21.8.2018 | Svátek má Johana



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


EKONOMIKA: Kudy na „evropskou úroveň“



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 44, poslední: 16.9.2014 16:16, přehled diskusí

Stále aktuální téma:
Autor: M. Pivoda Datum: 16.9.2014 16:16

"krátkodobý zisk pro vyvolené na úkor dlouhodobé prosperity pro všechny"

To neplatí jen pro minulost Portugalska.

Negrelliho viadukt:
Autor: J. Balcar Datum: 15.9.2014 10:14

Nebožtík Kamil Lhoták často prohlašoval, že Asie začíná za Negrelliho viaduktem. Považoval jsem to za bonmot, ale v posledních letech si občas říkám, že na tom něco je.

Re: danova konkurence:
Autor: R. Tichý Datum: 15.9.2014 7:54

Výborně, působte ve svém okolí, ať se nikdo necpe do Prahy. Všichni budeme spokojeni ;o)

Re: V žádném případě nelze přijmout větu, že:
Autor: J. Jurax Datum: 15.9.2014 0:36

Ale kecá stejně blbě jak rodilý Pražák - třeba Igor Němec nebo Pavel Bém ... :-)

Re: Ano, dotace jsou špatné:
Autor: J. Jurax Datum: 15.9.2014 0:22

Pardon - rozkrást

Re: Ano, dotace jsou špatné:
Autor: J. Jurax Datum: 15.9.2014 0:21

Přesně - peníze, které stát nedostane do ruky nemohou politici ani úředníci přesměrovat ani tozkrást.

Re: Vaše zmínka o novém brněnském nádraží je mimo:
Autor: J. Jurax Datum: 15.9.2014 0:18

Souhlas.

Ještě bych dodal pro pana Kohouta, když o tom kulové ví - obě varianty - rekonstrukce nevyhovujícího nádraží na "ideálním" místě v centru a nové nádraží na "periferii" 800 metrů od stávajícího )jak daleko je v Praze Wilsoňák od Václaváku?) vyjdou finančně plus mínus na stejno, akorát rekonstrukce v centru by trvala dvakrát tak dlouho (neboť za provozu - už teď je mi líto těch cca 30 000 denně dojíždějících do Brna vlakem) a získalo by se tím rekonstruované, avšak STÁLE NEVYHOVUJÍCÍ nádraží - arciť na "ideálním" místě.

Ostatně - nádraží v centru podporují toliko zelení cvoci, což je pro celou věc příznačné.

Re: Regiony:
Autor: J. Jurax Datum: 15.9.2014 0:05

A což místo hromady krajů jen Země Česká a Země Moravskoslezská - obé samozřejmě v historických hranicích? A pod ní už jenom obce, případně okresy a obce?

Re: Zaujala mě zmínka autora o daňové :
Autor: J. Jurax Datum: 15.9.2014 0:02

Hezká, bohužel u nás nerealizovatelná fikce.

A ještě:
Autor: J. Jurax Datum: 15.9.2014 0:01

"Skutečná podpora regionů neznamená pumpovat peníze, ale svěřit jim správu vlastních financí."

Tak s tímhle nelze než souhlasit. Ovšem svěřit někomu vládu nad vlastními financemi - to "Pražáci" - vláda a centrální ouřady - nikdy nepovolí. Přišli by o moc.

Hm:
Autor: J. Jurax Datum: 14.9.2014 23:55

"brněnské dobrodružství s přesunem ideálně situovaného nádraží kamsi na periferii – jenom proto, aby si pár vyvolených mohlo pěkně vydělat.".

Nepište o něčem, o čem kulové víte a čemu nerozumíte ...

To jako má znamenat, :
Autor: V. Vovák Datum: 14.9.2014 19:34

že pravýho Langra sice nemáte, ale jinak máte v Brně na radnici jeho klonů tolik, že by se mohli chytit za ruce a běžet nahatý proti větru...

Re: Co to jako má znameat, :
Autor: P. Dvořák Datum: 14.9.2014 12:34

že mi popisujete co "my" tady máme a komu to patří? Všechno je dílem mnohaleté koaly ČSSD-ODS.

Zaujala mě zmínka autora o daňové :
Autor: Atas9 Datum: 14.9.2014 11:06

konkurenci podle švýcarského modelu. Je to zajímavá myšlenka, ale pochybuji, že v našem už tak velmi nepřehledném daňovém systému, je něco takového vůbec možné. Výsledkem by mohla být tak nanejvýš další příležitost jak snížit daňový základ. Vzhledem k našemu způsobu přijímání zákonů a obrovský vliv zájmových skupin na předkladatele zákona, by taková, možná dost zásadní změna, měla asi devastující dopad. Možná tak vyčlenit z našeho daňového systému jednu oblast a v té zavést najednou všechny tzv. inovace o oblasti daní.

