Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Vítejte v kapitalismu 2.0. Cituji v originálu:
The US’s 643 billionaires have gained some $845 billion in wealth since the pandemic began in March.
Právě proto ve svém siskusním příspěvku neuvádím zahraniční zdroj. Škoda sviním perly házet.
Svět se už asi nikdy nevrátí do normálu pro dnešní ekonomy 19. století.
A ukazatel HDP (anglicky GDP)? Zrodil se člověk snad proto, aby svým životem především zvyšoval ukazatel HDP?
Co říkají dnešní průzkumy veřejného mínění? V tržní ekonomice přece platí, že náš zákazník je náš pán. A co říká náš pán?
... in 13 countries hit hard by the covid-19 pandemic, a majority of people want social outcomes like health and well-being to take precedence over GDP growth. That opinion is strongest among the young: Some 66% of those under the age of 24 hold this view, as against just 40% for over-50s.
Závěr: Svět se už asi nikdy nevrátí do normálu pro dnešní ekonomy 19. století.
Paní ekonomka zapoměla na jednu duležitou věc. Měna není uchovatel hodnot . Je to prostředek směny obchodu. Ten komu jede ekonomika , šlape výzkum , vývoj a má velký konkurenční trh má ekonomickou převahu.
Krásně je to viditelné na již vzpomínaných cenách nemovitostí . Pokuď by zde byl kapitalismus , tak by hypotéky zaplavily trh penězi a stavělo se ostošest . V porovnání z usa máme na stejný počet obyvatel pětinu vydaných stavebních povolení za rok . O velikosti domu a dostupnosti ani nemluvě. Přitom reality jsou základ ekonomiky. Pokuď máte malé obydlí nebo jste stále v předražených podnájmech , asi nebudete utrácet za vybavení . Koupíte si jen to co takzvaně odnesete v kufrech. Je to viditelné i na statistikách . Amerika má oproti evropě dvojnásobný ekonomický rust . My sice máme teď největší rust hypoték , ale lidé se jen přeplácejí o socialistické paneláky . Což zpusobuje chudobu (nedostatek) . Naopak kapitalismus je charakteristický převisem nabídky.
No nenapisu ze si ten kapitalizmus predstavujete jak Hurvajs valku ale: o kapitalizmu mam jine predstavy nez vy. Takze si prvno cast meho prispevku skrtnete.
A konkrétně napsal špatně co?
Něco nám o vašich představách o kapitalismu napište, ať jsme v obraze, o co vám jde.
"Vypěstovat" technologicky konkurenční firmu v konkurenčním tržním prostředí, je mnohem náročnější a dlouhodobější proces, než zprivatizovat českou Zoologickou zahradu.
Dobrá zpráva: Jeden zahraniční ekonom to už pochopil, respektive jedna ekonomka. Cituji:
The UK economist Mariana Mazzucato recognizes that innovation is the key to long-term economic growth and proposes specific ways that we can better direct it to meet critical public needs. Mazzucato proposes ways forward, particularly in how to better target and support relevant R&D.
Hurvajs Pivoda nepochopil a už nikdy nepochopí nic. UI mu zdegradovala na chechtavý gramofónek v pytlíku a opakuje pořád to samé dokola ve zhoršující se kvalitě každého dalšího přehrání...
|Nevidím jediný rozumný důvod, proč při vyhlášení ZÁPORNÉHO!! úroku peníze z banky nevyzvednout a dát je do ""štrózoku". Tam podléhají menšímu znehodnocení, nežli v bance při ZÁPORNÉM úroku. A ještě jsou navíc vždy ihned k dispozici.
No hlavně se musí občan naučit s penězi zacházet tak, aby si je dokázal "namnožit". Tím nemyslím postup vlády a ČNB a jejich "tisknutí peněz", ale způsob, jak peníze vyměnit za něco, co přinese zisk nebo alespoň vyrovná znehodnocení inflací. Proto taky vystřelily ceny nemovitostí, protože (téměř) každý ví, že uložit peníze do dobře vybrané nemovitosti je jedna ze snadno dostupných metod i pro nepodnikající občany. Nakonec i kurzové sázení patří do (hodně rizikových) druhů krátkodobého investování, ale kdo se v oboru umí orientovat, inflace jej nedožene. Proto taky Babišova vláda neustále hledá možnosti, jak tento druh krátkodobých rizikových investic (někdy i několikanásobek vložené částky během několika minut!) chytnout pod krkem (viz povinná registrace sázejících na ministerstvu financí ČR) a co nejvíc znemožnit a daňově zlikvidovat...
Nás na VŠE ještě v dávných dobách nabádali, abychom rozlišovali mezi cenou a hodnotou.
Zatímco peníze hodnotu nemají nikdy, užitečná práce a schopná pracovní síla ji mají vždycky. Zatímco peníze lze tak zvaně kvantitativně uvolnit, užitečnou práci a schopné pracovníky nikoli. Leda až budou k dispozici metody laciného klonování lidí.
