Tímto, wellmi opožděně, plním, částečně, slib HanceW. Vyptávala se, jak to na lodi chodí. Takže dnes přijde na řadu vaření.
Začne se tím, že se snědí zbylé řízky z cesty, a k nim přijde - z mé strany povinně - mrkvový salát. Ať se nespálíme.
Ještě ten den navštívím místní trh a doplním zeleninu - pytel mrkve, pár brambor, pár rajčat, nějaká ta okurka, cibule, zelené fazolky, paprika. Nesmím toho koupit příliš, na lodi je horko. Takže zelenina bydlí se mnou v kajutě v síťovkách a otevřených igelitkách. Denně ji obracím a kontroluji a vaření rozpočítávám tak, abych vše dobře spotřebovala, ale přitom aby nám zásoby vyšly nejméně na tři až pět dní - dřív se třeba na pevninu, natož k obchodu nedostaneme.
Z Česka vezeme předvařené suché luštěniny, oblíbené masové konzervy, párky a trvanlivý salám, vakuované kusy anglické slaniny, uzeného a dobré buřty, ghí neboli přepuštěné máslo (nekazí se), kysané zelí v sáčku, sadu koření, olivový olej (je tu levnější než v Chorvatsku), asi dva sáčky těstovin, rajské protlaky. Ostatní - čerstvou zeleninu, balíky vody, papírové utěrky a pod. dokoupíme na místě. Jo a vezeme i české/moravské pivo.
K obědu bývají jen polévky nebo salát s chlebem (pánové vyžadují také nějakou uzeninu), nebo jen chleba něčím namazaný, protože se většinou pluje. Vaření polévky za plavby může vypadat i takto:
Mezitím nabízím mrkvový salát :-) K večeru se už někde kotví na noc, takže k večeři může být toto:
Oblíbená jsou různá pesta k těstovinám - stačí např. opražené podrcené vlašáky a přistrouhnout parmezán. Nebo podusit nastrouhanou celou cuketu a dochutit jen česnekem a solí (pánové se budou asi dožadovat i kusu klobásy). Výborná je masová směs z vepřové konzervy na cibuli a nastrouhané mrkvi, do které se nakonec přidá na proužky nakrájená čerstvá paprika, aby křupala. Je to výborné s rýží a pochvalovali si všichni, i pánové. Stálicí je bramborový buřtguláš - tajemstvím je přidat nakonec malou konzervu rajského protlaku (proč nakonec? Jinak by brambory zůstaly tvrdkavé).
Během let se mi totiž osvědčilo vařit ze surovin a nikoli ze sáčků - je to mnohem levnější, voňavější, chutnější, stravitelnější. Což mi posádka potvrdila (no, hlavně proto, že byla ráda, že vaří někdo jiný :D).
Pokud jde o ukládání potravin na lodi, péči o chleba, umývání nádobí a další, to si nechám na příští článek.
Dobrou chuť, ať budete vařit cokoliv!
Co jíte nebo vaříte v „polních podmínkách“ vy?
Foto: archiv Lika