PSI: Kess (5)
Předchozí díl najdete zde na tomto odkazu.
V září jsme si pořídili českého střapatého psíka, čubičku jménem Kess. Čubička se hbitě sžila s chalupou, zapadla do spřátelené psí smečky a všechno „naše“ logicky zahrnula do portfolia svého majetku. Ale pozor změna – před vánocemi nastalo stěhování do paneláku.
Tahle prťavá psí dáma si poradila i s panelákovým bytem, výtahem, schodišti a naprosto přesně pochopila chod domácnosti (jak říká její předchozí panička Kristina). Zmapovala si gauče a křesla i postele a nějak to střídá.
Asi v tom má nějaký systém, my ho ale nepochopili. Jasně, když jdeme na balkón na kafíčko a na cigárko, tak je logické, že si Kessina ustele u radiátoru na své dece vedle dveří na balkón. Tam s námi moc nemusí, je tam na ni moc čerstvého povětří, myslím… No ale proč usíná na gauči u televize a ráno ji najdu v jejím pelechu v naší ložnici?
A hraje si! Konečně si hraje, jak s plyšáky, tak s pískací hračkou, konečně je to veselej pejsek, co chce, abychom házeli plyšáčky a tahali se s ní o ně. Jo – úspěch!
Co se týče společnosti, tak tady zatím moc úspěchů nemáme, ale zejména její vinou. Nevím, jestli měla Kessinka nějakou špatnou zkušenost s většími psy, ale nechce se moc kamarádit. Když se k ní pes blíží, tak nám Kessina naštvaně a poděšeně běhá kolem nohou a kvílí a vypadá to, že se bojí i jezevčíka. Když se dáme s páníčky do řeči a když jdeme kus cesty společně, přestane se takhle bát a je to skoro v pohodě, pokud si jí ten druhý pes moc nevšímá. Ale ten první dojem je panický. No a tuhle se vysloveně zle utrhla na jedno dvouměsíční štěně, co si chtělo hrát, ale naše princezna neměla chuť a vysvětlila tomu mimínku, že ji tedy rozhodně nikdo otravovat nebude.
Naštěstí už se skamarádila s borderkóliákem Britem, starým pánem, naším blízkým psím přítelem.
Brit a Kess, leden 2021
Ten ji nechává na pokoji, jen si ji občas očuchne a jsme standardní součástí ranní vycházky. Zvykli si na sebe, čekají na sebe a funguje to. Jenže pak potkáme někoho nového a zas úprk. Naštěstí tenhle borderkóliák je známý vrčoun a nesnášenlivec, tak se nám jiní psi vyhýbají a Kess má pořádného ochránce.
Jo a ty rachejtle o Silvestru a den před tím, to bylo dílo! Před Silvestrem naši čubičku vyděsili nějací troubové, co odpalovali bouchací koule, nebo co to sakra je, na polích za sídlištěm, zrovna když jsme tamtudy procházely. To fakt nějak nechápu, tuhle zábavu – koupit, zapálit, odběhnout a BUM. A co jako?
No Kessina zdrhla někam do tmy, naštěstí přiběhla na zavolání, tak jsem ji šoupla na vodítko a ten ubohý rozklepaný psík mne táhl domů jak traktor. A o Silvestru se chudinka klepala ještě ráno. A pak ji čekala novoroční vycházka za přítomnosti rotvajlerky, naštěstí je tahle rotvajlerka řečená Korýš moc milá povaha a malé pejsky obalené vlnou nechává na pokoji. Tak se naše princezna vyděsila akorát v okamžiku, kdy ji rozběhlá rotvajlerka přeskočila. Inu taky byste se lekli, kdyby vám nad hlavou letěla kredenc!
Ráno s Kess a rotvajlerkou po Silvestru, foto je tematicky rozklepané :-)
Máme tu nasněženo a naklouzáno. Inu leden, že. Kessinu to ovšem nijak netěší. Na procházky ano, to jde docela ochotně, ideálně po asfaltovém chodníčku nebo umetené dlažbě. Když musí vykonat potřebu, odskočí tedy do toho sajrajtu, co se nasypal na trávníky, vykoná dílo a hup zpátky na suchou zem. Lítala párkrát po pláních v umrzlém sněhu jak šílenej zajíc, to se fakt radovala, jenže si asi teď myslí, že by už to stačilo. No my si to myslíme taky, tak volíme procházky podle jejího gusta.
A taky nemá moc ráda oblečky – jenže bez oblečku by nastydla a namrzla. Nově na ni máme ještě kožíšek poděděný po jednom jezevčíkovi, trochu jsem jí to upravila na tělo a je v tom opravdu teplo.
Brit a Kess, leden 2021
Ať už jí oblečeme cokoliv, tak stojí jak dřevěná, špatně vyřezaná, klopí uši nespokojeností a celkově se tváří blbě. A lidé, které venku potkáváme, ji obdivují, jak jí to sluší, a potlapkávají ji po hlavičce a smějou se na ni, jaký má parádní svetr s kapucí a žlutou bambulí. A ona zase sklopí uši, sehne hlavu a je na ní vidět, že by si přála vlčákovskou čelist a ukousnout prst tomu dotěrovi, co se jí asi vysmívá...
Foto: Zdena Jůzlová a Dana L.