Elektronický záznam tržeb, zrušení všech daňových vyjímek, daňová konkurence (počítám se snížením, podstatným) a pod. A vyhodnocovat dopady, každý týden, měsíc, čtvrtletí a pak po roce souhrným analytickým vyhodnocením. A nechat to vypracovat odborníkům, bez vynášení pracovních návrhů, bez připuštění tlaků zájmových skupin a politických nedouků.

Re: průjezdných kolejí 6 a 4 koleje kusé:
Autor: V. Křepelka Datum: 14.9.2014 11:01

Plnou pravdu máte v tom, že jste si "nějak nevšiml". Já to vím na rozdíl od Vás zcela přesně od června 1950, kdy jsem jako pětiletý odjížděl s matkou a babičkou rychlíkem ve 13:20 do Prahy ze šesté koleje na čtvrtém nástupišti. Že to bylo na návštěvu bolševiky vězněného otce na plzeňských Borech je jiný kapitola. U 1. nástupiště je 1. kolej a 2. a 3. nástupiště jsou ostrovní, tedy jsou u jejich hran koleje č. 2 a 3, resp. 4 a 5. Číslovaní je odlišné od klasických průjedných stanic, viz Ostře sledované vlaky Bohumila Hrabala. Do asi 60. roku bylo jenom 5. nástupiště se dvěma kusými kolejemi, 6. přibylo potom s tím, že dlouho byla využívána jen jedna kolej a na druhé se odstavovaly dlouhodobě nejrůžznější vagony. Do těch byla nasměrována ta utržená souprava ze Střelic v roce 1962, násedkem čeho proletěly tyto vozy  zdí až na tramvajové koleje před dnešní Čedok. Ještě jsou tam další dvě krátké kusé koleje k poště, ovšem dnes po ukončení provozu vlakových pošt jsou mrtvé. Ověřit si to můžete jak fyzicky na nádraží, tak na informačních tabulích odjezdů. Vidět je to dokonale z teras pod Petrovem a nebo na www.mapy.cz, pokud si zadáto fotomapu.

Re: Jsou větší nesmysly než slovní hříčka. :
Autor: V. Vovák Datum: 14.9.2014 10:16

na náměstí Svobody vám stojí Onderkův pyj, místo Černohorské pivnice máte McDonald...

Podpora:
Autor: V. Vaclavik Datum: 14.9.2014 4:19

vyrabi mrzaky.

Re: Teď nevím přesně,:
Autor: P. Dvořák Datum: 14.9.2014 3:58

Předpokládám, že nové nádraží by tyto Rakousko-Uherské a prvorepublikové problémy vyřešilo.

Re: průjezdných kolejí 6 a 4 koleje kusé:
Autor: P. Dvořák Datum: 14.9.2014 3:51

Nepletete si počet kolejí s počtem nástupišť? Že by bylo na hl. nádraží ze strany vestibulu šest průjezdných kolejí a tím pádem sedm nástupišť, jsem si nějak nevšiml. A proč by se potom dvěma kusým kolejím říkalo "páté a šesté nástupiště", když by to bylo osmé a deváté?

Re: Teď nevím přesně,:
Autor: V. Křepelka Datum: 13.9.2014 22:24

Ještě jeden dodatek. Brno hl.n. má průjezdných kolejí 6 a 4 koleje kusé. Ovšem pohroma je to dvojité S. Dnes ty vlaky nejezdí až tak dlouhé jako před rokem 89, ale vlak se sedmi vozy je tak aktorát. A bývaly doby, kdy jezdily rychlíky 13, špičkově až 15 vozů. Párkrát jsem vystupoval daleko od nástupiště do štěrku. Dokonce i s lyžemi, když jsme se vraceli před více než třiceti lety z Transylánských Alp, či z Bulharska.

Re: Teď nevím přesně,:
Autor: V. Křepelka Datum: 13.9.2014 22:17

Pane Dvořáku, já si dovolím Vám ještě připsat upřesnění.

