Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Sodoma a Gomorrha, Mout II
pod pískem Sahary je vody mnoho. Na některých místech vystupuje sama na povrch, to jsou pak oázy, jinde však byly podzemní zásoby navrtány. Na ostrově Džerba je třeba několik takobých pramenů u města Houmt Souk na pláži asi 5 km východně u hotelů, v libyjské Sahaře je známý vrt třeba v oáze Mout. Zde je voda asi v hloubce 350 m, rozměry podzemního jezera v desítkách kilometrů. Bohužel je voda dlouhým pobytem v písku silně minerální, při zavodňování zanechává bílé okraje na záhonech. Proto se staví vodovod z Assuánu, aby se tato voda mohla zředit.
Až někdy pojedete do Eilatu přes poušť na Sinaji, všimněte si bizarně erodované krajiny u Sodomy, vznikla mohutnými proudy dešťové vody, která tam ještě před 800 lety tekla. Od té doby se tam klima změnilo, co bude za 100 nebo 200 let, neví nikdo, stejně, jako neví, co bude u nás. Před 800 lety ale žádná auta nejezdila a o elektrárnách ani nesnili.
Re: Sodoma a Gomorrha, Mout II
Na krajinu u Sodomy jsem koukal.To ale nemůžete chtít po enviromentalistech, zelených, levicových korektnících a vedení všech NGO, páč ti by do hnusného židovského státu nikdy nejeli, porotože tam žijou židi, a oni mají zásadně rádi muslimy. .
Od kdy je jezero rodu mužského?
Je "ten jezero"? Když autor píše "které jej napájely"?
Kovář by měl znát kovadlinu, zedník fanku, drvoštěp pilu, kat šibenici; kdo píše, měl by umět jazyk.
mgatheria
Ony ty obludy žijící tenkrát v oblasti sahary vůbec nepěstovaly dnes populární politickou klimatologii. Nepotřebovaly totiž u svých bližních oblud vzbudit strach, pod jehož vlivem by jim ty bližní obludy přenechaly své statky, aby se za ně proti oteplování / ochhlazování / vysychání / dosaďtecochcete/ mohlo účinně kjótsko-africko-evropsky bojovat. Proto či přesto taky jezero vysychalo a vyschlo. Možná v budoucnosti znovu bude plné vody hostit nějaké lidoještěry, nebo něco takového a ti budou požadovat statků bližních obludoještěrů, jen aby mohli bojovat třeba proti zamrzání. Jo, a život jde dál...
milión-jezero
Mohl by mi, prosím pěkně, někdo vysvětlit, kolik dělá jedno jezero? V popisku obrázku je totiž udávána jednotka mega-jezero, což si zatím vysvětluji jako jezero x milión, ale něco mi na tom prostě nesedí.
Re: milión-jezero
Mega, kromě předpony pro milion, znamená taky prostě velký.
Re: Re: Re: milión-jezero
A já myslel, že to znamená fástfůt. Přece chodím na hambáče do Megáče, ne?
Aral
Ja asi zajimavejsi tema, vyschlych jezer mozna i tehle velikosti bude na Zemi hodne, stredni Asie, Sahara, Australie, Jizni a Severni Amerika. To
jsou poznatky o klimatu Sahary v nedavne geologicke minulosti
tak chatrne, jak se zda z tohoto clanku?
Re: Aral
Vsadím se, že Aral je nejrychleji vyschnuvší jezero v historii Země, pominu-li nějaké geologické kotrmelce. Sovětští lidé dokázali opravdu mnoho....
Re: Re: Aral
Vzhledem ke kotrmelcum, ktere delalo napriklad Stredozemni more v poslednim pulmilionu let je vyschnuti Aralu jen takovym plivnutim, pardon vyschnutym plivnutim. Sovetsti lide nebyli tak mocni, neprehanejte soucasna spolecnost je mocnejsi. Aral byla ovsemze velka katastrofa, nenapravitelna, a tak casem to bude proste jen - zmena. Lidi je tam cim dal vic, zavlazovat chteji, co jim z dalky radite? Pokud vim, zacinaji take to vyschle dne vselijak rekultivovat a zmizele jezero se snazi nahradit aspon mensimi nadrzemi (severni Aral).
Re: Re: Re: Aral
On je prosím ten rozdíl právě v tom miliónu let (čili změny v řádu statisíců let) a úplném zmizení jezera praticky za třicet let.....
Re: Re: Re: Re: Aral
Ony ty "diluvialni" zatopy Stredozemniho more po zvyseni hladiny oceanu byvaly prudke...
Aral neni zadnou klimaticko geologickou katastrofou, pouze lidskou - pro cast populace v okoli zijici. Ale tohle je prece kazdemu - a v prve rade tluchubum z IPCC a odjinud - naprosto lhostejne. Jim jde o straseni tim, co udajne bude za 100 let, ne o kvalitni informaci o tom, ce se deje prave ted.
No a proč to vyschlo ?
Přece globální (respektive, v tomoto případě, místní, oteplování). Samozřejmě zaviněné činností člověka! Začal tam provozovat pastevectví (máte představu, kolik metanu vyprodukuje takový přežvýkavec se čtyřmi žaludky?) a zemědělství, živil se boby, fazolemi a hrachem (brambory nebyly). Zde snad o produkci metanu není potřeba pochybovat.
Jak prosté !
Nejezde hrách, boby a fazole. Popřípadě, někteří, nejezte vůbec.
Re: No a proč to vyschlo ?
Omyl. To jezero vyschlo v třetihorách (tuším eocénu). Takže to vyschnutí bylo způsobeno tím, že megatheria, dynotheria, pakoně a další tenkrát žijící potvory nedodržovaly kjótský protokol!!! A taky neposlechly Bursíka a neužívaly (ty potvory) úsporné žárovky a netřídily odpad !!!! A taky nevěřily genitálnímu klimakteriologovi Pretlovi !!!