Kvantitativní uvolňování je vůbec zázračný liberální vynález. Umožňuje ekonomice růst i v době, kdy by už dávno produkce tvrdě narážela na limity spotřeby. Honba za kvantitativně růstem už možná dokonce vedla i k dovozům miliónů nových konzumentů z BV a Afriky do západních zemí.
Ale vše má své meze. Možná brzy přijde doba, kdy míra kvantitativního uvolňování nalezne odpovídající odpověď v ceně amerického dolaru a dalších západních měn. A až k tomu dojde (Pokud před tím nedojde k světové válce.), jen blázen by investoval do něčeho, co je denominováno v USD či v podobně pofiderních penězích.
A ještě něco, pokud někdo, kdo si říká ekonom (tedy národohospodář) nechápe, že administrativní protiepidemická opatření vlády mají spontánní škody ekonomice tlumit, nikoli způsobovat, pak by asi opravdu měl zvážit, zda ten diplom dostal oprávněně.
Tohle dělá cena zboží vyjádřená v penězích. To je jedna z funkcí peněz. Je v nich možno vyjádřit cenu jakéhokoli zboží pro účely směny.
Hodnota ale rozhodně není cena. Za hodnotu se ani nenakupuje, ani neprodává. Hodnota jakéhokoli statku vyplývá z jakýchsi obvyklých nákladů, které je v dané době potřebné vynaložit na jeho výrobu. (Marx tyto náklady údajně nesprávně nazýval abstraktní prací. Abyste věděl, odkud vítr vane.) Cena zboží by pak měla za normálních okolností oscilovat kolem jeho hodnoty v závislosti na nabídce a poptávce nebo někdy na vzacnosti statku, a to až do té míry, že v některých případech je statek natolik unikátní, že jeho hodnota je vlastně nekonečná, protože ho znovu vyrobit prostě nelze.
Peníze, pokud nejsou z drahých kovů, jsou sice také zbožím, ale toto zboží je natolik zvláštní, že samo hodnotu ve výše uvedeném smyslu nemá. Pokud byste si za peníze nemohl nic koupit, byly by ty papírové dobré leda na podpal. Nemluvě o penezich v digitálnílni podobě.
Ano i peníze je možné koupit za penize. Ale možná ještě častěji se peníze půjčují. Úrok v takovém případě vyjadřuje cenu (půjčení) peněz.
To není tak jednoduché. Je to mimo jiné otázka terminologie. Ale pokud si neuvědomujete, že kromě nabídky a poptávky, užitné hodnoty či dokonce tzv. mezního užitku cenu zboží dlouhodobé ovlivňuje i to s jakými náklady je možné zboží vyrobit, pak se můžete směle považovat za moderního liberálního ekonoma.
Ať je to jak chce, většina lidí nevydělává peníze kvůli jejich hodnotě, ale kvůli jejich funkci jako prostředku směny, částečně jako uchovatele hodnot (které paradoxně samy nemají), případně jako investici atd.
A z čeho usuzujete, že vám chci něco vyvracet? Možná by z vás měla paní Sichtarova dokonce radost. Vždyť píšu, že uvažujete jako moderní liberální ekonom.
Tak si odpovězte, ale prosím samostatně, jakou pro vás mají peníze užitnou hodnotu, když na ni neustále poukazuje.
Už naposledy. Užitná hodnota peněz spočívá především v tom, že je lze směnit za v podstatě jakékoli zboží, pokud jich máte dost. To je ale zcela speciální druh užitné hodnoty. Má naprosto jiný charakter, než je tomu u jakéhokoli statku. Kromě toho, to, že užitná hodnota ovlivňuje cenu, ještě neznamena, že tuto cenu určuje. Na trhu nejste sám, ani jako kupující ani jako kupující. Nepřidáte vy, prodá jiný. A naopak. Na trhu hodnota hraje svoji roli neustále. Tím je mimo jiné zajištěno, že nikdo nevymeni bagr za angličáka, přestože právě tento model auta potřebuje jeho syn ke kompletaci sbírky. Pojem hodnoty a užitné hodnoty má v ekonomii a z pohledu peněžní směny zcela jiný význam. Pokud nejste ekonomem, pak vás to nemusí trápit. A pokud jim nahou jste, pak potěš pánbůh.
Kolik peněz jsem ochoten utratit za určité zboží neurčuje kromě mě poptávky hodnota, nýbrž cena na trhu. Nekoupím ani v případě, kdy se cena podle mého názoru odchyluje od hodnoty natolik, že mi připadá přemrštěná. Zboží také nesmenuji za peníze kvůli hodnotě peněz jako takové. Nýbrž kvůli budoucí směně za jiné zboží.
Mezní užitek taky není v této souvislosti nezajímavá konstrukce. Je to množství daného zboží, které když mám, je už pro mě jekekoli další zboží tohoto druhu bezcenné.
V procesu směny je cena to, co se relativně snadno mění. Hodnota zboží je oproti tomu to, co je relativně stabilní. Zaměňovat cenu s hodnotou nebo dokonce s užitnou hodnotou je proto nesprávné a zavádějící. To vám ale nemůže zabránit, abyste to dělal.
Dobrou noc.