ŠAMANOVO DOUPĚ: Devět hlasovacích lístků
V poštovní schránce jsem objevil modrošedou obálku. Obsahuje volební manuál a devět hlasovacích lístků. Prostý pohled na ně mi ozřejmil několik dosud netušených věcí:
Tak především, že se nejedná o „prezidentské volby“, avšak o volbu prezidenta republiky. Ano, volí se toliko jeden člověk, takže jednotné číslo je na místě. Snad si nikdo nebude stěžovat v Bruseli na to, že na hlasovacích lístcích není (předzvěstně?) uvedena variantní možnost, že by snad mohlo jít i o volbu prezidentky republiky.
Druhé, co praští do očí je „akademický nebo jiný titul“. Máme tu tři inženýry (Andrej Babiš, Petr Pavel je ještě M.A., profesorka Danuše Nerudová má za jménem Ph.D.), dva medicínské doktory (Tomáš Zima je navíc profesor a DrSc., kdežto Marek Hilšer má i před jménem titul Bc. a za jménem Ph.D.) a dokonce i jednoho filosofa (PhDr. Karel Diviš). A také se přihlásili tři kandidáti, kteří titul neuvádějí. To v rakousko-uherském a vůbec středoevropském uvažování bývá hendikep, avšak já se spíše kloním k amerikánskému pohledu, podle něhož na samotném titulu až tak nezáleží, pokud nejde o medicínu. V občanském styku a politice pak už vůbec ne. (Kdo ví, že „třetiřadý herec“ US prezident Ronald Reagan měl titul B.A. z ekonomie a sociologie? A byl také šéfem hereckých odborů?) Nakonec i na hlasovacím lístku je u akademického nebo jiného titulu uvedeno „případně“. Netuším, jestli se mají tituly dávat jenom podle úvahy kandidáta, obávám se však, že to je povinné v tom případě, že kandidát titul vlastní. Nicméně protože víme, že i další „neakademici“ studovali, tak se trochu porozhlédneme.
Pavel Fischer, senátor, zatajil na volebním lístku svůj titul Mgr. (Tady si ještě nikdo nestěžoval na případnou nepřípadnost neuvádění titulu na volebním lístku.) Magistra získal poté, co na Univerzitě Karlově vystudoval francouzštinu a češtinu, což mu nestačilo a svoji diplomatickou praxi si obohatil na štrasburské státně správní vysoké škole E.N.A.
Jaroslav Bašta studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po třech letech ho ze studia vyhodili kvůli jeho angažmá ve studentském Hnutí revoluční mládeže (za to byl v roce 1970 zatčen a v roce 1971 odsouzen na 2,5 roku). Ty tři, čtyři járy dostačily, aby v osmdesátých a devadesátých letech mohl publikoval práce v archeologii. I bez titulu. Co se týče různých bezpečnostních funkcí, které po sametovce zastával, tak tam mu vždy postačily jeho Čisté ruce – a zůstal tak oproti středověké archeologii poučeným amatérem.
Josef Středula sice z klání odstoupil, leč až poté, co byly rozeslány volební lístky. Škoda, mohli jsme mít dalšího dělnického prezidenta (ale znehodnotil si to maturitou na Střední průmyslové škole strojnické v Opavě). Zato má vysokou školu života odborového předáka.
Díky češtině a povinným údajům o pohlaví víme, že jsme měli osm kandidátů a jedinou připuštěnou kandidátku. Juniorkou je právě ona, Danuše Nerudová (mladistvých 44 let), seniorem Jaroslav Bašta (nemoudrých 74). Připomeňme, že mladistvému J.F. Kennedymu bylo při nástupu do prezidentské funkce taky 44 let. Současný US prezident Joe Biden se stal prezidentem v 78 letech a trumfl tak předcházejícího doyena v úřadě, jímž byl Ronald Reagan (ten měl při prvním nástupu do funkce 70, a při druhém pak 74 let).
