Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Re: Trochu faktů:
Ouplně blbej, Zima. Viděl jste někdy socialistickou fabriku zevnitř? Já v nich dělal - výjimky jistě byly, ale fabriku, co se vybavením vyrovná německé, ba nějakou i předčí, naleznete i v Zimbabwe. Možná budou i dvě.
Byl to Václav Klaus co sebral peníze z důchodového fondu a projedl je v rozpočtu
takže pohádka nebo skutečnost?
(jinak je samozřejmě důchodový systém průběžný, ale to že dokud jsou přebytky tak se projí ve státním rozpočtu je fakt. Až nebudou tak se bude řešit tzv "důchodová reforma". Je cosi shnilého ve státě českém.)
Styděj se, Hruštinec.
Napsal jste skutečně blábol. Obiňovat Klause je infantilně socialistické- za Klause byl rozpočet v podstatě vyrovnaný, za Zemana deficit desítek miliard a pak to začlo - Špidla, Gross, Sobotka - stovky miliard.
Těch 80% jsou mandatorní výdaje zavedené politickými stranami- hlavně socany před posledními volbami. Samozřejmě je možné je zase zrušit ,ale rušitelé by pak nebyli zvoleni. Politici totiž zastupují občany a dělají to, co občané voliči chtějí.
Re: Styděj se, Hruštinec.
Hele Jardo: dvakrát číst a jednou plácat: vyrovnaný rozpočet za cenu projedení příjmů z privatizace, to je vo co go. Kapišto ?
Re: Styděj se, Hruštinec.
Ministerstvo financí, Č.j. 10/46716/2003, schváleno usnesením vlády Č. 624/2003, strana 13 (vláda Vladimira Špidly [ČSSD], předložil Bohuslav Sobotka [ČSSD]):
Růst deficitů veřejných rozpočtů přitom není způsoben úhradou nákladů transformace v podobě transferů vynakládaných státním rozpočtem a FNM do tzv. transformačních institucí5 na pokrývání jejich ztrát, jak se často uvádí.
Neboli i socane tvrdi ze Klaus privatizacni fondy neprozral, ale ze je prozrali socane.
Re: Styděj se, Hruštinec.
... a jaký je rozdíl mezi socany a Klausem. Nebyli to náhodou ti, co udělali tu oposmlouvu ? :-)))
Re: Styděj se, Pavel IP: 194.149.100.xxx
Aha, takže jeden blábol ti vyvrátili, tak přijdeš s jiným...
Re: Styděj se, Pavel IP: 194.149.100.xxx
Ale notak. Venca K. nemusel končit, protože tu nastal všeobecný blahobyt. Naopak se jaksi začalo ukazovat, že ta krásně vyrovnaná čísla jsou jen krásně vyrovnaná na papíře.
... a dneska je to podobné. Najednou, z ničeho nic se ukazuje, že nejsou financ a všichni říkají: to von. No tak co: ti co tam teď sedí budou muset vypadnout, jelikož není možné, že by za to nemohli, a přijdou jiní ... . Po ani jednom ksichtu se mi stýskat nebude. Tobě jo ? :-)
Re: Styděj se, Hruštinec.
Za Klause byl sice vyrovnaný rozpočet ale dluh 500 mld za banky a sanaci státních firem byl na účtě české konsolidační banky.Prostě dluh oddělil od rozpočtu.-pak ho měl snadno vyrovnanej.
strašné žvásty
článek je šílená směs nesmyslů propagandy a několika dobrých postřehů,
Článek mi připadá, jako kdyby ho psal kovaný soudruh, po litru vodky, navíc v záchvatu upřímnosti
Autore, to je agitka a ne seriozní článek
Chybí Vám tam konkrétní čísla. (Níže uvedené jsem tady již kdysi psal, ale opakování neuškodí).
Tak se na ty výdaje podívejme podrobněji, s těmi opravdu mandatorními výdaji to není až tak hrozné, rostou hlavně quasi mandatorní výdaje, viz rozpočet na rok 2009 (veškeré výdaje v miliardách Kč):
Celkové výdaje 1152. Platy zaměstnanců 102,7 (opravdu tolik úředníků potřebujeme? Tady prostor pro škrty je.) Transfery fondům soc. a zdrav. pojištění 47,4 (rozpočet správy sociálního zabezpečení by měl být strikně oddělen od rozpočtu státního, příspěvky za státní zaměstnance by měly být vidět v kapitole mzdových nákladů státních zaměstnanců, platby za děti, důchodce, nezaměstnané by se řešily v rámci rozpočtu ČSSZ). Transfery rozpočtům územní úrovně 134,5 (místní daně by měly být vybírány přímo na úrovni obcí, nevidím důvod proč je přelévat přes rozpočet státu.) Transfery příspěvkovým organizacím a státním fondům 53,8 + 32,05 (Opět prostor pro škrty výdajů na nejrůznější dotace.)
