Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Konflikt na Ukrajině pomohl urychlit rozestoupení světa do dvou, zatím zdaleka ne definitivně vyhraněných bloků. V čele jednoho jsou Spojené státy, v čele druhého Čína s Ruskem.
Konec konců, Čína má HDP podle parity kupní síly (rok 2019) dnes už největší na světě. Třetí za USA v tomto ukazateli je Indie, šesté je Rusko, sedmá Indonésie a osmá Brazílie.
Prostě, země BRICS nejsou dnes ekonomickými nazdárky, ale vážným světovým faktorem, se kterým se musí počítat. A Rusko není zemí, kterou by bylo snadné porazit a udělat sankcemi. Parita = PPP. To je, co si za prů měrnou mzdu můžete v konkrétní zemi koupit. Srovnávat ekonomiku Ruska s např. Itálií může jen - zdejší primitiv
Zkrátka výkonnost ruské ekonomiky je jak podle PPP tak podle kurzu někde zhruba na úrovni Bulharska, tuším nejchudší země EU.. A to se započítáním výkonu celého ruského těžebního sektoru na Sibiři a jinde.. Bez surovin by byla ruská ekonomika zhruba na úrovni té ukrajinské.
Pokud jde o BRICS, není to žádný blok ..Spíše takový občasný diskusní klub.. Zájmy jsou dost rozbíhavé již i kvůli rozdílným typům státních uspořádání zemí BRICSu..
Rusko = primitivové. USA = vzor světa Anebo že by to bylo jinak a platí zase jen LŽI a LŽI a LŽI https://www.autoforum.cz/predstaveni/tesla-musi-uz-ted-zavrit-svou-ztratovou-novou-evropskou-tovarnu-prisla-o-pozici-svetove-jednicky/
Jedu vám takle ze Žacléře do Brna a co vidím. Provoz na silnici hustší než před 2-ma roky. Přitom náklady na dopravu větší. Jakoby dnes platilo, že hospodářský rozmach je přímo úměrný množství lidí a materiálu, přepravujícího se z bodu A do bodu B. Je důležitější materiální produkce, nebo duševní?
Prooč se pane Šrajere divíte, když platí pravidlo, že nárůstu výstavby (možství) komunikací úměrně odpovídá vzrůst hustoty provozu na nich?
Zajímavý je pohled na grafy HDP nominálně a podle parity kupní síly:
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(nominal)
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(PPP)
Křivka u "PPP" víc vypadá jako exponenciální rozdělení, u nominálního je v grafu výraznější "zub". Z čistě matematického hlediska vypadá křivka PPP důvěryhodněji, přirozeněji, "zub" signalizuje možnost umělých zásahů.
Mám možná blbý dojem, že HDP je pouhý součet potřeb za stát. A inflace a zadlužování států vládami, jsou součástí potřeb. Takže na inflaci a dluhy navazuje růst potřeb, tedy HDP. A stát může být bohatý i tím, že je v něm pro občany nulová inflace, ale hlavně práce za přiměřenou mzdu, funkční doprava, zdravotnictví, školství, funkční justice a správa a bezpečno. A nikoliv předražená byrokratická demokratůra, co namísto řešení problémů zasedá ve žvanírně a žvaní a žvaní i o prospěchu občanů ze sevřeni korupčním monstrem dluhovou únií.
Antonín Dvořák dostal za Novosvětskou symfonii od německého státu, koncem 19. století, 1000 rakouských zlatých (asi 100 anglických liber), zatímco třeba Charles Gounod za skladbu Mors et Vita 20.000 rakouských zlatých.
Propad demokratických zemí ve 30. letech ve srovnání s Německem a SSSR vyvrací tezi, že svoboda automaticky zajišťuje prosperitu.
Automaticky ne, jen poskytuje příznivější podmínky.
A nedemokraticky lze ekonomiku krátkodobě "vybičovat", ovšem dlouhodobě to nefunguje. Jak jsme i my zažili. Po válce jsme byli bohatě nad Rakouskem. V roce 1989?
V Německu byl nacismus a válečná výroba určitým motorem ekonomiky. V Československu komunismus cesta do ekonomického zmaru. V USA ekonomický liberalismus vytvořil velmi dobře fungující ekonomiku, v Číně ekonomický liberalismus v totalitním státě v jiné době vlastně taky.
Přímá úměra mezi svobodou třeba slova nebo projevu a prosperující ekonomikou z krátkodobého hlediska zdánlivě není.
Když si vezmeme dnešní Čínu a EU, Evropa má ve vnitřní konkurenci ekonomiku myslím svázanější než ta čínská. Ve vztahu k světu je naopak ta čínská řízena víc (třeba kurz měny, nutnost aby zahraniční firmy měly čínského společníka). Dle je Čína nastavena ekonomicky dobře.
