Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jak bychom mohli zachytávat CO2 a elektrochemicky ho přeměňovat na CO, když na tp potřebujeme elektřinu, která a) je drahá, b) nebudejí dost, takže bude ještě dražší? Pro věrozvěsty občasných zdrojů energie dodávám, že taková chemická výroba potřebuje STABILNÍ běh, tudíž STABILNÍ dodávku energie, a ne, že proud bude podle toho, jak foukne nebo zasvítí.

O akumulátorech už pán slyšel?

Jo.

V celém článku žel nebyla zmínka o ekonomii popsaných procesů. Kolik takto získané palivo či chemikálie budou stát, resp. již stojí, aby se investice do technologií na jejich výrobu a samotná výroba zaplatily a ještě generovaly nějaký zisk. Pochopitelně BEZ DOTACÍ!

Z těch PR a reklamních blábolů, co autor sesbíral po Internetu, se nic takového nedovíte. Jsou to jenom kecy pro hloupé politiky, aby se otřepali a nasypali ze státní kasy desítky miliard do nesmyslů...

Obsah CO2 v atmosféře je těsně pod 0,004% celkových plynů v atmosféře. Strašit tím

že za posledních 140let narostl obsah CO2 o 30% ( a taky už jsem slyšel že o 70%) se mohou ti kteří nechtějí přemýšlet. Rostliny, jako absolutní minimum k tomu aby vůbec mohly růst a nezahynuly potřebují minimum 0,002% CO2. Takže pro růst rostlinstva je těch cca 0,0038 velmi pozitivní Nikdo rozumný nezpochybňuje změnu klimatu. Klima se totiž mění po celou dobu historie země. Jen my nyní blbneme na kvadrát a snažíme se ideologicky zničit to co jsme vybudovali.

V dobách ledových poklesl obsah CO2 až k hodnotě 180 ppm (tedy 0,0018%), a fotozynteza fungovala a rostliny nezanikly.

V 19.stoleti byl obsah CO2 okolo 280 ppm. Letos je to už 424 ppm. Vzrůst o 51 procent.

Ano, biopaliva jsou antiekologický nesmysl.

E-paliva jsou jistě zajímavá, ale při bližším pohledu narazíme na množství zásadních problémů, které dosud nebyly uspokojivě vyřešeny:

Elektrolýza je energeticky extrémně náročná. Jistě, tu energii můžeme vyrábět pomocí OZE, ale ty pracují jen ve zlomku nominálního výkonu, tj. je třeba instalovat násobně více. To stojí suroviny a energii (tj. představuje ekologickou zátěž).

OZE dodávají nepravidelně, je tedy nutné energii skladovat. Ale kam. Do vodíku? Dokázal za poslední dekády vyřešit problémy plynoucí z jeho fyzikální podstaty, tj. velikosti molekuly? (pro/unikání z nádob, nutnost stlačit či zkapalnit při kryogenních podmínkách, křehnutí kovů, etc.).

A to nemluvím o nákladech na záchyt CO2 pro výrobu syntetického metanu. CCS technologie jsou v zárodcích a jsou pekelně drahé (CAPEX i OPEX). Při výrobě syntetických paliv by pravda nepředstavovaly jen čistý náklad, jako je to v téměř všech ostatních případech.

Výroba E-paliv nebo obecněji e-chemikálií z CO2 a vodíku závisí na tom, že máme dostatek až mírný přebytek elektrické energie - né že - navzdory energetické soběstačnosti - máme nejdražší proud v Evropě, protože dotujeme Němce přes jimi organizovanou burzu.

Ukládání CO2 do hornin je klasický zelený nesmysl - ještě okořeněný tím, že jej lokální zelení bolševici neradi vidí, proto budeme kapalný CO2 vyvážet do Tramtárie - kde jim ukládání nevadí ?!?

JDE JENOM O VYKRÁDÁNÍ STÁTNÍ POKLADNY, racionalitu v té hromadě nesmyslů jinak najdete těžko.

Nadpis článku je určitě správný: "Čert aby se v tom vyznal".

Technologické možnosti jsou v článku popsány snad docela výstižně.

O vzniku tzv. "dominantním designu, což ovlivňují i byznys zájmy, zatím ale bylo řečeno jen málo podstatného.

Analogie: Ve své historické době Nikola Tesla měl sice geniální technologické nápady, jenže ve své době "dojel" na byznys zájmy.