Sociální dávky (důchody + podpory nezaměstnanosti + ostatní soc. dávky) 336,6 + 5,0 + 36,0 (vyčlenit mimo státní rozpočet do samostatného rozpočtu ČSSZ)
Aktivní politika zaměstnanosti + stavební spoření + příspěvky na důchodové připojištění 5,7 + 14,6 + 6,4 (seškrkat na nulu, není důvod proč by měl stát do těchto oblastí zasahovat). Odvody do rozpočtů EU 34,9 (opět přerozdělování, tentokrát vyšší level). Náklady na státní dluh 48,61 (doufám že všichni víme, komu můžeme za tak vysoké zadlužení státu "poděkovat". Řesení je jen jedno a to bolestivé - o seškrkané částky v jiných kapitolách navýšit výdaje na tuto kapitolu a dluh co nejrychleji splatit, než nás úroky z úrohů docela vyždímají). Ostatní běžné výdaje 134,4 (opět prostor pro seškrkání výdajů v oblastech do kterých se stát cpe aniž by musel).
Re: Autore, to je agitka a ne seriozní článek
Všichni politici kradou seč můžou, ale není to tak hrozné ? ... je to tak hrozné: máme vysoké daně nad průměrem EU a služby státu jsou pod průměrem EU (koukněte se třeba na vědce, co za chvilku budou muset vykrádat popelnice). Takže proto taky ta ekonomika nikdy nebude tygrem. Tygři totiž většinou mají nízké daně ... . Pak nechápu, co by Vám připadalo hrozné než zadlužení v letech prosperity a projedení všeho co šlo privatizovat: státní bankrot ?!
Re: Autore, to je agitka a ne seriozní článek
Už stojíš u "své popelnice", aby tě nějaký vědec nepředběhl?
Re: Autore, to je agitka a ne seriozní článek
Jelikož nejsem vědec, tak nikoli. Narozdíl od jiných, ale mám trochu představu, jaká je realita, takže politikům ty jejich kecy tolik nežeru .... .
Re: Autore, to je agitka a ne seriozní článek
Skočte si někdy na nějaký ústav AV a hledejte užitek a návratnost vložených státních prostředků. Ale co: je to méně miliard než na zelené .. ;-) ujde to
Re: Autore, to je agitka a ne seriozní článek
Didi, nejste vy přízeň s tím brazilským fotbalistou, co uměl jednu kličku a to do leva a všichni mu ji sežhrali ? Pane Didi, když vám ta ekonomie tak jde, tak zkuste zde na NP udělat seškrtaný rozpočet. Samozřejmě zhruba. Zajímalo by mně, za jak dlouho se dá ten dluh reálně zaplatit. Berte v úvahu, že krize, nebo lépe řečeno americká zlodějna bude ještě pokračovat.
Re: Autore, to je agitka a ne seriozní článek
Pane, Vám nejde ani ten fotbal. Takto pomlouvali naši novináři Garrinchu. Didi byl všestranný záložník. Neplést se do ekonomiky ani do fotbalu!
Re: Autore, to je agitka a ne seriozní článek
Makroekonom přiznávám moc nejsem. Ale fotbal dost umím. Jestli nevěříte , tak vás zkusím nakopnout do pr/dele.To vás přesvědčí.
Re: Autore, to je agitka a ne seriozní článek
V zásadě se dá souhlasit, jen bych se pozastavil na *úředníky*. Těch je skutečně moc, ale státní zaměstnanci jsou také učitelé, policisté, vojáci, ... Tam se naopak příliš šetřit nevyplácí :o)
autorovi
Zkuste se zamyslet, kdo asi vzniklý deficit "prožral" formou mandatorních výdajů státu, které činí 80% rozpočtu.
Re: autorovi
Především politik, co občanovi lhal, že je všechno OK. On totiž bral ten vysoký plat, zatímco občan musel makat. Jo, že výrobek občana kamarád toho politika nakonec prodal pod cenou a že ze zisku je ztráta, za to ten občan nemůže. To je ale asi nad Vaše chápání, protože Vám stačí papouškovat kecy politiků. Však kromě toho, že nás oba okrádají, skoro za nic jiného nemohou.
Re: autorovi
Zato vy jste vše prokoukl. Zjistěte si, kam šly konkrétní miliardy ze státního rozpočtu. Ty které by se bývaly byly vybraly, kdyby se byly bývaly vydělaly, tak ty do toho netahejte.
Prožrali to právě občané - v přídavcích na děti, které tak leda navýší nezaměstnanost, v dávkách na sociálně potřebné ale jinak zcela nepotřebné, příspěvky na předražené hypotéky, prostě lidi, co by jinak na fůru věcí neměli.
nekvallitní článek
To je ale nekvallitní článek! Bláboly promíchané s propagandou.
Jestlipak autore víte, že řadoví zaměstnanci státu mají zpravidla výrazně nižší platy než stejně kvalifikovaní zaměstnanci v soukromých firmách? Jestlipak víte, že ani v době výrazné inflace v minulých letech nebyly řadovým státním zaměstnancům zvyšovány platy? Na těch lidech stát ušetřil do foroty v předchozích 10-ti letech miliardy !!!
