4.3.2024 | Svátek má Stela


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Jeho veličenstvo smrk

Máločemu jsem v životě věnoval tolik času a energie jako kůrovci. Z pozice starosty Modravy bych měl doslova jásat radostí, že toto téma konečně opustilo Šumavu. Radost ale nemám.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
K. Novák 14.6.2018 19:02

Pan Šubrt usilovně propaguje zrušení NPŠ.

Proč to dělá? A ještě prostřednictvím takového blábolu jako je tento článek. Národní park je Národní park, není to produkční les. To asi ale pan Šubrt nikdy nepochopí. Asi je zanedbaný ve znalostech lesnických věd. Dobrý lesník by měl být schopný respektovat i jiný účel lesa než jen hrabání peněz.

M. Prokop 14.6.2018 21:07

Re: Pan Šubrt usilovně propaguje zrušení NPŠ.

Možná proto, že ochrana přírody (samo o sobě dobrá věc) nějak začíná vinou ekoteroristů lidem přerůstat přes hlavu.

P. Rada 14.6.2018 22:34

Re: Pan Šubrt usilovně propaguje zrušení NPŠ.

Příroda a zejména lesy vytvořili půdní podmínky pro vznik civilizací. To, že to ekoteroristé jako pan Prokop či autor nechápou a přerůstá jim to proto přes hlavu na věci nic nemění.

S odchodem lesů se ale tupovaně zvýší extrémnost jevů jako jsou povodně, vlny veder, such... a to vše povede k dalšímu poklesu hodnoty území, úrodnosti půdy a tedy poklesu řady pozitív které lesy poskytovali regionu kde dosud blahobytně ale mnohdy už příliš přezíravě k významu přírodního zázemí žijeme.

L. Novák 14.6.2018 16:11

Eko-aktivisté, tedy zelení komunisté, vždy byli hlupáci

Jediné, čemu dobře rozumí, je propaganda, manipulace a způsob, jak bezpracně vytěžit rentu...

K. Zelený 14.6.2018 10:27

Ciwe nenávist ke smrku !

Tak to je fakt bomba - nenávidějící aktivisti se přivazujou ke smrku aby ze samé nenávisti zabránili jeho pokácení a smrk milující šubrti na ně posílaj cajty aby se ten smrk mohl pokácet !

Nedej bože aby si autor přečet rozhovor s novým vrchním lesníkem v posledním Respektu - asi by ho jeblo.

R. Tesařík 14.6.2018 11:34

Re: Ciwe nenávist ke smrku !

Hezký twist salto.

K. Zelený 14.6.2018 12:02

Re: Ciwe nenávist ke smrku !

Už jsem vám to psal - taky jednou předveďte něco, co by stálo za pochvalu vy moje rádoby Erínye.

G. Kovář 14.6.2018 16:53

Re: Proč se aktivisté přivazují?

To vyplývá už z definice aktivisty:

Aktivista je člověk, který je ochoten ze všech sil a schopností bojovat za věc, o které ví houno.

P. Rada 14.6.2018 23:11

Re: Proč se aktivisté přivazují?

Tu definici jste si nejspíše vyrobil k obrazu svému. Wiki to vidí jinak (https://cs.wikipedia.org/wiki/Aktivismus). Aktivita je tedy spíše opakem pasivity a tedy projevem životaschopnosti a činorodosti.

Někteří lidé ale mohou být až tak aktivní, že neznají hranice své svobody která končí tam, kde začíná svoboda jiných. Bývá pak manipulativní kdo koho pejorativně nazve aktivistou?

Zeptám se pro příklad jinak. Kdo s pánů A nebo B je aktivnější - aktivistou? A chce zakázku na dálnici přes les, pole a rozjet přebujelý projekt.... B ten les... vlastní ... a ted tomu hrabivému co chce vydělat na zakázce s transparentem před buldozerem v sedě event přivázaný ke stromu vzdoruje. Já typuji, že oba dva pánové nemusejí vůbec znát projektantské pozadí a nemusejí ani znát zdali trasa dálnice nemohla vést jinudy atd.

