Zvířetník Neviditelného psa
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996PSI: Jak roste dogák Yoda – díl VIII. – začátek září 2022
Předchozí díl najdete zde.
V sobotu 3. 9. 2022 bylo Yodovi devět měsíců. Jak je na tom s růstem v porovnání s předchozími štěňaty?
Betuška na necelých devíti měsících měla 57 kg a asi 78 cm v kohoutku. V té době si dala pauzu v růstu, zlobili jsme ji, že je prťavka a že ji vrátíme… Night měl už solidní dospěláckou psí výšku 85 cm a hmotnost byla někde kolem 63 kilogramů.
Yoda ve čtvrtek vážil 69,8 kg a výška je někde mezi 83 a 85 cm. Podle toho, jak se „vytáhne“. Oproti Nightovi má kratší krk a i díky „macatosti“ vypadá výrazně nižší. Zdání klame – a ani on jistě ještě růst nedokončil.
Výšku má již standardní, i zuby se nakonec poskládaly do standardního skusu. Ale vymyslel si chlapec šílenou věc – začal nosit stočený ocásek jak prasátko (nebo akita či basenji). Nejprve jen někdy, pak častěji a nyní už máme dogu s prasečím ocáskem skoro pořád. Vypadá to děsně…
Úžasný je jeho pohyb. Krásně kluše, nikdy jsem u něho neviděla mimochod. Je nesmírně obratný v terénu, padlý kmen stromu neobchází po vyšlapané cestičce, ale elegantně ho skočí z místa. Překvapil mě tím, protože my ho obcházíme a on ho obcházel pravidelně s námi (kmen leží v takové té blbé výšce, co nejde snadno překročit).
Betka po průzorových schodech doma vůbec v tomto věku nechodila, Night velmi opatrně a nerad a Yoda je zvládá třemi skoky. Nahoru či dolů, za světla i úplně potmě… nic neřeší.
O Nightovi jsem psala: Psisko má vynikající fyzičku. Chodíme na poměrně dlouhé výlety do hor. Tři nebo i čtyři hodiny v terénu psisko rozhodně nezničí. Stačí chvilka odpočinku a opět je připraven ke každé lumpárně.
Yodu taky výlety neunaví. V Jizerkách i s ohledem na vedro jsme byli brzičko, mohl si užívat hor na volno v čase, kdy „normální“ turisti a cyklisti spí. Vzorný byl, i když jsme s Vilémem dobývali Psí kostel u Hradčan. Nejpřekvapenější byl, když se proti nám na konci výletu vynořil páník… Nevěřil svým očím (ani nosu) a trošku se bál, než ho běžel přepadnout.
Pravda, na výletě na zříceninu hradu Roimund mě sestřelil. Ale za to si můžu sama. Vím, že trýýýýskající pes se vyhne… ale neustála jsem pocit, že do mě narazí, a ten krok stranou udělala. On bohužel ve stejné sekundě taky… Byla to rána a hlavně zemětřesení… Přežili jsme to v pohodě oba dva.
Night v tomto věku ještě stále čůral jako fenečka. Byl sice stále oprásklejší a oprásklejší (ale tak opatrně po Najtíkovsku), ale zavrčet si na nás ještě nedovolil. Yoda nohu zdvihá. A najednou i podstatně zvýšil čtecí úsilí – pesemesky už ho velmi zajímají.
A v pátek jsme měli první „vážný“ konflikt. Dostal ode mě kost (to je majetek nejvzácnější). Zatímco koženou kostičku mi klidně dá, kost si chrání vždy. A já ji poctivě vyměňuji za něco lepšího… No a tentokrát ji vyměnit nechtěl a vrčel. A já mu ji nechat nechtěla, neb už ji načal a docela velký kus užral…
Zavrčel zle a nakrabatil hubu a to neměl dělat. Houkla jsem na něj, hrábla mu do tlamy, vyrvala ožužlanou kost a měl po srandě (tedy po kosti). Kost skončila v popelnici, psisko si střihlo pár sedů a lehů (za pochvalu a piškotek) a epizodka skončila… Nojono – leze chlapec do puberty. Je to sebevědomý psisko, uvidíme, jak to přežijeme.
A na úplný závěr jednu srovnávací:
Foto: Xerxovi. Krásná fotogalerie - klikněte do kteréhokoli obrázku v textu.
Vše potřebné zjistíte zde...