V Brně jako ve všech městech na světě vznikala železniční síť živelně a samozřejmě .nekoordinovaně. Jednotné c. a k. Státní dráhy vznikly až roku 1908, do té doby v Brně koexistoval dvě výrazné společnoti, kromě zmíněné Severní dráhy císaře Ferdinanda, která postavila tratě z Břeclavi a o třicet let později do Přerova přibyla odprodejem původě státních drah z důvodu stáního bankrotu francouzskému konsorciu, které mělo název Staatseisenbahn Gesellschaft, tedy StEG, počeštěno štég. A ta provozovala dráhu Třebovskou a později postavila Vláru.

Do roku 1927 se na Vláru jezdilo z Dolního - proto ten sedmikilometrový objezd k černovickému trianglu, byt tramají je to asi kilometr, který konečně zavedl Vlárskou dráhu do hlavního nádraží.

A 11 km objezd z Králova Pole přes Maloměřice logiku má. Vysvětlím: Před válkou v roce 1938 padlo rozhodnutí postavit nové výkonné seřazovací nádraží v Maloměřicích. Od varianty u Modřic bylo upuštěno. A protože hlavní dopravní toky byly vedeny ze severu od České Třebové a tehdy výhledově ze zamýšlené tratě od Havlíčkova Brodu a proto aby obě tratě byly zaústěny ze severu je ten objezd přes Lesnou. A na jihu odchody na Břeclav a Veselí nad Moravou, což pro předválečnou republiku bylo klíčové pro nové spojení se Slovenskem. Konečně už v roce 1927 byla uvedena do provozu nová trať Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom. Pamětníky vzpomínaná stará´Tišnovka přes Zábrdovice a dnešní Lesnou byla sice o 5 km kratší, ale s velikým stoupáním z obou stran (20 promile). Osobáky to jezdily 30 minut, obě stoupání doslova krokem. A navíc ještě úrovňové křížení s tramvají vedle Svitavy v Zábrdovicích. Jestli na toto někdo vzpomíná, tak je opět mimo.

Re: Regiony:
Autor: M. Prokop Datum: 13.9.2014 21:50

Federace v téhle velikosti? Neblbněte, už takhle je úředníků moc.

Regiony:
Autor: J. Navrátil Datum: 13.9.2014 20:55

Unitární stát v Česku je podle mého názoru neštěstím. Potřebujeme jednoduchou federální státní správu, omezené centrální sdělovací prostředky a pod. Uvnitř federace pak Svobodný stát Čechy, Morava, České Slezsko a Praha.

Re: Vaše zmínka o novém brněnském nádraží je mimo:
Autor: L. Severa Datum: 13.9.2014 16:11

Chtěl jsem reagovat na autorovu poznámku o přesunu nádraží na periferii, ovšem když jsem přečetl Váš příspěvek nemám co dodat. Tak fundovaně s velkým přehledem o tématu bych to nedovedl napsat. Dík.

pošetilá myšlenka „podporovat Mnichov“:
Autor: J. Plzák Datum: 13.9.2014 15:04

Tím co je, udělal Mnichov Franz Josef Strauss. Začalo to, bez Strausse, olympiádou v roce 1972. Mnichov byl překopán, doprava a infrastruktura značně rozšířena.

Pak přišel FJS (zkratka Strause) se získáváním nových progresivních firem do Mnichova. Tak se vytvářelo i podhoubí pro později vznikající IT firmy a další.

Možno se ale poučit i z neúspěchů. Dvacel let se hádali radní o nové letiště a když ho konečně postavili, neměli k němu pořádné spojení z města. Pořád ale lepší, než dnešní neotevřené Berlínské letiště, které už mělo být 3 roky otevřeno a nevypadá to, že by k zahájení provozu došlo dříve než za další dva roky. Machři jako u nás.

Při té příležitosti budiž vzpomenut interview bývalého min. hospodářství Dyby, který pro Stuttgarter Zeitung prohlásil, že je přeci jedno, kdy je, Německo, dostihnem - za pět, nebo za 10 let.

Co se týká jižního Německa, má pan Kohout plnou pravdu. Každá druhá vesnice je industrializována. V nepatrných městysech, s rovnatelnými, ať mi prominou, třeba se Žamberkem, příkladně světoznámá zbrojovka Heckler & Koch, jinde, v ještě menší díře firma Gleason (autoznalci vědí o co jde) a ve vsi vedle konkurence produkující to samé. A to ještě není řeč o firmách vyrábějící lékařské přístroje všeho druhu, které jsou rozsety v celém Černém lese - Schwarzwaldu. Ti všichni vyrábějí a vyvíjejí dál a dál. I když budem dělat totéž, víc než oni určitě ne, budem nejvýš postupovat jako oni, ale stále při tom budem pozadu. Předjíždění nebude.