Dnes se ale za aktivisty pravidelně označuje ten malý zbyteček v obecně pasivním ale na rozdíl od socialismu už dobře vykrmeném stádečku, schopný alespon ještě nějak vzdorovat přebujelé expanzivnosti těch kteří nerespektují hranice svobody spoluobčanů, přičemž ti nejmocnější (fakticky vlastnící páky aktivit) zbytek stáda dokonce vedou bezohledně na porážku v systému po nás potopa.

Český národ v tom má právě tradici už od dob zmíněného socialismu kdy se ti aktivnější a svébytnější dokonce pod různými záminkami dávali do lapáku aby nebyli stádu na očích/příkladem. Podobnou záminku - údajnou nevědomost - nyní presentoval pak Kovář.

M. Valenta 14.6.2018 9:29

Co máte pořád s tím smrkem autore.

Všude se dočteme, že původní složení šumavského lesa tvořily převážně jedle, buky a javory, tedy podobně jako ve většině českých pohraničních hor.

P. Han 14.6.2018 9:56

Re: Co máte pořád s tím smrkem autore.

Ale prd. Složení se lišilo (hlavně) podle nadmořské výšky.

M. Valenta 14.6.2018 10:29

Re: Co máte pořád s tím smrkem autore.

..,že by Vám to nepasovalo do Vaší ideologie, Vy nadmořská výško.

P. Han 14.6.2018 12:36

Re: Co máte pořád s tím smrkem autore.

Do jaké ideologie, pomatenče? Že v různých nadmořských výškách rostou různé stromy by vám dokázal vysvětlit i Rada.

M. Krátký 14.6.2018 13:20

Re: Co máte pořád s tím smrkem autore.

pane Valento, z buků a javorů se nemůžou dělat krovy a jedle je většinou v ČR vyhubená bouřlivým rozvojem socialismu - takže se na to používá z 99,999% smrk. - hezký den

M. Valenta 14.6.2018 14:27

Re: Co máte pořád s tím smrkem autore.

No a proto také pane Krátký to potom dvousetletém, "smrkovém" hospodaření tak dopadlo. Takže teď nebudeme mít ani les ani krovy? Já bych tu skladbu přeci jenom zkusil postupně obměnit a třeba budeme mít štěstí a bude les i krovy. Les ze 100% smrků-krováků nemá dnes šanci pro příliš slabou kondici a příliš mnoho lovců.

K. Janyška 14.6.2018 9:10

Jděte do háje,

přihlouplí ekologové. Nic neumíte. Přijďte se podávat do Jeseníků co jste vy s Babišem způsobili... Dzp.

P. Rada 14.6.2018 14:04

Re: Jděte do háje?

Přihouplý ekologové právě spolu s Babišem už tam zřejmě byli. Svého času se o podobnou změnu zasadily kyselé deště s neodsířených elektráren. Dnes je problém zřejmě daleko větší a širší. Víceméně totiž odumírá celé boreální pásmo lesů. ty naše smrkové jsou jen momentálně nejfrekventovanějším tématem doma.

Problém je i v tom, že míru přihlouplosti fakticky nehodnotí žádný člověk ale jen realita. Nevím jak velký a jak hrdinný odpor jste v Jeseníkách pane Janyško kladl ale podle všeho byl nedostatečný i když se opíráte o spontální řád či o F.A Hayeka jako na tomto foru nikdo jiný. Nedivil bych se Babišovi kdyby tvrdil, že si s ultraliberalismu F.A.H. vzal příklad. Také se totiž chová jak ponáspotopář co se ohání vírou, že svaté je to co "spontáně" momentálně nese.

R. Langer 14.6.2018 18:05

Re: Jděte do háje?

Jo, pěkně jste to zprasili, Zelení sedmilháři, ta je realita... :-P

P. Selinger 14.6.2018 8:56

Vzhledem k dosažitelnosti dřeva na Šumavě

vznikaly sklárny , ty ale nepálily dřevo smrkové, ale bukové, které tam rostlo přirozeně. Až když dřevo buku vypotřebovaly, došlo na plošné zasmrkování.

