Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Koukám, že vy ty argumenty kroutíte jak se vám zachce, tak nějak po bolševicku to se vám řádně zadřelo za nehty.
Minule jste tady vykřikoval i že teorie relativity nelze prokázat a ejhle lze, takže jeden argument je pryč. Další problém je, že motáte páté přes deváté. Pokud je známo tak teorií Velkého třesku je víc a že by existoval konsensus 99,9% aspoň u jedné z nich? A víte proč? Protože z toho nejdou vytřískat peníze jako ze lží okolo klimatu.
Klasický demagog Šejna, bere to, jak se mu to hodí. Vysavač s nižším příkonem má vyšší výkon než ten starý.
No, víte ...
Stíhačka B-534 s příkonem 860 ks měla výkon - zde rychlost v posledních verzích až 400 km/h.
Stíhačka B-35 s příkonem 860 ks měla výkon - zde rychlost 495 km/h.
Stíhačka B-135 s příkonem 860 ks měla výkon - zde rychlost 535 km/h.
V roce 1938 s motorem Avia HS 12Ydrs/Ycrs.
Přinejmenším u Velkého třesku se o něm dodnes diskutuje a rozhodně nejde o 97-99% "konsensus". Nejde na něm totiž (zatím?) vydělat.
Boj menší části lidské populace s oxidem uhličitým je iracionálni i s konsenzem vědců, či bez něj. Jaký bude konsenzus obyvatel Evropy až se opravdu dostanou do obyčejné chudoby a nejistoty a budou přitom na této planetě osamoceni. Jedina cesta je technický pokrok, jen ten může možna ovlivnit klima.
že člověk ovlivňuje klima je naprosto jasné,--je nás sedm miliard. otázka ale zní, jak moc. a odpověď zní: v řádu promile ve srovnání s přírodními silami. promile je jedna tisícina celku. tj na jednu stranu váhy dejte tunu, na tu druhou 1 kilogram. přesně takový je vliv člověka.
Já se dopočítal k 1 x 10 na -39.
Biomasa JauJau a konsenzus brusele samozřejmě tvrdí, že když vezmu na chalupě sekeru do ruky a zatopím v kamnech, tak vyhyne půl živočišního druhu. A je potřeba víc zasedat. A nějak víc té perestrojky. S tryskáčema.
Měl jsem Vás za lepšího.
Operovat konsensem ve vědě jest "alternativní", kdysi 99,999999 vědců věřilo, že Slunce obíhá Zemi a nakonec se každý mohl přesvědčit ráno i večer, jen jakýsi heretik Koperník koukal do dalekohledu.... Klimaskeptik nepochybuje o tom, že spalování fosilů přidává CO2 do ovzduší a že CO2 pohlcuje infrared. Ale ptá se KOLIK? Spalování fosilů přidává cca 1,8% CO2 do ovzduší. Toho je tam 0,04% čili 0,0004 dílu, není to málo Antone Pavloviči? Argonu je 0,9% a vody kolem 1%. Takže kolik z těch současných 1,5oC oteplení padá na vrub Homo sapiens? Dále se ignoruje několik zásadních námitek a to, že oscilace teploty a CO2 byly dávno před tím než náčelník Velký Mamutík a synek Kopčem začali topit eko-dřevem, natož uhlím. A z naměřených dat v ledovcích (Antarktida, Grónsko) plyne, že dob ledových a meziledových bylo povícero, celkem poravidelně oscilujících. A hlavně, že nejdříve vyroste teplota a se zpožděním 300 let cca. pak CO2. Čili klimaalarmismus je nové náboženství, navíc dobře sype, čili proč se nesvést že? Učit se, učit se, .... J.L. end
Antone Pavloviči Lukavský,
nejen těch současných 0,0004 dílu CO2, ale dokonce i pouhých 0,00002 dílu CO2 dokáže umožnit něco tak triviálního, jako je fotosyntéza veškerého zeleného rostlinstva na této planetě
Není to málo, Antone Pavloviči Lukavský?
Není to náhodou důkaz toho, že fotosyntéza sice existuje, ale rozhodně se jí nezůčastní ten nepatrný obsah CO2 přítomný v atmosfeře?
Já myslím, že existuje určitě 100 procent vedců, kteří v tom mají jasno, ale teprve Anton Pavlovič Lukavský jim prokaže, že fotosyntéza a CO2 nemají spolu vůbec nic společného a že to je podvod století.
Jeden o voze, druhý o koze. Kde jsem mluvil o fotosyntéze? Ano, v současnosti je fotosyntéza limitována nedostatkem CO2 (0,04%) a inhibována nadbytkem O2 (20%), jak praví již (Odum 1968), str.... vlevo dole. J.L. end
Tady je zas někdo nechápavej. Takže znovu a pomalu:
Jak může tak nepatrné množství CO2 zajišťovat fotosyntézu, když to nepatrné množství nezvládne způsobit skleníkový efekt?