Naftové auťáky také mohou jezdit na fritovací olej, v penny stojí litr 23,90. Zkoušelo se to někdy před dvaceti léty u starých dieselů a fungovalo to od +7°C.

To vůbec neříkejte (i když je to pravda), jinak uvalí spotřební daň na jedlé oleje!

Vždycky mě strašně dráždilo, jak první reakcí na jakoukoli snahu o změnu je mudrlantské "... to nejde...". Nějak mám pocit že je to rozšířenější u nás než v okolních zemích. Řekne vám to řemeslník stejně jako politik nebo účastník diskuse na NP.

Moc se mi líbí rčení: " kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody". Mnohokrát jsem viděl, na všech úrovních, jak zpočátku neřešitelný problém se vyřešit dal a někdy i docela snadno. Jen to chtělo vyvinout nějaké úsilí.

Mnozí se tváří, jakoby spalování fosilních paliv nebyl žádný problém a nejlepší co můžeme udělat je přestat blouznit a vrátit se pěkně k hnědému uhlí. Vždyť přeci v Nigérii ho také spalují.

S tím nesouhlasím. Stojíme před závažným problémem, ale máme znalosti na to jej vyřešit. Málo se o tom píše a mluví, ale v devadesátých letech jsme za obrovské náklady odsířili elektrárny a postavili čistírny odpadních vod. Dokázali jsme zamezit znečišťování životního prostředí těžkými kovy, rezistentními organickými sloučeninami, dokázali jsme nahradit freony. Měli jsme sílu a odhodlání začít likvidovat staré skládky a odkaliště. Výsledky tohoto úsilí můžeme vidět každý den. Přitom si pamatuji, jak to ze začátku také nebylo možné a ti kdo změnu přístupu k životnímu prostředí prosazovali byli úplní blázni.

Nechci říkat že se nemá nad věcí diskutovat (i když by to občas chtělo alespoň základní orientaci v problému), Ale pozitivní přístup by velmi pomohl.

Vláda která "nemá peníze" na důchody a pro rodiny s dětmi a přitom vyhazuje stovky miliard na nesmyslný "boj" proti sodovkovému plynu ke špatná vláda a musí být svržena stůj co stůj.

I tan Husák byl lepší!

Všechny ty nástiny nových možností náhrad klasických zdrojů energií by získaly na hodnověrnosti, pokud by byly nejprve podloženy bilancí vstupních energetických a souběžně, pro kontrolu i reálných finančních a dotačních nákladů a konečného zisku energie, poskytnuté tím či oním energetickým zařízením.

Na příklad by při bilancování efektivnosti výroby syntetických paliv bylo možno s vyhovující spolehlivostí vyčíslit

- spotřebu nafty při přípravě pole o jednotkové výměře na setí a sklizeň plodiny,

- z finančních i energetických nákladů na výrobu zemědělských strojů zde zahrnout i příslušný díl na jejich amortizaci,

- započítat cenu lidské práce a pod.,

- do energetické rozvahy započítat příslušný, alikvotní díl energetických pořizovacích a provozních nákladů biostanice či jiné zpracovatelské jednotky.

Rozvahy podobného zaměření jsou v některých technologických odvětvích nutné nebo potřebné. Lze připustit námitku, že se v daném oboru jedná o poměrně pracnou, nikoliv však bezvýznamnou potřebu vědět, jakou účinnost vykazují rozličné GD systémy, často cudně halené do tajuplných závojů.

Když jsou hloupí politici schopni/ochotni vyplatit ze státní pokladny desítky či stovky miliard ročně na energetické i jiné nesmysly, tak výpočet nákladové realizovatelnosti je silně nežádnoucí. V systému, kde je hlavním cílem okrást a oškubat daňové poplatníky, nikdo na důsledné analýze nákladů v porovnání s výsledkem nemá zájem.

"Inu, čímpak to asi je, že nehodláme ve velkém slučovat vodík se zachytávaným oxidem uhličitým, kterého u nás, v jedné z nejprůmyslovějších ekonomik v Evropě, díky nařízením a směrnicím Evropské komise, bude k dispozici přehršel..."

Nejspíš asi tím, že nemáme ten "zelený" vodík ...

Nakolik je celý proces rentabilní, také těžko říci.

Zelený vodík vzniká výrobou z vody za použití obnovitelné energie. Technologie na to existují, jen je potřeba to vyrábět ve velkém a ekonomicky.