P. Hlosta 14.6.2018 9:59

Re: Vzhledem k dosažitelnosti dřeva na Šumavě

Smrk roste podstatně rychleji, proto i zalesňování monokulturním smrkem. Výdřeva do dolů, palivo i stavební materiál, to všechno potřebovalo hospodaření monokulturně. Současná katastrofa je jen důsledek a už ne příčina. Musí se přeosázet lesy na smíšené i za cenu ztráty trhu smrkovým dřevem v cizině. No a v tom je vlastně celý problém, že přijde o kšeft dost lidí. Ve všem jsou prachy a v pohodlném hospodaření největší. Správné hospodaření je málo výnosné oproti špatnému.

P. Rada 14.6.2018 13:49

Re: Vzhledem k dosažitelnosti dřeva na Šumavě

Pane Hosto smrky rostou pěkně rovně, s minimem lesnické náročnosti, mělce ale koření a tak jsou vhodné jen tam kde za jejich celý život budou mít dost vláhy a tedy adekvátní mikroklima. Nárůsty četnosti suchých period je proto ohrožují nejvíce. Kůrovec jako součást smrkových porostů už desítky milionů let žije spolu s nimi a doposud odstranoval jen polámané a oslabené. Monokulturnost a stejnověkost mu ale nahrála spolu se změnou klimatu a tak se dnes šíří lavinovitěji jak kdykoliv dříve a snaží se zas naplnit svůj odvěký úkol - tedy urychleně přeměnit neživotaschopné na nový zemní substrát.

O tom, že tím kazí kšefty člověku zřejmě nic neví a podobně jsou v nevědomosti o příčinách změn zřejmě i houby a další součásti ekosystému lesů ba celé biosféry kterou člověk devastuje kam se jen podíváme. Doložit to lze např. více jak 1000x rychlejším úbytkem druhové rozmanitosti na planetě v současné době oproti období před-industriálnímu. Více viz "Podmaněná planeta".

https://www.databazeknih.cz/knihy/podmanena-planeta-252683

M. Krátký 14.6.2018 8:53

pane Rado, jděte si plkat jinam

můj naprostý souhlas s autorem - všechno je to o lidech, kteří umí pracovat s rozumem a rukama - kecy o ekologii jsou k hounu. Hezký den

P. Hlosta 14.6.2018 8:43

Nemusíme si nalhávat!

Pan Rada tvrdí, že u nás takové klima, jako je dnes, nikdy v historii nebylo. Jde o záměrně mylnou informaci? U nás bylo před několika staletími, než přišla malá doba ledová a začaly zamrzat i řeky v zimě, sněhu nezvykle napadalo do výšky i metr a více, tak na tomto našem historickém území byla flora i fauna shodná s dnešní oblastí u středozemního moře. Třeba jen štíři, či druhy pavouků a jiného hmyzu u nás byli v hojném výskytu. Tehdy také bylo samozřejmě množství smíšeného lesa bez jednodruhového smrkového jehličnatého. V nížinách byly samozřejmostí záplavové lužní lesy, kde ani smrk přirozeně nemohl růst.

Klimatické změny mají být výmluvou na opodstatněnost znovunavrácení původní pestrosti lesů v druzích stromů. Není však potřeba se vymlouvat na změnu klimatu, jeho údajně nikdy neexistující průměrnou teplotní výši. Naopak je třeba se hospodářsky řádně starat, aby voda zůstávala v krajině, což by mělo obsahovat i výsadbu pestré druhové škály stromů v lesích o čemž se mluví už dlouhá desetiletí. Stejně tak o racionálním využívání zemědělské půdy, které musí nutně být navrácena schopnost zadržování vody i udržení naší původní fauny a hmyzu. Nejde ani o stavění vodních gigantických děl, jako o velké množství drobných a snížení počtu zabírání zemědělské a lesní plochy pro stavební účely jak v bydlení, tak průmyslu.

