MLSOTNÍK: O sýrech a o tom, že Rusty je kočka gurmánka
V komentářích jsem se víckrát zmínila o tom, že miluji sýry. Jakmile je v receptu sýr, už předem vím, že mi jídlo bude chutnat.
Jen opravdu výjimečně nemám sýr k snídani (tvrdý nebo tavený), ráda si ho strouhám na těstoviny na talíři, ráda s ním vařím, ráda si kus ukrojím, když mě během dne honí mlsná. Manžel má sýry také rád, ale není jimi tak posedlý jako já.
Protože mám sýrů velkou spotřebu, kupujeme je v obchodě, který je podobný vašemu Makro. Sýry se prodávají ve větších baleních a mnohem levněji, než jinde. Jenže obchod máme dost z ruky a jezdíme tam tak jednou za tři měsíce. Proto, když jedeme, koupím si sýrů raději dostatečnou zásobu. Některé sýry kupuji pravidelně, některé střídám (ne vždy mají, co chci), nebo se sama rozhodnu vyzkoušet jiný sýr.
Typický nákup sýrů
Někdy v osmdesátých letech jsem si v Itálii koupila struhadlo se šuplíkem na tvrdé sýry. U sýrů jako třeba gouda, s kterým nejčastěji zapékám, používám běžné struhadlo se slzičkami. Na tvrdé sýry, které strouhám na drobno a přidávám do pesta, nebo na posypání těstovin používám právě tohle struhadlo. I po letech je ostré, strouhá skvěle.
Italské struhadlo na tvrdý sýr
Struhadlo má šuplík
Naše kočky sýry nejedí – ani tvrdé, ani tavené. Z tavených trojúhelníčků se tady prodává jen Veselá kráva. Obyčejná nebo s příchutěmi a od všech mám v lednici také zásobu krabiček. Zkoušela jsem kočkám nabídnout třeba tavený se šunkou, nebo uzenou goudu. Oběma pohrdly. Když jim kousek sýra strčím pod nos, sice přičichnou, ale víc nic. Ginger nestojí ani o to přičichnutí. Woody a Rusty výjimečně kousek uždibnou, další sousto už jen olíznou a jdou pryč. Docela mě to překvapuje, protože tady a jinde čtu o tom, jak mají kočky sýry v oblibě.
Na záhoně mi každý rok narostou košaté keře bazalky. Dělám z ní zmíněné pesto, dvakrát, třikrát za sezónu, často i litr najednou. Pak ho v malých dávkách mrazím, ale jedna porce vždy zůstane čerstvá na pesto k večeři.
Jednou jsem zase mixovala pesto, do kterého přidávám buď kravský parmezán, nebo ovčí Pecorino Romano, podle toho, který zrovna doma mám (kočkám také nechutnají). Těstoviny s pestem si pak na talíři sypeme ještě strouhaným sýrem Asiago. Manžel totiž nemá rád vůni parmezánu na teplých těstovinách, Asiago je jemnější a manželovi chutná stejně jako mně.
Když jsem ten den udělala pesto a byla v ráži strouhání, rozhodla jsem se nastrouhat i Asiago k večeři, což jindy dělám později, když se mi vaří těstoviny. Rusty zrovna ležela v kuchyni, tak jsem jí nabídla trochu čerstvě nastrouhaného sýra, druh, který dosud „neočichala“.
Nabídla jsem Rusty strouhaný sýr
Do malé mističky jsem dala lžíci nastrouhaného sýra a položila před kočku. Rusty vleže jen líně nasála vůni. Ale pak se zvedla, přiložila nos k sýru a začala lízat s takovou vervou, až drobečky lítaly ven. Nevěřícně jsem sledovala, jak vylízala celou mističku, olizovala se až za ušima a vypadala, že by si přidala.
Velice jí zachutnal
Přídavek nedostala hlavně proto, že jsem se obávala, aby se nepřejedla a nezvracela. Zkusila jsem stejný sýr později nabídnout i Ginger a Woody, ani jedna o něj nestála. Další den u snídaně jsem Rusty nabídla jiný sýr, který jsem zrovna jedla. Kočka ho jako jindy pouze očichala a odešla.
Vylízala celou mističku
Ze zvědavosti jsem si na netu o sýru našla trochu víc. Vedle běžných informací, jak a kde se vyrábí, jsem se dočetla i jednu zajímavost. A sice, že sýr je natolik oblíbený, že vyzrálý bochník je možné použít jako majetkovou záruku pro získání půjčky v bance! (odkaz je zde).
Takže máme doma kočku – sýrovou gurmánku. Tak dlouho nad sýry ohrnovala nos, dokud jsem jí nenabídla ten správný. A nejraději strouhaný! Malé kousky Asiaga sice také sní, ale ne všechny. Naopak mističku nastrouhaného vylíže celou.
Jaké jsou vaše oblíbené sýry? A chutnají vašim kočkám?
Foto: Marička Crossette