V době bývalého bipolárního světa si někteří z nás určitě tuto otázku někdy položili. Bude to USA nebo SSSR? Tehdy byl svět relativně přehlednější. Obě jaderné supervelmoci disponovaly mohutným arzenálem jaderných hlavic a jejich nosičů. Ať už to zpočátku byly strategické bombardéry, které byly ve vzduchu nepřetržitě, později atomové ponorky typu SSBN (nukleární ponorka s balistickými střelami), podzemní sila apod. O skutečném průběhu některých událostí, ať už to byla karibská krize, různá selhání techniky či její obsluhy, jsme se dozvěděli až s velkým časovým odstupem, o jiných možná vůbec ne.
Nyní je ale jiná doba. Politická vyjednání, různé operace, působení tajných služeb apod. zůstávají logicky i nadále veřejnosti utajené, ale boje pravidelných armád, letectva a námořnictva, ale i různých polovojenských, „teroristických“, někdy i neidentifikovatelných uskupení, sledujeme takřka v přímém přenosu. A tak jsme se prakticky vzápětí po incidentu dověděli o sestřelení ruského Su-24 tureckou F-16. Podle dosavadních zpráv se oba piloti ruského stroje katapultovali, jednoho prý „povstalci“ zastřelili ještě ve vzduchu (k čemu jsou nám Ženevské konvence), druhý byl pravděpodobně zajat.
A mezinárodní „přestřelka“, zatím naštěstí jen slovní, se rozjela na plné obrátky.
„Teď ještě přišly na řadu rány do zad, útoky na naše letadla, která bojují s terorismem. A to i přes to, že jsme s americkými partnery podepsali dohodu o předcházení incidentům ve vzduchu, a jak je známo, patří Turecko k těm, kdo oznámili, že údajně bojují s terorismem jako součást americké koalice“, řekl ruský prezident Vladimír Putin v průběhu schůzky s jordánským králem Abdalláhem II.
„Přirozeně důkladně prověříme, co se stalo, a dnešní tragická událost bude mít vážné důsledky na turecko-ruské vztahy. Nemám tušení, komu bylo to, co se dnes stalo, ku prospěchu. Nám ale rozhodně ne,“ dodal podle serveru novinky.cz ruský prezident.
Podle téhož serveru americký prezident Barack Obama po jednání se svým francouzským protějškem prohlásil, že má „Turecko právo bránit svůj vzdušný prostor“, a vyslovil naději, že bude Moskva s Ankarou komunikovat na takové úrovni, aby dalším podobným incidentům do budoucna předešla.
Ministr zahraničí Ruské federace Sergej Lavrov oznámil, že po incidentu s ruským Su–24 ruší svou návštěvu Turecka.
Samozřejmě, každá země má právo bránit vlastní teritorium včetně vzdušného prostoru. Ano, narušení vzdušného prostoru suverénního státu letadlem cizího letectva je v rozporu s mezinárodním právem.
Ale v době, kdy pořád ještě platí nesmyslné sankce „Západu“ proti Rusku, kdy EU svým nezodpovědným jednáním přispěla k rozvrácení Ukrajiny, kdy Francie nedodala Rusku objednané a zaplacené vrtulníkové lodě, ale také v době, kdy pod tíhou teroristických útoků proti ruskému dopravnímu letadlu a francouzskému hlavnímu městu posílají Rusové na Islámský stát bomby se vzkazy „Za naše, za Paříž“, je sestřelení ruského letounu tureckou stíhačkou mimo jakékoliv lidské chápání. V kontextu současného dění je to absurdní. V tomto případě není už ani důležité, zda Su–24 „líznul“ vzdušný prostor Turecka. Členství Turecka v NATO se mi nikdo příliš nezdálo, bral jsem ho spíš jako „strategický“ tah USA proti Sovětskému svazu. V době karibské krize Američané z Turecka stahovali jaderné rakety namířené právě na Sovětský svaz.
Nejsem si jistý, zda je správné členství v NATO země, kde cca 99 % obyvatelstva jsou muslimové a zbytek křesťané.
Možná, že sestřelení ruského bojového letadla má na svědomí jen příliš „horlivý“ velitel protivzdušné obrany, netrpělivý pilot turecké stíhačky nebo nekompromisní a v tomto případě slepá aplikace mezinárodního práva. Ale současná vyjádření politiků obou stran tuto možnost nenaznačují.
V každém případě považuji tento incident za vážnou, možná osudovou chybu.
Mám nepříjemný pocit, zda někdo nechce za každou cenu vyvolat světový konflikt a nastražit to tak, aby to vypadalo, že to pomyslné tlačítko zmáčkl někdo jiný.