PSI: Jak roste dogák Yoda – díl IX. – začátek října 2022
3.10.2022
Předchozí díl najdete zde.
Dnes, 3. 10. 2022, je Yodovi deset měsíců. Jak je na tom s růstem v porovnáním s předchozími štěňaty?
Yoda stojí již druhý měsíc na výšce kolem 85 centimetrů. Ani Night v tomto věku moc nerostl, výšku držel na 86 cm. Zato Betka se v tomto věku růstově rozutíkala a minula 80 cm v kohoutku. Night i Beta pozdě dospěli, v tomto věku Night ještě nohu nezvedal a Betka odhárala až na 15 měsících. Yoda už druhý měsíc značkuje, psi ho rozhodně nepovažují za štěně, takže je možné, že už moc nevyroste.
V lese za humny. Yoda, září 2022
U Nighta jsem napsala: Těžký osud mamutů... Fenky ho často ženou pryč s vyceněnými zuby, psi dospělí se prsí a vrčí. A Yoda je na tom stejně. Většina psů i fen po něm vyjíždí. Bojí se a ví, že zatím si na mládežníka můžou dovolit být nepříjemní.
Naštěstí Yoda není na psích kamarádech tak závislý, jako byl Night. Tudíž není problém ho na vodítku od psů odvést. Ale bojím se, že si brzy uvědomí svoji hmotu a nenechá si nějaké to vrčení a štípání líbit… Zatím zvládáme, snad nám to vydrží.
Lesní přehrada Naděje. Yoda, září 2022
A jedna citace od Kosatky Betky: Lidi, pejsky, děti – vše miluje, pravda trochu divokým způsobem. Nelze její přízni nechat volný průběh, je ochotna porazit, oslintat, ulízat, okousat kohokoliv. A výchova ke klidu se moc nedaří. Mám někdy pocit, že je to zvířátko, které poprvé vyvedli ven… Chvíli jde vzorně u nohy a najednou hop!! ... je na délku vodítka v silnici… To je na infarkt. Mine v klidu pět lidí… a šestého chce políbit na tvář… další infarkt…
Yoda vzorně chodil na vodítku. Jako jediné dogátko netahal, byl snadno ovladatelný a vzorně spolupracoval. Proto jeho momentální občasné „úlety“ jsou nečekané a překvapivé. Ale zatím moje ruce drží a žádný infarktový stav jsem neřešila. Přeci jen častěji chodí teď na vodítku (i s ohledem na houbařskou sezónu) a tak i toho vodítkového zlobení je víc.
Drak v lese u Hradčan. Yoda, září 2022
V září jsme hodně výletili. Já dobírala dovolenou a tak jsem občas byla s Yodou i na samostatné výpravě. Třeba u Hradčan jsme kromě oblíbených rybníků hledali i skalního Draka. Dobyli jsme Luž i Naději, pochopitelně i na Jizerky došlo.
Tady mě Yoda vyděsil - vydal se prozkoumat skalisko, září 2022
Zmínit musím i tradiční pouštění draků. Bylo to pro Yodu náročné – 22 lidí (od dvou do skoro devadesáti), uječený nekamarádský jezevčík Hubert a hlavně liják. Takže jsme byli skoro celý den uvnitř a to znamenalo mít psíka odloženého na pelechu. Drhlo to. Ruce jsem měla jak orangutan, ale zvládli jsme to.
Na poli s draky to bylo lepší – ale ani tam jsem si nedovolila mamuta vypustit. Protože po dešti na sluníčku byl velký provoz lidí, psů… a podmáčeného bahna z polí se do každého tlapátka vejde tak kilo…
Běžííím. Yoda, září 2022
A na konec jedna věta o Betce, Kosatce dravé: Jinak je kontaktní, tulivá, hravá, milá, živá… ale taky paličatá, neposlušná, divoká, kousavá. A protože je Yodas Kosatec dravý, můžu napsat, že je kontaktní, tulivý, hravý, milý, živý… ale taky paličatý, neposlušný, divoký, kousavý.
Měřítko velikosti. Yoda, září 2022
Foto: Xerxovi. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do bohaté fotogalerie!