J. Pražák 30.7.2019 7:24

I "Zelení" se podílejí na klimatických změnách

Není to tak jednoduché. 60 000 MW větrných elektráren jen v Německu zpomaluje větry přicházející k nám od Západu - to jsou ty, které přinášejí déšť.Pro představu si 60 000 MW představme jako větrák s motorem 75 kW (silné osobní auto) instalovaný na každém metru po délce celého Německa. Vrtule dosahují do výšky 180 m nad terénem. Proudění od vrtulí ovlivňuje atmosferu do daleko větších výšek třením a turbulencemi.

Energie větru ve wattech na m2 se vypočte podle vzorce: W = 0,5 x 1,255 x v3 (rychlost větru v m/s). Tedy pro vítr o rychlosti 4 m/s, tedy „slabý až mírný vítr“ dle Beaufortovy stupnice 2 až 3 stupně je 39,2 W/m2. Pro 15 m/s, tedy cca 55 km/hod, tedy 7 až 8. stupeň Beaufortovy stupnice je to 2067 W/m2, pro 20 m/s , tedy stupeň 9 Beaufortovy stupnice je to 5200 W/m2.

Uvažujme tedy stále pruh široký 1m, pro nějž odpovídá v Německu instalovaný výkon větrníků 75 kW (viz výše). To odpovídá přeměně veškerého větru na elektřinu o rychlosti 4 m/s, tedy 15 km/hod, od povrchu země do výše 1913 m. Při rychlosti 15 m/s. tedy skoro 60 km/hod, do výšky 36 m, při rychlosti 20 m/s do výšky 15 m. Větrníky tedy přemění na elektřinu větší % z vánku, než ze silného vichru. V tom je ten problém. Slabé větry ze západu a severu jsou zbrzděny a s nimi i postup mraků, tedy vody. Naštěstí lze přeměnit max. 59% energie větru na elektřinu (Betzovo číslo).

Příroda nemá ráda prázdno. Proto se zpomalené proudění nahradí tím, že se více prosadí vítr z jiného směru.Velmi silný odpor ekofanatiků a lobby výrobců by jakékoli diskusi na toto téma zamezil. ožná i proto je v posledních létech sucho a následně horko, protože méně deště znamená méně odpařování vody a tím i méně ochlazení povrchu Země.

"Větrníky" zpomalují větším % vánek než silný vítr A ten vánek, který by k nám mohl donést vláhu, se zastaví nebo odkloní směr. Východní větry k nám moc vláhy nepřinesou, protože k moři je to tisíce km a v létě přinášejí stabilní, suché počasí.

• reagovat