Iracionální je setí na hodně velkých plochách, zvláště druhů, jako kukuřice, co vyčerpávají půdu a ničí její schopnost udržet kvalitní zeminu proti erozi. Už dávno všichni víme, že remízky a nejrůznější meze v polích jsou praktickým východiskem. Známe už dávno vše, co je zapotřebí k ochraně naší přírody. Politická a komerční vůle k tomu ale není. Strašení klimatickou změnou je však na nic, protože v podstatě jen nalhávající bezmoc člověka.

V. Novák 14.6.2018 9:45

Re: Nemusíme si nalhávat!

Na stavbu vodních gigantických děl už v Česku není místo, proto ekoteroristé bojují proti těm drobným. Dneska by Štěpánek Netolický nebo Jakub Krčín nevybudovali ani louži...

V. Kotas 14.6.2018 10:52

Re: Nemusíme si nalhávat!

I dnes by vybudovali, jen by museli mít k tomu tehdejší režim.

P. Rada 14.6.2018 13:37

Re: Nemusíme si nalhávat?! Tak proč si lžeme?

Pane Hosto za záměrně mylnou informaci považuji spíše to co jste o změně klimatu napsal. Na toto téma na této planetě toho totiž už i za Vaší úšasti zde v diskusích na NP bylo uvedeno hodně ale zejména to, že to nejsou moje tvrzení - nýbrž, že jen interpretuji konsensus dokonce mezinárodní. Pro Vás a Vám podobné proto zopakuj (a dále v odkazech dokládám), že v posledním interglaciálu nevybočilo na 30les shlazené celoplanetární klima s tolerance +-0.5C. Dnes jsme přitom kontinentálně v ČR na odchylce +1.5C a celoplanetárně + 0.8C. Takže už mimo zkušenost všech civilizací před námi a s trendem který už v konci století povede tam, kde ustáleně byla paneta pčřed cca 10miliony lety. Tedy do klimaticky ustáleného režimu ve kterén nebudou hrozit doby ledové....

Teploty v geologicé minulosti ....https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/All_palaeotemps.png

Teploty v historické minulosti....http://www.ipcc.ch/report/graphics/images/Assessment%20Reports/AR5%20-%20WG1/Chapter%2005/Fig5-07.jpg

Je ale otázkou co živého se této epochy dočká. Smrk u nás v nížinných oblastech jako dodnes lukrativní zdroj dčřevní hmoty sotva. Na změnách geologických epoch totiž pravidelně docházelo i k zásadním změnám v biosféře. Pravidelně přitom byli eliminovány právě nejhmotnější organismy ke kterým se řadíme. Smrky stejnověce a homogrenně pěstované patří dnes mezi nejcitlivější indikátory změny klimatu a i to by nás mohlo jako druh údajně sapiens snad dostatečně varovat.

Omyl který o klimatické změně šíříte nebudou přírodní zákonitosti tolerovat a to at je jako každá emotivita jakkoli lidsky pochopitelný.

V. Kotas 14.6.2018 6:49

Otázky kolem smrku a kůrovce zní jinak.

Jak je možné, že v době současných technologií, informací, znalostí všeho druhu, není společnost schopna se starat o přírodu/ rovnováhu v ní tak, jako to uměli naši předkové, kteří k tomu měli jenom tužku a papír + poctivou práci rukou lesních dělníků a na ně navazující zpracovatele. Nebude to také tím, že nejen v tomto případě neměla přednost demokracie, ale odbornost a majitel lesa!

P. Rada 14.6.2018 8:42

Re: Otázky kolem smrku a kůrovce zní jinak.