Re: nekvallitní článek
Možná by bylo potřeba objasnit, jaké že je produktivita práce těchto státních zaměstnanců. V mnoha případech spíše záporná, brzdí-li či prodražují-li ekonomický rozvoj soukromého sektoru.
Re: nekvallitní článek
Nesmysl. To jsou staré pověsti české - vy máte nějaký konkrétní příklad?
Zpravidla tam pracují "překvalifikovaní", kterým je víc než 45 let a soukromý sektor je z iracionálních důvodů (=byli by starší než pan vedoucí) už nechce.
Re: nekvallitní článek
Např. člověk zodpovědný za výběr poplatků ze psů na malém městě. I kdyby byl pes v každé rodině, nestačily by poplatky na náklady spojené s jeho platem a provozem kanceláře.
Můžete ostatně probírat libovolné zákony a vyhlášky, a naleznete spoustu "věcí" bez kterých by to také šlo, ale které si vymyslel státní aparát a které stojí investora neskutečné peníze, které pak samozřejmě chybí jinde.
Re: nekvallitní článek
Hluboce nesouhlasím, soukromá firma si hlídá náklady, neboť zisk je rozdílem mezi náklady a výnosy. To u státu neplatí, takže se vesele přidává a dělat se nemusí. Např. uplakaní učitelé patří nyní k nejváženějším klientům hypotečních ústavů. Tolik peněz bez rizika nikde v soukromé sféře nemáte.
Problém, na který narážíte je přezaměstnanost u státu. Státní peníze jsou vnímány jako sociální pomoc. To se neprojevuje tím, že máte velký plat, ale že vás tam pracuje minimálně 2x tolik, než by muselo. Pokud vím tak ve státní sféře pracuje cca 1 mil. lidí. Jestliže tady pracuje celkem cca 6 mil. lidí, tak mi vychází, že skoro každý pátý je živen z daní. K tomu si připočtěte důchodce a děti. Myslím, že tato ekonomika to nemůže utáhnout.
Re: nekvallitní článek
Jasně: problém je ovšem v tom, kdo ty lidi najímá a zadává jim práci. Třeba pode mnou byl jeden zaměstnanec, co nedělal vůbec nic minimálně rok, ale přijal ho můj šéf a ani se mne neptal, jestli je jeho práce vůbec potřeba.Tak asi tak to funguje ... .
Re: nekvallitní článek
někde jsem četl, že státní zaměstnanci začínají mít větší platy než v soukromé sféře- to ještě navíc k těm jistotám a pohodlíčku / strach o flek nepočítám / - tak nevím, nevím. . .
Re: nekvallitní článek
Nepište hlouposti za tu čtyř hodinovou práci máte až dost Vaše vytíženost a vytíženost v soukromém sektoru se nedá přirovnat. / účetní v soukr.sektoru/
Musí se dobře hospodařit.
Jak ale poznat co jehospodárné a co ne? A co je hospodárné dnes a co do budoucna? V posledních dvou stoletích se velmi vyvinula skonomická věda, která skrze finanční toky dlouho dávala odpovědi co bylo dobré s co méně. Na vlně těchto úspěchů si sotva kdo uvědomoval, že celkový rozmach lidstva není věcí vůbec obvyklou a že za ním nestojí jen větší znalosti technologické ale že je způsoben tím jak se homo dříve stojící převážně na energiích obnovitelných nově zakousl do uhlí, ropy a plynu... Toto vše mu do do žil vehnalo energii opojnou jak droga a tak ztratil valnou část sebekritičnosti a začal se cítit jako něco mimo řizozené prostředí stojícího. S rostoucí dosažitelností fosilních zdrojů napřel úsilí na jádro a doufal, že se podaří najít takto za fosily víc jak plnohodnotnou náhradu. Ekonomické nástroje se celou tu dobu zdáli skvělým nástrojem a sotva kdo si uvědomil že peníze jaksi odpovídají množství energie ale dá se s nimi přitom dělat daleko více kejklí a podfuků jak s tím co podléhá přírodním a né jen lidským zákonům. V poalední době C.Hall pracoval na ekonomickém konceptu jiném, přímo spojeném s tokem energií, který testoval na lidském i přírodním dění. http://www.esf.edu/EFB/hall/ V,Cílek jeho myšlenky komentova jako ekonomiku co není o tržních vstazích: http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/ekonomika-ktera-neni-o-trznich-vztazich celosvětová krize těmto úvahám dala zapravdu a na to co dělat a jak šetřit Hall ve skratce odpovídá: http://veda.sme.sk/c/4945360/ludstvo-je-za-ropnym-vrcholom-co-dalej.html Mám za to, že právě takovéto pohledy vypovídají pravdu o naší současné situaci a tím, že jsme něco před časem ztransformovali beohledně tržně nám problémů neubylo - spíše naopak. Dříve byly dílny, továrničky.... poblíže lidských osídlení - nedávno jsme dopustily jejich likvidaci za náhradu pokud vůbec tak kdesi daleko... a dnes nám na to dojíždění do dálek brzo dojde ropa. Co dál? Vystačíme s klasickou ekon. nebo budem nuceni respektovat zákony přírodní?