Neviditelný Pes

HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (80)

10.4.2019

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Neschází také jejich životní epizody přímo dobrodružné.

Málokterému lékaři v historii se stalo, aby jeho jméno navždy symbolizovala část městského znaku. V případě města Františkových Lázní (založeny 1793) a doktora Bernharda Vincenze Adlera (1753-1810) je to tak, že lázně dostaly městský znak při povýšení na město v roce 1865. Při tvorbě znaku nebyl opomenut muž, který se vznik lázní nejvíce zasloužil, tedy doktor Adler. Jeho zásluhy ve znaku připomíná černá orlice (adler – orel) držící ve spárech Aeskulapovu hůl (znak to lékařů a farmaceutů).

lékaři 80 1

Dr. med. Bernhard Vincenz Adler se narodil 12. září 1753 v Chebu. Na základě výborného prospěchu na místním gymnáziu, získal od chebské městské rady stipendium ke studiu medicíny ve Vídni.

O tom, že v okolí Chebu jsou léčivé minerální prameny, se vědělo již v pravěku. V druhé polovině 12. století sem mimo jiné zajížděl biskup a český kníže Jindřich Břetislav (1137-1197), syn Jindřicha Přemyslovce. Existuje i řada písemných zmínek o zdejších pramenech vodních i plynných, nepochybnou autoritou jsou písemné poznámky jáchymovského lékaře Georgia Agricoly (1494-1555), který v roce 1545 popsal jako první vědec dnešní plynový Mariin pramen.

Existence pramenů neunikla ani zvídavému středoškoláku Vincenzovi a během vídeňských medicínských studií získával teoretické a při návštěvách domova i praktické poznatky. Proto také jeho disertační práce nesla název De acidulis Egranus. V této práci podrobně popsal léčivou sílu pramenů v okolí obce Satina (Schalda) a nastínil možnosti využití minerálních bažin a meandrů v okolí jeho rodného města. Vytvořil vizi, založenou na reálných předpokladech a velice odborných závěrech. Promoval v roce 1782.

První praxi lékařskou získal doktor Adler sice ve Vídni, ale spěchal domů. V rodném městě přijal funkce městského, později okresního lékaře a městského fyzika.

A nakonec díky jeho neutuchajícímu snažení – propagování léčivých pramenů a využívání plynů z minerálních zdrojů byly založeny 27. dubna 1793 dnešní Františkovy lázně. Nejprve jako „Ves císaře Františka“ a později v roce 1807 jako „Lázně císaře Františka“. V roce 1795 byl doktor Adler jmenován prvním zemským lázeňským lékařem. V té době již nechal vyčistit hlavní pramen, později nazvaný Františkův, a postavit nad ním pavilon. Původní název byl „Chebská kyselka“. Tehdy se vzbouřily v Chebu ženy, které se živily prodejem minerální vody (Egerer Weibersturm). Avšak městská rada podpořila rázně úsilí doktora Adlera.

Ten se nakonec osobně obrátil na císaře Františka a v roce 1792 byla započata výstavba lázeňské osady. Vznikla tak díky projektu architekta Tobiáše Grubera (1744-1806) dnešní Národní třída uzavřená francouzskými parky. V srpnu 1807 byly tedy lázně přejmenovány na „Lázně císaře Františka“.

lékaři 80 2

Busta doktora Adlera z roku 1902 zdobí dodnes prostor před starou kolonádou ve Františkových Lázních. Jejím autorem je Karel Wilfert starší (1847-1916), sochař usazený v Chebu.

Mezi podporovateli Adlerova lázeňského úsilí mimo městské rady v Chebu byl především nejvyšší purkrabí Českého království Jindřich František z Rottenhanu (1738-1809). Doktor Adler sám osobně lázně propagoval a vydal o jejich možném využití dvě publikace.

lékaři 80 3

Ve zmíněném již městském znaku Františkových Lázní je i červený kohout z erbu Rottenhanů.

Nejvíce minerálních a plynných pramenů bylo na území obce Slatina (Schalda), která je dnes místní částí Františkových Lázní. Například v roce 1600 při stavbě mostu přes Slatinný potok zde vytryskl další minerální pramen.

Doktor Adler umírá v roce 1810. V té době je v dnešních Františkových Lázních postaveno již celkem 24 lázeňských domů. O sto let později, v roce 1912, navštívilo Františkovy Lázně neuvěřitelných 65 000 klientů. Je zde celkem 22 léčivých pramenů, obsahujících převážně síran sodný. Pitné kůry, koupele a slatinné zábaly jsou účinné na choroby srdce, nebo na bolesti kloubů a páteře. Známé jsou i léčebné metody různých ženských nemocí.

V roce 1852 se Františkovy Lázně staly samostatnou obcí (předtím byly jako součást Chebu) a jejich výstavba pokračovala úžasným tempem, architektonicky úžasně zajímavě a velice citlivě. Listina návštěvníků a klientů byla zaplňována jmény výrazných evropských osobností.

lékaři 80 4

V dnešních Františkových Lázních se na jejich zakladatele nezapomnělo. Je zde krásný hotel po něm pojmenovaný, vyšly pamětní medaile s jeho podobiznou a prodává se zde řada výrobků nesoucích jeho jméno.

lékaři 80 6

Doktor Bernhard Vincenz Adler projevil velice prozíravou odbornou vizi. Dokázal o ní přesvědčit představitele města, vytvořil i zajímavou vizi léčebnou a také obchodní. A navíc dokázal pro své záměry získat vlivné spojence. Nemohl být pouze dobrým lékařem. Byl vynikajícím organizátorem a dobrým psychologem. Proto po něm zůstalo obrovské dílo a on sám nebyl zapomenut. Někde se občas píše, že je považován za zakladatele Františkových Lázní. On jím skutečně byl.

Příště: profesor MUDr. Karel Chodounský



zpět na článek