"Jak může tak nepatrné množství CO2 zajišťovat fotosyntézu," no třebas tak, že fotosyntéza je poháněna sluneční energií. Když budete mít dost elektřiny tak dokážete z mořské vody těžit zlato. A je celkem jasné, že fotosyntéza vznikala a je nastavena na mnohem vyšší koncentrace CO2 a mnohem nižší koncentrace O2 než jsou současné. Proto také se zkoušelo úspěšně přihnojovat skleníky CO2. J.L. end
Doporučuji shlédnout docela zásadní pohled na množství CO2 : O2:
https://www.youtube.com/watch?v=y_c1mFMdLH4
A ještě jeden dotaz na vás, Antona Pavloviči, a na tu teorii o 300-letém zpoždění:
když tedy ten CO2 začal výrazně příbývat zhruba někdy po roce 1950, tak předpokládám dle vaší teorie , že se začalo na této planete výrazně oteplovat někdy po roce 1650.
Jako na potvoru se ale někdy kolem roku 1650 začalo výrazně ochlazovat (Maunderovo minimum).
To zpoždění vyplývá z grafů vrtu Vostok, no a to Maunderovo minimum dosud trvá? Asi by ten CO2 mohl začít narůstat po jeho odeznění, no a asi to zpoždění nemusí být přesně ± měsíc či týden neb se v tom určitě projevují i další cykly. J.L. end
Maunderovo minimum je 70 let trvající výpadek slunecnich skvrn na Slunci (1640-1710).
To jsem netušil, že tento výpadek trvá až doposud.
Za zmínku stojí důležitot CO2 pro floru všobeně, obzvláště, když Jižní Amerika pozbyla tolik lesů, A nelze přehlédnńout sdělení typu: je to největší klimatická katastrofa za posledních 30(nebo padesát atd.) let.Čím větší čislo,tím silnější pochybnost o dnešní teorii globálního oteplování. Diskutovat problem s Gretou Thunberg jen z čiré rozvernosti
S tou Jižní (a Střední Amerikou) opatrně: Podle rozsahem zatím nevelkých lidarových měření na Yucatánu mezi 3,-9 stol. AD mnoho lesů nebylo, převažovala pole, města, cesty a vodní rezervoáry. Totéž lze asi extrapolovat na další osídlené oblasti Mesoameriky. A v Amazonii viděl v 16. stol. průzkumník Orellano rozsáhlá města a pole, což nyní potvrdili archeologové. Takže tamní "panenský" prales je přinejmenším místy starý méně než 500 let (napadá mne Boubín, Rýchorské bučiny...).
Konsensus nerovná se pravda. Pravda musí být prokazaná.
Neni to tak dlouho, co měli vědci 100% konsensus, že žaludeční vředy jsou následkem stresu a špatné životosprávy. No a nakonec se nadevší pochybnost prokázalo, že za žaludeční vředy může mikrob. Takže prokázalo se a konsensus je už zbytečný.
Podle Wikipedie: Nejúčinnější se jeví trojkombinace amoxicilin, klaritromycin a inhibitory protonové pumpy. Ale kamaráda MUDr. pochválil když si dal velkého panáka slivovice jako první pomoc. Probatum est. J.L. end
Uf, to se mi ulevilo.
Takže žaludeční vředy se dají lečit antibiotiky.
Baktéria sa volá Helicobacter pylori a jej patogenita potvrdená austrálskym mikrobiológom (v spolupráci s patológom, ktorý si všimol v preparátoch prítomnosť zvláštneho mikroorganizmu - mám dojem, že za to dostali Nobela za medicínu), ktorý si účinok tejto infekcie vyskúšal na sebe a tak potvrdil príčinu vzniku žalúdočných vredov. HP sa množí v mucinóznych žliazkach pylorickej čast žalúdka, kde je chránený pred účinkami žalúdočnej kyseliny. Časťou mojej práce bola kultivácia HP od roku 1994 + stanovovanie citlivosti na ampicilín, ciprofloxacín, metronidazol, erytromycín, tetracyklín a nitrofurany (tento ako variant pre prípad vysokej rezistencie na CIP a ERY). Takže áno žalúdočné vredy sa liečia antibiotikami.
Díky za upřesnění, ale chtěl jsem aby si to Šejna vyhledal sám. Přesto dík za vyčerpávající odpověď.
Myslel som, že osobná skúsenosť by mohla viac zavážiť ako citáty zo spochybňovanej Wiki (aj keď HP nie je objektom spolitizovanej vedy). Ešte k inhibítorom protónovej pumpy ako je napr. Omeprazol - ich úlohou je redukovanie obsahu vodíka, aj keď dnes sa ich efekt na liečbu dosť spochybňuje (niektorí autori dokonca tvrdia, že liečbu skôr predlžuje s negatívnymi následkami). Pekný deň!