Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Přeji vám všem pohodu na Boží hod Velikonoční a buďte k sobě hodní.
J. Ptáček 8.4.2023 9:44
Podle tradice staré Číny, dnes hodně aktuální: "Nic se nevyrovná přítomnému opilství, v němž dobro i zlo, smutek i radost jsou stejně zapomenuty.
Jen víno je záslužné. Vždyť ve vesmíru zlo i dobro, žal i radost jsou ve skutečnosti nicotou". Zpěvy staré Číny, překlad čínské poezie od Vladimíra Holana (pod názvem Melancholie, 1947).
Krása - doufám, že mi J. Ptáček promine, že jeho i zpěvy staré Číny tady cituji.
Tak jsem se právě díval, jak si kos na zahradě uvazoval tkaničku asi u bot. Tahal, tahal až se mu přetrhla. A představte si, že ji za chvíli tu přetrženou tkaničku snědl. To by ani seresem nepochopil a to je vědec.
Z vašich slov jednoznačně vyplývá, že jste romantik. Musel jste mít úspěch u bab. To mají nejraději.
Ano pane Boleloucký, omráčit básničkou a hned oprášit. Přiznávám ale taky že jsem si někdy nemohl na něco hned vzpomenout a pak jsem se neptal -
Politické špičky žijí ve svém od reality odtrženém světě stejně jako ty komunistické z roku 1989. Občana se bojí a jejich schopnost komunikovat reagovat a řešit problémy je nulová. Dostávají tedy jenom to o co usilují, opovržení a nenávist občanů.
Jo, za bolševika bylo taky dost takových, jako vy. Naštěstí ne většina.
Vám se sype do koryta ! Samý raut, besedy,hérečky. To se pak line jen optimismus.
Stáhl jsem si Avatar 2. Jedničku jsem poprvé viděl v kině v 3D provedení. Musel jsem mít na očích speciální brýle. Fantastický film, který mě docela nabudil. Úžasné efekty. Dvojku si spustím až později večer. Jsem sice na ni zvědavý, ale předpokládám, že se může jednat o nastavovanou kaši, jak se zpravidla u filmů většinou stává.
Pro mě je to fantasmagorie pro jednoduché lidi. Ale proč ne, každému se líbí něco jiného.
"Kdyby Rusové znali pravdu o ztrátách na bojišti, zbláznili by se. Aktivista, který fotil hroby, uprchl. „Faktem je, že od prosince 2022 se ruské ztráty na bojištích několikanásobně zvýšily. Počet úmrtí raketově roste." -
To jsou ty Putinovi "úspěchy a výsledky" jeho odporné agrese na Ukrajinu. To mu rodiče padlých brzy spočítají...
Nespočítají.
jestli máte přístup k tištěným Lidovkám, tak je tam na tohle téma moc pěkný článek "
Cesta do hlubin Rusovy duše"
Namátkou: Sovětského člověka dále charakterizovala prostota, až jednoduchost, radost z maličkostí. Chtěl být totiž jako ostatní a splynout s davem. Nedůvěřoval přitom ničemu novému, složitému, cizímu, elitnímu a nepochopitelnému. Tato konformita pak bývá často chybně vydávána za kolektivismus, který výzkumy nepotvrzují. Konečně, bolševismus Rusům vtiskl schopnost přetvářky a vědomí dvojích standardů. Tichá dohoda mezi vládci a ovládanými spočívala v tom, že se lid nebude bouřit proti nefunkčnímu systému a ten je nebude trestat za nedodržování pravidel. Odtud známá hra práce („vy děláte, že pracujete, my děláme, že vás platíme“), hra na starost („my děláme, že se o vás staráme, vy děláte, že se podřizujete“) a hra na souhlas („vy veřejně manifestujete vyšší hodnoty, my vám necháváme ty soukromé“).
Dnes však již v důsledku pádu SSSR a drastických reforem z 90. let 20. století převažuje postsovětský člověk, jde ale o mutaci typu předchozího. Sovětský experiment totiž podle Levady nestvořil nového socialistického člověka, jak sliboval. Stvořil jedince amorfního a tvárného, zcela přizpůsobivého, vedeného snahou přežít. Homo postsověticus se proto podobně vynalézavě a bez odporu přizpůsobuje změnám, ač s nimi nesouhlasí, jelikož je bere za danost bez alternativy.
Podle Levady dnes v Rusku stojí proti úzké a dobře organizované elitě masová společnost sestávající ze snadno manipulovatelných jedinců, jejichž hlavním životním pocitem je strach. Permanentně vystrašený Rus se snadno podřizuje moci, navíc nedokáže soucítit s trpícími. Je totiž otupělý záplavou televizních obrazů válek, zkázy a katastrof. Utrpení druhých v něm nevzbuzuje lítost nebo snahu pomoci, ale pasivitu a obavu, aby totéž nepostihlo i jeho. Odtud postřeh sociologů Alexandra Boronojeva a Pavla Smirnova o tom, že sklon Rusů k hrdinství ve válkách koexistuje s občanskou zbabělostí. Navíc ruský kolektivismus je již dávno mýtus. Společnost rozložená na vzájemně izolované prvočinitele je slabá, protože v ní absentují větší a nezávislé organizované zájmové skupiny. Není tedy nikdo, kdo by všeobecnou „blbou náladu“ využil proti mocným a artikulovat ji politicky relevantním jazykem. Pokud se o to někdo pokusí jako Alexej Navalnyj s rezonující tematikou korupce, špatně končí. Národ tedy nemá politické alternativy, mezi kterými by vybíral. Když k tomu přičteme absenci pevných morálních pravidel, jež by Rusům dávala vnitřní řád, stává se pochopitelným ruské volání po vládě pevné ruky, řídící společnost zvnějšku. Proto jsou v současném Rusku masové protiválečné či protivládní protesty sporadické a pád režimu je málo pravděpodobný.
To je jen jedna z charakteristik Rusů. Takových existuje mnoho....