Možné je to proto, že lidem dál vládne převážně krátkodobě motivovaná emotivita. Na náhlý např válečný atak (řádově do dní až týdnů) jsou lidé schopni se semknout a objetovat dokonce životy - naopak na dlouhodobé a vleklé působení - jako je ostatně vliv našeho vlastního stárnutí ale právě i vlivy klimatické... jsme však od přírody emočně prakticky bezbraní.

https://technet.idnes.cz/jak-si-zamilovat-system-0sw-/veda.aspx?c=A121204_153944_veda_mla

Pomoci by sice mohlo kritické myšlení - tedy racionalita - ale tu je celospolečensky schopno uplatnovat jen malé procento lidí. V demokratickém systému kde vládne vůle většiny je proto s principu zaděláno na zásadní problém. Vizionáři či jen moudří zůstávají nevyslyšeni a bezmocní zatímco biosféra jakožto trvalý základ lidské existence (která se klamně opírá o neobnovitelnou surovinovou berličku) začíná odumírat. Jedinci jako papež František sice dovedou svémupubliku informaci sdělit ale i tací zůstávají prakticky nevyslišeni pro jakési opojení s přílivu požitků od neobnovitelných zdrojů. (http://www.farnostsusice.cz/doc/encyklika-laudato-si.pdf?1442638547358)

..."Proto patří mezi nejvíce opuštěné a trýzněné chudé naše sužovaná a devastovaná země, která „sténá a spolutrpí“"...

V. Braun 14.6.2018 1:11

Proč dovážet z ukrajiny?

Proč hned dovážet dřevo z Ukrajiny když stačí jen méně vyvážet.

Nechtěl jsem strávit dlouhou dobu hledáním a tak tady je starší statistika z roku 2007, vývoz dřeva za 17 milard a dovoz za necelých šest. https://www.czechtrade.cz/d/documents/01/4-nase-sluzby/4-9-informace-materialy-ke-stazeni/4-9-5-analyzy-zahranicniho-obchodu/zahranicni_obchod_1993_2007.pdf

P. Rada 14.6.2018 0:57

Kde je smrk dřevina původní a kde přežije?

Autor tvrdí něco o původnosti ale pomíjí uvést nadmořskou výšku a další údaje. Kdo kdy stoupal do hor s nížiny a pozoroval krajinu tak si mohl všimnout jak se mění složení porostů postupně od převážně listnatých přes smrkové až po kleč a posléze jen traviny a skály s lišejníky. S rostoucí výškou lze takto vysledovat poměrně přesné hranice ve kterých mají specifické druhy svá teritoria tedy šanci na dlouhověký růst vzhledem k mikroklimatické situaci. U nás průměrná teplota vzrostla za půlstoletí už o více jak 1.5C což znamená posun pásem o nějakých 300m výše. Do konce století - tedy za necelý ekonomický život smrku - ale pravděpodobně vzroste při dnešním trendu ještě o cca 3C.

Pan starosta Modravy se ale chová jako by nikdy neopustil vrcholy Šumavy, kde byl smrk celá tisíciletí opravdu ustáleně dominantní dřevinou která je dnes chráněným územím prvých zon NPŠ a zároven jakoby neexistvaly příznaky klmatické změny. V klimatických polohách vrcholů Š. je opravdu smrk doma a nejspíše jen zde vytvá. Má to ale ten háček, že zde jej není třeba sázet a hlavně se zde nedá ze zákona už těžit ono autorem zmíněné a velmi cenné "hudební dřevo" jak to naposledy předvedl jeho kamarád Stránský u Ptačího potoka.

Na většině nížinatějšího území si ale klimatická změna vybere krutou dan nejprve právě na smrku a i kdyby měl autor pravdu o strategickém významu této dřeviny tak tím neobejde fakt, že v teplých a suchých oblastech se smrk do dospělosti vypěstovat ekonomicky nedá.

Pan starosta se tedy ohání původností ale pozapomíná na to, že už dnes máme klima jaké zde nikdy nebylo - tedy nepůvodní - a s největší pravděpodobností jeho vývoj bude pokračovat do stavu který prostý turista může dnes vidět v podobných nadmořských výškách ale někde o stovky kilometrů jižněji na Balkánu nebo ve Španělsku. V těchto okalitách jsou ale kopce pravidelně dokonce jen křovinaté a lesy se drží jen tam kde prakticky celoročně dosáhnou na hladinu spodních vod a smrk se tam proto prakticky nevyskytuje.

.