Dítkům, tetě, strejci – dám knedlíky s vejci. Oběd snadný, ze zbytků, bývá v našem příbytku.
Na přípravu není těžký, pro vajíčka dojdu pěšky. Knedlíky mám kupované, nebyl čas – to se stane.
Ohřeju je na pařáčku, na kostky je pokrájím, na plotýnce velkou pánev během chvilky rozpálím.
Na mixéru stisknu páčku, v nádobě roztančí se vejce. Dochutím je špetkou himalájské soli získané od strejce.
Než v hmoždíři roztluču celý černý pepř, na pánvi už rozpouští se trochu tučný vepř.
Na sádle se knedlíkové kostky do zlatova opékají. Přilívám na pánev vejce, už jen té vůně se člověk nají.
Nemíchám, jen ztuhnout nechám, na talíř s „amoletou“ spěchám.
Knedlík s vejci - „amoleta“ • míchané neděláme, takhle mne to naučila mamka
Když je venku zima, upečeme lína.
K obědu byl v sobotu, neměli jsme robotu.
Lína hodně zasolíme a sliz z něho odstraníme. Stačí slabá půlhodina, potom očistíme lína.
Z citronu pár plátků, rozmarýn, kmín a trochu máslíčka, špetku soli a koření rybí dáme línu do bříška. Vrazíme ho do pekáčku, snad se do něj vejde, oj to bude projížďka...
Aby se v něm necítil zase tolik sám, pokrájím pár brambor a pod něj je dám.
Přidám to, co v bříšku není, brambory to okoření, česnek s bílým vínem hodně rybce sluší. Tenhle oběd hodný krále má slavnostní duši...
Na 160 trouba rozehřátá a pekáček do ní chvátá. Po hodině upečeno, zasedáme ke stolu!
Dobrou chuť, ať budete připravovat cokoli.
Foto: Sharka