Re: Jsou větší nesmysly než slovní hříčka. :
Autor: P. Dvořák Datum: 13.9.2014 13:47

Kdyby to bylo v Havlíčkově Brodě, psal bych Langrbrod, kdyby to bylo v Ostravě, psal bych Langstrava, v Jižních Čechách bych psal Langdějice, u nás bych mohl psát "naše Langrno" a pod.

Naštěstí zde Langra nemáme.

Re: Teď nevím přesně,:
Autor: P. Lenc Datum: 13.9.2014 13:35

Musím s pány Křepelkem a Dvořákem souhlasit ve všech bodech.Nejsem žádný železniční odborník, ale to, co výše uvedení páni tvrdí jsem slyšel již před mnoha lety od Brněnských železničářů, se kterými jsem se stýkal a kteří měli tu "čest" se denně potýkat s problematickým nádražím.Celá ta kampaň kolem nádraží je vyvolána lidmi, kteří často vůbec neví o co jde, případně se chtějí zviditelnit.

Re: Evidentně jste nepochopil, :
Autor: P. Lenc Datum: 13.9.2014 13:26

Pokud budete schovávat Olomouc za ten vámi napsaný nesmysl, tak se budu těžko plést.

Re: Teď nevím přesně,:
Autor: P. Dvořák Datum: 13.9.2014 12:35

kolik má Brno průjezdních kolejí? Tři nebo čtyři a k tomu dvě slepé. Opravdu nádraží hodné středoevropské křižovatky :-))

A další skvělá věc: když chcete jet směrem na východ - na Trenčín, nebo Olomouc a Přerov, vlak vyjíždí směrem na západ a objíždí polovinu Brna, aby se stočil. Když chcete jet směrem na západ - na Havl. Brod, vlak vyjíždí směrem k východu a objíždí tu druhou polovinu, aby se stočil :-))

Není kde zaparkovat, krátká nástupiště pro pár vagonů jsou v oblouku, vestibul nacpaný cestujícími. Ovšem není nad to, když máme krásnou historickou budovu nádraží, na kterou si přece nedáme sáhnout!!! Ještě že už ve středověku nepřišli na to, že každá barabizna musí zůstat na věky.

Pakárna.

Vaše zmínka o novém brněnském nádraží je mimo:
Autor: V. Křepelka Datum: 13.9.2014 11:36

Vážený pane Kohoute,

            Rád čtu Vaše odborně fundované a přitom srozumitelné příspěvky, ráda dokonce vzpomínám na Vaše disputace se spisovatelem shodného jména na stránkách LN. Ovšem Vaše poznámka o přesunu brněnského nádraží na periferii svědčí o naprosté neznalosti problému. Převážná většina odpůrců přesunu potažmo zastánců referenda neví o železnici a jejím provozu vůbec nic. A brněnské hlavní nádraží, které jako známo je vůbec nejstarším nádražím v Česku je od příjezdu prvního vlaku 23. července 1839 175 let!!! jedním souvislým a tedy nepřetržitě záplatovaným provizoriem. Prostor pro tento diskusní příspěvek je malý na to, abych se o tom mohl podrobněji rozepisovat. Ale – je přesun o asi 800 m v kolmici na stávající kolejiště přesunem na periferii? To Olomouc má své podstatně modernější nádraží už od roku 1845 podstatně dále od města. Stavebníkovi této první železnice, což byla odbočka od hlavní trasy Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi a postavené ještě dříve než pokračování na Přerov, Ostravu a do Slezska. Ale hlavně, podle paní Mileny Fládrové, renomované brněnské historičky: Ing. Karel Riepl, projektant a hlavní inženýr této tratě neprojektoval původní brněnské nádraží do prostoru, kde byla nádherná zahrada u vily nějakého šlechtice a bohatého textilního továrníka. Ten tomu dokázal zamezit, což vyhovovalo i Společnosti severní dráhy císaře Ferdinanda, protože po dokončení stavby brněnského viaduktu už docházely finance a spokojila se ráda s nabídkou města, které nabídlo stísněné místo u hradeb, které se se svolením vojenských pánů částečně ubouraly. A ten původní návrh pana ing. Ripela byl – světe zboř se – přesně tam, kde by to nové a řadou lidí nechtěné nádraží mělo být i dnes. Řešení přezauzlovaného a nevyhovujícího železničního uzlu Brno je na pořadu dne už více než 100 let a bylo řešeno už i před válkou, na čemž se podílel i vynikající brněnský architekt Bohuslav Fuchs.