Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KNIHY: Nečtení jako problém
|
D. Polanský 1.4.2024 17:30Čtení je někdy i problém. Na staré kolena jsem si splašil německý originál Černého mustanga (Der Schwarze Mustang), a vidím, že české vydání z roku 1968 je převyprávěno. Sehnal jsem si pro zajímavost slovenské vydání, to je opravdu podle německého originálu, překlad Teofil Ušák. Jinak i vydání Winnetua I, II, III vyšlé v KODu je převyprávěno. Tak koho vlastně čtenář čte, Karle Maye nebo Vítězslava Kocourka? |
|
I. Fencl 1.4.2024 18:12Kocourka i Maye. May je v tomhle hodně specifický. Úpravy jsou takřka typické. Třeba u Verna to tak hrozné není (i když Neff teď převyprávěl asi 10 verneovek, dost dobře). Nebo Hrdinný kapitán Korkorán - od Alfreda Assollanta. Teprve dodatečně jsem zjistil, že mi táta četl převyprávění. Tak jsem si sehnal slovenský překlad, ale není to moc velký rozdíl. Ty úpravy to asi nepoškodily. Ale kdyby někdo upravoval třeba příběhy S. Holmese, když mám zůstat u dobrodružné literatury, bylo by to dost neférové: krátké povídky v těžko napodobitelném slohu. |
|
|
M. Kocián 2.4.2024 17:09Příběhy se převypravují pořád. Také jsem vyrůstal na Robinsonovi od Plevy, než jsem si později přečetl toho od Defoa. Že Staré řecké báje převyprávěl pro děti a mládež Petiška mi taky moc nevadilo, stejně jsou dnes k dispozici jen jiná převyprávění z latiny. |
|
|
I. Fencl 2.4.2024 19:42Když nepočítáme Řecké mýty od Roberta Gravese, taky česky vydané. To se ale čte blbě. On tam v každé chvíli vždy uvádí všechny varianty mýtu. Práci mu to jistě dalo! |
|
|
P. Diviš 1.4.2024 10:05Co jsem četl, nechci radši vidět. |
|
|
P. Hák 30.3.2024 11:46Co se týká FFF, jsem na tom přesně tak, jako pan autor. |
|
|
P. Hák 30.3.2024 11:30"Slovem dřív ale nejde šermovat." Ehm, ohledně rozšířenosti čtení to slovo "dřív" jaksi neznamená v 90. letech... no, dál radši nic, nechci ztratit práci. Sáhl jsem do knihovničky naší dcery, dostává knihy po rodičích narozených "dřív" (a čte je). F. Flos: Lovci kožišin, 58 000 výtisků. H. Sienkiewicz: Pouští a pralesem, 92 000 výtisků. K. May: Syn lovce medvědů, 100 000 výtisků. K. May: Pouští, 100 000 výtisků. |
|
P. Pospisil 30.3.2024 12:05Je to tak, vysoké náklady nebyly neobvyklé. Ale zase je třeba vzít v úvahu, že teď vychází (troj, čtyř?) násobně víc titulů, takže logicky musí být v nižším nákladu. |
|
|
P. Hák 30.3.2024 12:20To je pravda. Ovšem bez úpadku by to znamenalo, že vyjdou 4 tituly v nákladu dejme tomu 50 000, 30 000, 15 000, 5000 (podle atraktivity). Jenže to tak není. Vyjde 10 000 knih CELKEM. Když se zadaří. |
|
|
J. Jurax 30.3.2024 13:03Jo, vyjde. Půlka z toho je červená knihovna, další část young adult fantasy a když se mimořádně zadaří, někdy, ne často, se najde i něco ke čtení. https://www.databazeknih.cz/novinky/proklete-kralovny-zivot-na-miru-a-dalsi-knizni-novinky-13-tyden-2076 |
|
|
P. Pospisil 30.3.2024 20:16V ČR vychází něco okolo 12 000 titulů ročně, nikoliv knih celkem |
|
|
P. Pospisil 30.3.2024 20:16V ČR vychází něco okolo 12 000 titulů ročně, nikoliv knih celkem |
|
|
P. Hák 30.3.2024 21:13Bylo to míněno tak, že když vychází 4x více titulů, tak by místo jedné knihy v nákladu 100 000 měly statisticky vyjít 4 různé tituly v nákladu celkem 100 000. To se ale neděje, protože lidé, a zejména mladí, prostě mnohem méně čtou. |
|
|
S. Rádl 30.3.2024 8:19Čtu rád, i když se zhoršujícím se zrakem si už mnohem více vybírám. Přesto se nestydím přiznat, že mám doma v hale kompletní Encyklopedii Britanicu v krásné vazbě. Koupil jsem ji kdysi od kolegy, který se jí potřeboval zbavit, protože se stěhoval do menšího bytu. Občas jsem ji i používal, dnes jednoduše zajdu na Internet. Původně to byl akt záchrany, teď trochu i snobství... |
|
|
J. Dostál 30.3.2024 7:57Zajímavé čtení. A jsou knížky, které když nepřečtete včas, pak je již nikdy nepochopíte. |
|
|
I. Fencl 30.3.2024 8:36jo, na tom je hodně pravdy.. |
|
P. Dvořák 30.3.2024 8:58Jsou knížky, které jsem se pokoušel číst znovu po čtyřiceti letech, a už mi nějak moc neříkaly. Jestli je to věkem, že člověk má jiné názory, jiné priority, jiný pohled na budoucnost. Jestli je to dobou, že žijeme úplně jinak. Nevím. |
