25.5.2019 | Svátek má Viola


FILM: Ještě o Šifře Mistra Leonarda

12.9.2006

Napsalo se o tomto filmu a knize dost. Film se v květnu a červnu tohoto roku vepsal do myslí nás všech, snad. Stál jsem na něj dokonce frontu, snad poprvé v životě tady v Kanadě. Předcházela mu kampaň, že se lidé na tento film nemají dívat, že je bezbožný a zavádějící, ale to jen zvýšilo návštěvnost zvědavců. Davy se pak na něj hrnuly. Co z toho měly, nevím, já jsem nejdříve četl knihu Dana Browna se stejným názvem a pak jsem četl knihu Michaela Baigenta, Richarda Leigha a Henry Lincolna „The holy blood and the Holy Grail“. Baigent a spol. dokonce žalovali Dana Browna, že jejich knihu opsal, ale nebyla to pravda a při prohráli. To také zvýšilo senzacechtivost obecenstva.

Teprve potom jsem šel na film a mám ten dojem, že bez této přípravy film nedával moc smyslu. Po filmu jsem si ještě udělal rešerši na internetu o Sionském klášteře a řádu a o mnoha jiných věcech, něco vím, ale nebudu se hádat, že mám pravdu. Také vím, že Protokoly Sionských mudrců, které jsem považoval vždycky za antisemitský pamflet, se týkaly něčeho zcela jiného a Židů se vůbec netýkaly. Děj filmu byl napínavý a ukazoval genialitu hlavních postav, na kterou divák nemá. To nebylo ale to nejsenzačnější. V podstatě šlo o to, že bible, hlavně Nový zákon, nemá tak úplně pravdu. Bible byla sestavena na základě dohody mnoha představitelů církve a to se dělo hlavně na Nicejském koncilu v roce 325 po Kristově narození. Před tím bylo známo asi dvacet evangelií, z nichž koncil vybral čtyři, která se sobě obsahem nejvíc podobala a příliš si neprotiřečila. Ta se stala součástí Nového zákona. Ta ostatní byla odvržena a zdánlivě ztracena, ale postupně vycházejí na světlo. Naposledy to bylo tzv. Jidášovo evangelium, které bylo nalezeno na konci dvacátého století v egyptské poušti. Známá kopie je psána v koptickém jazyce, což byla v podstatě egyptština psaná řeckými pásmeny. Ježíš podle tohoto evangelia pověřil Jidáše Iškariotského, aby jej vydal soudu, nebyla to tedy Jidášova zrada. Pak bylo ještě evangelium podle Tomáše, evangelium Marie, Tajná kniha Janova a jiné.

V Šifře Mistra Leonarda se vzdáleně hovoří o tomto všem, ale kniha jde dále. Beletristickou formou vypráví, že dvě Marie, Maří Magdalena a Panna Marie, odjely po ukřižování Krista do jihozápadní Francie. Maří Magdalena je církví popisována jako prostitutka, ale nebyla jí, byla prý manželkou Ježíše Krista a v době cesty do Francie byla s Kristem těhotná. To církev neměla ráda, protože vysvětluje Kristův život zcela jinak. Pak Maří Magdalena ve Francii porodila a její potomstvo po dva tisíce let žilo hlavně ve Francii a v Anglii. To byla svatá krev a Svatý Grál, velké tajemství starověku a středověku, a hrdinka filmu je potomkem Krista a její rodina se o ni stará. Katolická církev se toto vše pokouší potlačit, leč asi marně.

Jiná verse starověkých legend je v pečlivě napsané knize Baigenta a jeho společníků. Podle nich buď Kristus nebyl nikdy ukřižován, byl tam za něj náhradník, anebo to bylo vše uměle upravené a dělo se to nikoliv na pahorku zvaném Golgotha, jako všechna ostatní ukřižování, ale na soukromém pozemku zvaném Getsemanská zahrada. Tam nebylo dost dobře vidět. Krista sňali z kříže ještě živého, uspaného drogami, vzkřísili a na lodi pak odjel do Francie, kde přes královský rod Merovingianců a pak Karlovců se jeho potomstvo rozšířilo mezi královskými rody celé Evropy. Jedním z potomků Ježíše Krista je pak například Otto Habsburský. Mnozí toto tajemství znali, věděla to sekta Catharů, maltézští rytíři, templáři, které za to katolická církev vyhubila. Rosikruciáni, svobodní zednáři, nepřehledné množství tajných bratrstev, sekt a řádů. Vyniká mezi nimi řád sionský, nazvaný podle hory Sionu v Jerusalémě. O nich mluví Protokoly Sionských mudrců a přičítá se jim touha po světovládě. To bylo pochopitelné v době, kdy vládly královské rody odvozené od Ježíše Krista. V Brownově knize je o těch všech jen několik zmínek.

V Brownově knize a zkresleně ve filmu je jedna pozoruhodná zmínka. Gotický styl, který nastoupil po románském, je charakterizovaný lomenými oblouky oken a dveří. Podle Browna jsou tyto oblouky symbolem ženství a ukazují na spojitost křesťanství s předkřesťanskými pohanskými kulty. Ještě je to zdůrazněné podivuhodnou scénou, kvůli které se hrdinka filmu rozejde se svým dědečkem. Podívejte se na film, určitě si této scény všimnete.

Někteří se domnívají, že Brownův film znamený změnu křesťanství a vznik nového náboženství. Nemyslím si to. Žijeme v dosti racionální době a starověké legendy snad přece jen dnes nemají takovou účinnost jako dříve.



Diskuse


pepaknap
21:41
19.9.2006

Alk
11:59
13.9.2006

sara
0:30
2.11.2006

PeS
23:26
12.9.2006

PeS
23:24
12.9.2006

Freimos
20:29
12.9.2006

Patron Divný
22:05
12.9.2006

Patron Divný
22:15
12.9.2006

erik
17:48
12.9.2006

J.G. Pašek
18:35
12.9.2006

moebius
15:32
12.9.2006

ptakopysk barbar
16:10
13.9.2006

moebius
15:17
12.9.2006

Andula
9:43
12.9.2006

Andula
9:43
12.9.2006

Jura Jurax
10:44
12.9.2006

Andula
10:47
12.9.2006

Jura Jurax
10:53
12.9.2006

mates
13:46
12.9.2006

Stanislav
13:03
12.9.2006

třetí
13:36
12.9.2006

Vašek
14:38
12.9.2006

chucharo
17:25
12.9.2006

jezevec
9:35
12.9.2006

Jura Jurax
10:52
12.9.2006

Hnyk
7:35
12.9.2006

Netřeba
6:49
12.9.2006

Erik
3:20
12.9.2006

Pierre
0:27
12.9.2006

herdekbabka
1:18
12.9.2006

Strider
3:55
12.9.2006

sara
0:25
2.11.2006

počet příspěvků: 46, poslední 2.11.2006 12:30









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.