že se mu "to" povede s větší pravděpodobností a - pozor - i když se mu zrovna nedaří, je to aspoň dobře odvedená práce. Zhruba řečeno - nehraje falešně a lidi to baví.

Perfektně to vystihl tuším Černý, když album Trialog (Bezinky) srovnal s výtvarným uměleckým řemeslem, "kdy jednotlivá píseň nemá hodnotu uměleckého originálu". A uzavřel to: "Perfektní profesionální práce. Nic víc, ale taky nic míň".

Napadá mě srovnání s hokejem před pár dny. Pastrňák a spol. byli dobří profesionálové, o tom netřeba pochybovat, ale to byla většina ostatních taky. Jenže TADY a TEĎ do toho dokázali vložit onu tajemnou nehmotnou substanci, která dělá z malíře obrazů umělce a ze sportovců vítěze.

M. Kocián 31.5.2024 14:13

Soukromí mecenáši byli poměrně běžní ještě za první republiky, kdy bylo celkové zdanění asi desetinové proti dnešku. Mecenášství není jediná soukromá aktivita, na kterou se teď nějak mezi lidmi nedostává peněz.

A naznačovat souvislost - byť volnou - mezi ČTV a uměním je trochu mimo.

Z. Lapil 31.5.2024 11:53

Ba ne. Velké umění se fakt nepozná tak, že si někdo zamane a řekne něco jako "Teď udělám dílo".

Osobně jsem spoustu koncertů slyšel a spoustu (sto???) odzpíval jako amatérský sborista. Většinou to byly přinejmenším dobré akce, ale víte co? Řekněme každá desátá akce (na pódiu jsem to zažil asi tak třikrát) byla taková ta kdy se člověku ježí chlupy a říká si "Jo, teď se to daří a kvůli tomuhle sem chodíme a kvůli tomuhle to děláme".

Jedna z těch příležitostí vypadala takhle: https://youtu.be/RMHguvZPcqQ?t=129. Mimochodem - všimněte se pro nás docela exotického souboru. A celé mi to přijde naprosto skvěle provedené. A jsou tam úžasné písničky: https://youtu.be/RMHguvZPcqQ?t=629.

R. Langer 31.5.2024 12:20

Naopak, naprostá většina umělců třela bídu s nouzí, a patřila ke spodině společnosti. Pouze nemnozí měli to štěstí, že nějakého mecenáše našli. Znáte rčení "hladový jako herec"? :-/