Každý z kandidátů prošel během svého života nějakou politickou, akademickou či manažerskou funkcí, někteří ji mají i dnes. Ke své nestranickosti se hlásí hned šest ze zbylých kandidátů (Pavel Fischer, Petr Pavel, Tomáš Zima, Danuše Nerudová, Josef Středula a Karel Diviš), ale jen tři z nich (Pavel, Nerudová a Diviš) byli navrženi „občanem“ (ministerstvo vnitra tentokráte jméno konkrétního občana nezveřejnilo) a museli si potřebných 50 tisíc uznaných podporovatelů sehnat sami. (Nejlépe pomocí dobrovolníků, nikoli na to najatou soukromou firmou, pane Janeček.)
Zde podotknu, že považuji za jihoamericky nevkusné, pokud se politická strana či hnutí pojmenovává po svém vůdci, jako například subjekt v předminulých volbách odvrhnutého prezidentského kandidáta Petra Cibulky „Volte Pravý Blok www.cibulka.net“. (Což je zkratka celého názvu, který má asi 1500 znaků v tučném písmu, čímž nebudu znešvařovat tento text.) Považuji za hloupé, když existuje politické hnutí „Marek Hilšer do Senátu“, jehož předseda Marek Hilšer nominuje Marka Hilšera do prezidentské kandidatury. Ostatně to musel udělat i poslanec Bašta, navrhnout sám sebe, protože jeho klub SPD má právě minimální počet 20 členů, nutných k nominaci kandidáta. (Taky jako Šaman vedu svůj klub Šamanovo doupě – ale je to jednočlenný klub a do konkurzu na uvolněnou funkci prezidenta mě nepřihlásil.)
Na hlasovacích lístcích to nenajdeme, ale byly vzneseny námitky proti bývalému členství kandidátů v KSČ (Petr Pavel, Tomáš Zima, Andrej Babiš) přičemž u některých to nevadí (u Andreje Babiše, protože ten byl navíc evidován jako agent StB).
Ještě jeden obálkový údaj jsme neprobírali: Obec, kde je kandidát či kandidátka přihlášen či přihlášena k trvalému pobytu. Petr Pavel je přihlášen v obci Černouček (okres Litoměřice), Danuše Nerudová se hlásí v Kuřimi (konkrétně sídlí v osadě Podlesí, okres Brno-venkov), ale TV NOVA odhalila, že hodně času stráví v obci Telecí, okres Svitavy, kam se s manželem přifařili na bývalou faru. Jinak je to samej Pražák (včetně Andreje Babiše s jeho přípražskými Průhonicemi). Přičemž tento pragocentrismus nikoho – nepochopitelně – nevzrušuje. Ba ani Moraváky. (Nu, ti mají svoji Danuši, která jim ale utíká na Pardubicko…)
Vidíte, už jenom z informací na volebních lístcích (podle kterých jsem si na něco vzpomněl sám a po něčem se porozhlédl na Wikipedii) lze nalézt spoustu důvodů proč někoho volit anebo jiného nevolit i pro čtenáře jiné nátury než jsem já.
Neodolám a prozradím svého favorita: Jako rodilý Liberečák, který ve svém rodném městě zažil Srpen 1968, jsem před deseti lety volil tehdejšího „válečného chirurga“ Přemysla Sobotku (na kterého se ovšem v kampani jeho rodná ODS sprostě vykvajzla). Vzhledem k tomu, že jsme opět ve válce s Ruskem, volím generála Pavla, který prokázal osobní odvahu pod společnou srbskou a chorvatskou palbou.
Psáno v Praze dne 11. ledna 2023
P.S. Toto není „volební kampaň“, jak je definována v § 35 zákona 275 / 2012 o volbě prezidenta republiky. Za tento text nebyla a ani nebude poskytnuta žádná úplata.
P.S.S: Opsáno podle stejnojmenného právě 10 let starého článku, kde jsem jen vyměnil jména kandidátů.