SOBOTNÍ CESTY: Jarní výlet na Hukvaldy

Duben je měsíc otvírání hradů a zámků. První dny měsíce poznamenal chlad a déšť se sněhem, ale když ve čtvrtek 9. dubna měl být slunečný den, rozhodli jsme se podniknout výlet na Hukvaldy a vystoupit tam na hradní zříceninu. Nebyli jsme tam víc než 20 let. Obec Hukvaldy zná asi každý jako rodiště Leoše Janáčka. Nachází se v okrese Frýdek-Místek. Z Ostravy je na Hukvaldy asi třicet kilometrů, z Frýdku-Místku deset.

Liška Bystrouška

Výstup ke hradu začíná vstupem do oborní brány. Rodný dům Leoše Janáčka je hned vedle. Lze si vybrat ze dvou cest. Ta kratší má přibližně 700 metrů. Při výstupu se překonává výškový rozdíl téměř 200 metrů, takže cesta je dost příkrá a navíc vede nezpevněným terénem. Druhá, dvoukilometrová cesta ke hradu je asfaltová, jezdit po ní ale nesmí nikdo kromě těch, kteří na hradě pracují. Pro výstup jsme zvolili kratší trasu s tím, že cestou zpět půjdeme po asfaltce, abychom se dostali k soše Lišky Bystroušky.

Hrad Hukvaldy patří mezi naše nejrozlehlejší hrady. Vznikl kolem roku 1240, kdy jej založil Arnold z Hückeswagenu, který byl ve službách Přemysla Otakara I. Arnoldův syn hrad prodal olomouckému biskupství. Mnoha přestavbami se z hradu stala mohutná pevnost. Přečkala bez pohrom všechna obléhání, z nichž ta nejtěžší se odehrála v 17. století. Velmi dlouho – devět měsíců Hukvaldy roku 1626 obléhal Mansfeld. Hradní posádka byla malá. Na hrad tehdy odešli obyvatelé z Příbora a okolních vesnic, aby pomohli hrad bránit. Obranu Hukvald nezdolali ani Švédové v roce 1643. Poslední pokus hrad dobýt podnikli uherští povstalci roku 1680. Svahy hradního vrchu byly holé, aby útočící neměli žádnou možnost úkrytu.

Od čtvrté k páté hradní bráně

Když trvale pominulo nebezpečí tureckého vpádu, ztratily hrady tohoto typu svůj původní význam mohutné pevnosti. Navíc bydlení v nich dávno vyšlo z módy. Na hradě Hukvaldy sídlila jen vrchnostenská správa, ale i ta se v roce 1760 odstěhovala do podhradí a roku 1762 hrad zachvátil rozsáhlý požár. Vrchnostenští úředníci požár vysvětlovali bleskem. V obci se ale mezi lidmi vyprávělo, že požár založili úmyslně úředníci, kterým se nechtělo z podhradí podnikat ustavičně výstupy na hrad do hradní registratury.

Po požáru se již nic neobnovovalo, vyhořelý hrad chátral a stal se místem, kde se o štěstí pokoušeli různí hledači pokladů. Mnoho architektonických prvků bylo použito na stavbu jiných budov. Zmizela tak četná pískovcová ostění, tesané arkády, žebra kleneb a také železné mřížoví. Teprve koncem 19. století začaly práce k záchraně hradu, které vyvrcholily v druhé polovině 20. století. Správcem hradu Hukvaldy je Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku. Pořádají se zde různé akce. Ke vstupence jsme dostali program na rok 2015, který začíná 26. dubna sletem čarodějnic z celého okolí. Kostýmovaní vstup zdarma, nejlepší čarodějnice budou odměněny. Dojde i na ukázky útrpného práva a vyvrcholením dne bude upálení čarodějnice…

Opevnění vnitřního paláce

Při avizovaném pálení čarodějnic, koncertech a dalších akcích bude ve zdech hradu Hukvaldy jistě rušno. My jsme ale procházeli hradními prostorami sami. Hned vedle vstupní brány je impozantní obranný objekt, zvaný motta. Jeho podzemní prostory byly vězením. Toto předsunuté opevnění s vysokými zdmi a střílnami pochází z 15. století. Dnes slouží pro výstavy a koncerty. V červnu zde bude zahajovací koncert hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy 2015 (J. S. Bach, G. F. Händel, A. Vivaldi). Po schodišti lze vystoupit až k střílnám. Výška láká k fotografování, je třeba ale maximální opatrnosti. V roce 2007 zde na zahájení festivalu Janáčkovy Hukvaldy přišel o život fotograf, který při naklánění u zábradlí ztratil rovnováhu a zřítil se z výšky 10 metrů. Tragédii připomíná tabulka na zdi.

Členění rozlehlého hradu nezapře bývalou pevnost. Je zde předhradí, velké předhradí, předhradí vnitřního paláce a vnitřní palác. Vše obehnáno vysokými hradbami s řadami střílen. Návštěvník hradu projde pěti branami, než se dostane do vnitřního paláce. Uvnitř hradu je kaple sv. Ondřeje s výstavou Hukvaldy – příběh hradu.

Při sestupu z hradního návrší asfaltovou silnicí zaujmou pod hradbami mohutné kořeny skupiny sedmi vzrostlých památných buků lesních. Jsou staré takřka 300 let. Jejich až 30 metrů vysoké kmeny mají obvod od 335 do 465 cm a koruny o průměru 18 až 25 metrů. Ještě počátkem 18. století byly svahy pod hradem holé. Tehdy vysazené stromy vytvořily k udržení stability na příkrém svahu mohutné kořenové systémy, které eroze obnažila.

Kořeny památných stromů pod hradbami

Lesní porost s převahou starých bučin na hradním vrchu o rozloze 60 hektarů je přírodní památkou „Hradní vrch Hukvaldy“. Přilehlá obora vznikla v roce 1566 a patří u nás k nejstarším. Od 30. let 18. století jí obklopuje kamenná zeď. Na ploše o 457 hektarech zde žije přibližně 140 daňků a 120 muflonů.

Cesta od hradu oborou vede poblíž amfiteátru a kolem památníku, který Leoši Janáčkovi věnovali myslivci a lesníci ostravského kraje na paměť uvedení opery Liška Bystrouška na Hukvaldech dne 20. 6. 1959. Teprve tam jsme při zpáteční cestě potkali další výletníky směřující k hradu, kteří se u bronzové plastiky Lišky Bystroušky zastavili, aby si udělali selfíčka.

Pro představu těch, kteří Hukvaldy neznají a chtěli by se tam třeba někdy vypravit jen tolik, že výstup k hradu, jeho prohlídka a zpáteční cesta oborou k bráně zaberou tři hodiny. Velké parkoviště je pět minut chůze od brány do obory. Také se ale nemusí spěchat, neboť na Hukvaldech je krásně a dá se tam pobýt i celý den.