Evropa má přesně opačný model než Čína, je liberální především ve vztahu k světovému obchodu, uvnitř je evropská ekonomika sešňerována byrokracií, daněmi na všechno možné (emisní povolenky) a extrémními sociálními podporami včetně nepracujících migrantů. Dle mne ten nejhorší model.
Potvrzuje tak můj názor že každý extrém je škodlivý a dogmatismus a tupost to nejhorší.
Kdyby Evropa neupadala v občanských svobodách, byla by snad šance to snadněji změnit. I tak je ale ještě několik kol před Čínou a Ruskem. A pravda je že život není jen HDP.... Japonsko bylo bohaté ale lidé si toho vmoc neužili.
Já bych s dovolením souhlasil s větou "Každý extrém je škodlivý". S důrazem na slovo každý.
Součástí německého hospodářského zázraku byl i prostý fakt, že Hitler přestal platit Frantíkům válečné reparace
Německý hospodářský zázrak nastal po druhé světové, kdy žádné reparace nebyly. A po první nebyly moc významné.
Německý hosp. zázrak začal, když z CCCP začali jezdit zase vlaky ze surovinami a natáhly se ropo/plynovody. DNES je Německo poprvé od r. 1960 v mínuse A pokud bude dál proti Rusku, už se z něho, společně s EU nevyhrabe. Končíme - zhasínáme.
Nevím, jestli jste Staronový nebo Prokop, ale chováte se jako nabubřelý hlupák, majitel jediné pravdy
To jistě taky, ale takový skok proti Francii by se těžko dal vysvětlit jen tím. Zbrojení a zanícení Němců jednoznačně bylo motorem německé ekonomiky po roce 1933.
Neříkám, že to byl jediný důvod, ale společně se zbrojní výrobou a odvedením mnoha mužů k armádě a maríně pomohl Německu z krize
To jsou dobré postřehy (svoboda uvnitř a naven).
Japonsko podle všeho - svoboda uvnitř nic moc, kompenzováno relativně svobodným obchodem s USA a západem.....ze kterého je vytlačila Korea a Čína.
Dnes jsou lídři v zadlužení a tisku peněz, aby udrželi jejich sociální stát (první zavedli průběžně financované důchody)
Souhlas.
Ta Třetí říše přežívala z krádeží. Když to šlo pro dluhy do kopru, ukradli židovský majetek a když ani ten nestačil, tak majetek okupovaných zemí.
Zajímavá je pozice Kanady - země samozřejmě těží z polohy a obrovského území se spoustou surovin. Ale při relativně nízkém počtu obyvatel je hodně vysoko. Totéž platí o Španělsku, které navíc nemá ani ty suroviny a obrovské rozlohy úrodných stepí.
Co se týká obyvatel Evropy, prostě neměli to štěstí, co Američané, a převalily se přes ně světové války - vliv je v animaci jasně vidět (i bolševickou revoluci beru jako pokračování WW1). Mimo válek se toho moc nedělo až do 60. let a prudkého vzestupu Japonska a Německa v letech 70., které stagnující brežněvovský SSSR poslaly dolů. Zajímavý je i vzestup USA v 80. letech.
Japonský "náraz do zdi", když už jej autor vypíchl, by zasloužil aspoň krátký rozbor příčin. Těžko ho dát za vinu totalitním režimům a nemilým zemím, ale kvůli tomu ho přece nemusíme obcházet po špičkách a prostě jen konstatovat, že byl.
Japoncům zkřížila cestu konkurence z Korei a Číny. Navíc utrácej dost velký prachy (inflační a dluhový) na penze, zdravotnictví atd. Dlouho nám sloužili jako vzor viz Modern Monetary Theory, že domácí dluh nevadí v jakékoliv výši.....až teď je to dohnalo a nám to furt nedochází, že je to perpetum mobile.
Tradičně dobré. K tomu Japonsku 1905, kdyby válka trvala déle, neustálo by to ekonomicky. Bylo to těsné. I ve druhé světové si Japonci nabrali příliš velký úkol.
Dlouhodobá prosperita - ano, pokud vše jakž takž funguje, tedy hlavně zpětné vazby. A ty fungují tím lépe, čím je stát svobodnější. Západ z toho těžil dlouho, teď se oslabuje zeleným a podobným blbnutím. Nesvobodné země, byť veliké a mající přírodní bohatství, se mohou krátkodobě vyhecovat a pak zákonitý úpadek. Čína se tomu nejspíš nevyhne.
Takto to dopadne, když si Prokop Diviš Staronový Šebesta plete svobodu podnikání se svobodou projevu. Pak nikdy nepochopí, proč Čína prosperuje i přesto, že svobodu projevu omezuje. A nikdy ani nepochopí, proč státy s maximálním množstvím svobody projevu mohou mít tolik předpisů regulujicich podnikání, že to může skončit ekonomickou katastrofou.
To se vám stává často, že co nepochopíte, považujete za nesmysl. Alespoň spolehlivě pobavíte.