|
|
P. Pospisil 30.3.2024 10:23Je to obousměrné. K foglarovkám jsem se jako děcko nedostal a jako dospělému mi nic neříkají. Naopak Malého prince jsem jako školák přečetl, zaujal mne, ale docenil jsem ho až mnohem později. |
|
|
P. Dvořák 30.3.2024 10:33Dobrý nápad, zkusím to. Jako dítě jsem ho nečetl. |
|
|
P. Hák 30.3.2024 11:44Malý princ je tlačen na 1. stupeň základních škol, protože učebnice češtiny nepíší učitelky, ale odborníci, kteří nemají zkušenosti s dětmi. Vidí kresleného prince-chlapce, tak to dají malým dětem, které knížku určenou sedmnáctiletým adolescentům samozřejmě nepochopí. Tím je otráví. Stejná hloupost, jako když na film "Bílý Bim, černé ucho" chodily devítileté děti, protože je to přece o pejskovi. Nebo když rodiče pouštějí dětem "Městečko Suth Park", protože je to přece kreslený seriál o školácích. Jenže lidé nepřemýšlejí a rozhodují se podle obálky, dojmu. |
|
|
R. Langer 31.3.2024 19:44Malý princ není knížka pro děti. Často přemýšlím, pro koho vlastně vůbec je... |
|
|
P. Hák 1.4.2024 11:21Pro adolescenty. Na sedmnáctileté a starší (hlavně holky) docela funguje. Proto ji inteligentnější češtináři dávají do četby pro SŠ. BTW jednou jsem ve vlaku vyslech hovor dvou slečen na protějším sedadle. Jedna se rozčilovala (dost nahlas), že dostaly za úkol přečíst MP a pak ona dopadla špatně, protože učitel jí dal naprosto trapnou otázku. Naprosto trapná otázka zněla "Jak vypravěč nakonec nakreslil beránka?". Jako kontrola, zda to dotyční opravdu četli, mi to přijde geniální |
|
|
M. Kocián 2.4.2024 17:12Úplně nesouhlasím. Dítě možná všechno nepochopí, ale je mnohem vnímavější k tomu, co v té knížce je doopravdy (než adolescent nebo dospělý), i když si to možná zdůvodní až později. |
|
|
J. Jurax 31.3.2024 12:01Nebo naopak pochopíte ... a nebudou se Vám líbit ... |
|
|
R. Langer 31.3.2024 19:43Hm, to je zajímavé. Například? |
|
|
J. Strakoš 30.3.2024 6:26Díky za zmínku o FF - jeho recenze filmů jsem četl opravdu rád a převod do audio rozhovorů s manželkou jsem nezkousl, přestože jinak některé podcasty poslouchám velmi rád. Aspoň vidím, že nejsem sám. |
|
|
P. Pospisil 30.3.2024 5:54Na Šóguna se chystám a těším se moc; viděl jsem seriál z r. 1980, četl jsem to na kindlu i z papírové knihy, slyšel jsem to jako audioknihu ve dvou verzích. Knihu samotnou mám (ostatně jako většinu u nás vydaného Clavellova díla) snobsky vystavenou v knihovně, poblíž Eca a Gaimana, tam, kde jiní mívali nebo ještě mají toho Zábranu a Párala. Audioknihy jsou bezva vynález a pokud jedu autem sám, je to moje první volba. Teď mi zrovna v autě každý den jede série Nadace od toho zmíněného Asimova. Audioknihy -zvláště ty moderně zpracované- mohou ale skrývat drobnou zákeřnost: někdy jsou kráceny, což je poněkud mrzuté. Nečtení samotné je zajímavý (a smutný) fenomén. Vícekráte jsem slyšel jako důvod to, že mladí nedokážou tak dlouho udržet pozornost a chtějí přeskočit na něco jiného. Nemyslím, že to bude primární důvod: jinak by nemohli vydržet u tříhodinového Avengers: Endgame, který navíc dával smysl až poté, co divák shlédl většinu z >20 filmů od Marvelu, které tomu předcházely. Nemohli by podporovat aktuální boom seriálů. Ty se (jsou-li podle knižní předlohy) v těch lepších -ojedinělých, bohužel-případech snaží odvyprávět knihu pokud možno doslovně a v horších na ni dokonce dokáží nalepit ještě tuny balastu navíc - a přesto je oblíbeným zvykem zkouknout několik dílů nebo třeba i celou sérii víceméně v jednom kuse. Spíš v tom bude něco jako neochota zapojit fantazii a preference nechat si místo toho dílo naservírovat předžvýkané, určené k rychlé konzumaci. |
|
|
M. Kocián 30.3.2024 6:17Skouknout film nebo seriál nebo si i poslechnout knihu vyžaduje jen zlomek pozornosti proti čtení. Snaha si život zjednodušit není nic nového, ale dnes se k tomu nabízí obrovská škála způsobů. Bohužel, ti kdo si život zjednodušují, málokdy něčeho dosáhnou. |
|
L. Žaloudek 30.3.2024 8:29Kniha má proti filmu mnohé výhody, ale o té jedné se moc nemluví: když při čtení usnu, nic mi neuteče! |
|
|
I. Fencl 30.3.2024 8:41to je fakt ! |