Ježišikriste
to se zas objevili dva experti Ping a Larus se snahou o "vtip". Takže milí vtipálkové: jezero na Sahaře bylo opravdu v třetihorách, kdy klima bylo podstatně teplejší než dnes. A teplejší klima je vlhčí, což ví narozdíl od vás i klimatolog Pretel. V článku není o globálním oteplování ani čárka, takže vo co go?
Re: Ježišikriste
Co to furt ctete za zdroje? Ucebnici vlastivedy pro 5. rocnik? Zadna primocara zavislost "teplejsi => vlhci" pro klimat neexistuje
moje vlastivěda
teplé klima je vždy vlhčí, než studené. Nejvíce pouští bylo v dobách ledových, nejméně v teplých třetihorách. Samozřejmě, že existují i oblasti, kde to neplatí, ale globálně toto pravidlo platí vždy. Dokonce i v Česku je nejvíce srážek v létě a nejméně v zimě. Ale možná, že ve skriptech pro geronty je to popsáno jinak.
Re: moje vlastivěda
Jen potvrzujete, ze Vase zdroje jsou urovne, o ktere byla rec. Jinak byste vedel napriklad, ze treba na ceskych horach jsou zimni srazky nekde i vyssi, nez letni. Prestoze tam je v lete (vetsinou...) o poznani tepleji, nez v zime
Re: Re: moje vlastivěda
měsíční srážky na "horských" meteorologických stanicích v mm (1.údaj je za zimní měsíce, druhý za letní měsíce):
Lysa hora - 90 mm, 185 mm. Svratouch - 45 mm, 95 mm. Churáňov - 85 mm, 120 mm. Milešovka - 30 mm, 65 mm.
Takže zimní srážky jsou zhruba poloviční oproti letním. No teď mi sdělte ty Vaše opačné údaje.
Re: Re: Re: moje vlastivěda
Donnersberg (kde poradnejsi srazky padaji v podstate jen za letnich bourek) neni vhodny priklad, ani vnitrozemstejsi Beskydy (nemluve o Tatrach). Kouknete na zaznamy z Jizerek
(treba cervenec/srpen versus prosinec/leden) nebo i Krkonos. Klinovec, Brocken apod. Koneckoncu - i na tom Churanove je pomer 120/85 ne tak vyrazny, uvazite li, ze tam je v lete o poznani tepleji.
Re: Re: Re: Re: moje vlastivěda
V lete je vetsi vypar... takze ta zima vyjde o poznani vlhceji, nez leto. I pri
(trochu) mensich srazkach. Kdybych ted napsal " a to same plati o klimatu" dopoustel bych se ale stejne nepripustnych zjednodusovani a tak to neucinim :-)
ale ejhle, I.L., uhýbáte
mrkněte se na záznamy profesionálních stanic v Česku na webu www.chmi.cz. Všechny evidují v zimě zhruba poloviční srážky oproti letnímu období. Nepochybuji o tom, že jinde v Evropě je tomu stejně. Ale vy jistě objevite pár výjimek kvůli kterým toto pravidlo zpochybníte, že?
Re: ale ejhle, I.L., uhýbáte
Najdete prosim ty zaznamy z Jizerek a Krkonos...(Treba z Pece a Labske boudy, mate
tam stanice.) Pomer srazek mezi prosincem a cervencem urcite nebude odpovidat tomu, ze v prosinci je tam v prumeru o 20 stupnu chladneji :-) Pravidlo, ze v lete je vic deste z bourek nikdo nezpochybnuje. Neznamena ovsem, ze "tretihory musely byt vlhci, kdyz byly teplejsi" tak jednoduche to neni. Pravidlo, ze absolutni vlhkost (pri konstantni relativni) s teplotou stoupa, jisteze nezpochybnuji
Re: Re: Re: moje vlastivěda
Takže zimní srážky jsou zhruba poloviční oproti letním. No teď mi sdělte ty Vaše opačné údaje.
No to je přece naprosto jasné. Vezmu výšku sněhové pokrývky v cm a přepočítám to na výšku dešťových srážek v ombrometru v poměru 1cm sněhu = 1 cm (10litrů na m2) vody.
Že to je blbost ? Ale, zaprve, to pěkně vypadá, za druhé se to hodí to teorie a za třetí (nejpodstatnější), stejně nikdo neví, co je to ombrometr....
Re: Ježišikriste
V třetihorách jak kdy. Jinak to bylo v paleocénu, jinak v eocénu, jinak v miocénu a dalších obdobích třetihor - bylo jich tuším celkem 5. A f tom je ten ftip. Zatím lze potvrdit pouze teorii J.V. Stalina, který prohlásil některé vědy za buržoasní, a vědce těchto oborů za "buržoasní pavědce" . Klimatologii J.V.S. neznal, ale určitě by ji tam zařadil taky. Byl to velký a scchopný muž jménem Džugašvili. Nejlepší rekreační středisko pro klimatologa je Gulag, seděl by tam zavřený spolu s Lysenkem (jarovizace) a Lepešinskou (ta údajně uvařila živou hmotu) - inu vědci , pavědci a podvodníci, račte si vybrat kategorii dle ctěné libosti.....
Larusi
V třetihorách téměř vždy. Všechny éry třetihor byly teplejší než kvartér. V době teplotního vrcholu třetihor rostly i na pólech "tropické" pralesy a Antarktida byla zcela bez ledu. Globální teplota tehdy byla o 12 stupňů vyšší než dnes. Ještě, že tehdy nežili členové strany zelených. Ti by určitě bili na poplach.