SVĚT: Černé díry v červených číslech 2a
Berlínské letiště, aktuální stav
aneb Co se na věčné stavbě stalo za poslední dva roky?
Právě před dvěma lety a dvěma měsíci jsem na tomto blogu poprvé psal o kauze nového berlínského letiště, které nabralo masivní časový skluz a jediné, co se zatím vzneslo do nebes, jsou celkové náklady na jeho stavbu. Mohli bychom se tedy podívat na to, jak se věc mezitím vyvinula.
Tak tedy, dobrá zpráva: zodpovědný šéf stavby, Engelbert Lütke Daldrup, tvrdí, že letiště bude otevřeno za rok a půl, v říjnu 2020.
K tomu ovšem hned špatná zpráva: tímtéž termínem 1,5 roku se vedení stavby zaklínalo už před dvěma lety (viz minulý článek). A rovněž nyní roste v odborné veřejnosti skepse, zda bude aktuální termín dodržen.
*****************************
Aspoň v jedné věci došlo od minulého článku k nepochybnému pokroku. Protipožární zařízení zvané „příšera“ (Das Monster), jehož naprostá nepoužitelnost zabránila původnímu termínu otevření letiště, bylo zásadně přebudováno a v dubnu 2019 prošlo úspěšně technickou zkouškou.
Problémy tím však neskončily. Důvěrná zpráva technického úřadu TÜV z března 2019, která v dubnu unikla do médií, poukazuje na další zapeklitou záležitost. Novou Nemesis celého projektu se staly … (fanfáry prosím!) … hmoždinky.
Nejpodrobněji se tématu hmoždinek věnuje veřejnoprávní ARD v tomto článku, kde vyzpovídala i dva anonymní zdroje ze stavby. Za prvé, ony hmoždinky, za jejichž pomoci jsou ve stropě (resp. v podhledech) ukotveny důležité kabely, jsou občas nedostačujících kvalit – podle jednoho ze zdrojů se na některých místech těžké svazky kabelů vlastní vahou vytrhly úplně. Pak je ještě jeden a větší problém. Řada těch použitých hmoždinek je z plastu a nemá žádné požární atesty. Jejich případné zahoření by tedy ohrozilo uchycení životně důležitých kabelů, které jsou podle norem povinně ohnivzdorné. Jinde jsou použity hmoždinky kovové, ale ani ony potřebné papíry nemají.
Požárně atestovaných hmoždinek je na trhu málo a do jednoho stavebního materiálu, totiž vápenopískových cihel (Kalk-Sandstein, český popis) neschválily německé úřady zatím ani jednu jedinou ohnivzdornou hmoždinku. Teoreticky by tedy na stavbě BERu neměl takový druh cihel být vůbec použit; bohužel použit byl a kabely jím vedou. Je možné, že úřady schválí příslušné hmoždinky ještě dodatečně. Pokud ne, byl by to zásadní, možná fatální problém.
Uniklý interní materiál TÜV konstatuje, že na stavbě se nachází jen na bezpečnostní kabeláži 11519 známých nedodělků, což je podstatně více, než kolik vedení stavby připouštělo do médií – asi čtyřnásob. Předseda berlínské frakce FDP Sebastian Czaja se po tomto sdělení neudržel a nazval šéfa stavby Daldrupa „notorickým lhářem, od kterého nemohou daňoví poplatníci očekávat ani zrnko pravdy.“ (tamtéž v Die Welt). Mimochodem: celkové náklady na letiště duchů se aktuálně odhadují na 7,3 miliardy eur.
Podle zprávy TÜV je současný termín otevření letiště „v silném ohrožení“ (stark gefährdet). Jak to reálně bude, uvidíme nejpozději v létě. Pokud by letiště mělo být opravdu uvedeno do provozu v říjnu 2020, nejpozději v červenci 2019 by měly začít rozsáhlé testy tamního technického vybavení. Nezačnou-li, další zpoždění bude jisté.
*****************************
Zakletá stavba, což? Skoro to působí dojmem, jako by se sv. Gréta pomodlila k Velkému Větrníku za to, aby ctihodní Berlíňané museli jezdit na dovolenou na kole, a Alláh ji milostivě vyslyšel.
Nu, srandičky stranou. Bylo by velkou ironií osudu, kdyby někdy za dva roky letiště po 14 letech stavby a více než trojnásobném přešvihnutí rozpočtu skutečně začalo fungovat – a vzápětí se Zelení nastěhovali do kancléřského úřadu a napařili na letenky nějakou odstrašující klimatickou daň, takže by si dolních šedesát milionů Němců začalo setsakra rozmýšlet, zda někam poletí.
Pak by se ještě mohlo stát, že potvora za 200 miliard korun by byla nakonec předimenzovaná. Podle aktuálního turistického ruchu rozhodně předimenzovaná není, spíš naopak (bylo by potřeba trochu větší kapacity), ale dostane-li v Berlíně redukce emisí CO2 „zelenou“, utlumování letecké dopravy bude mít vysokou prioritu.
*****************************
Hudební epilog
Tejden, roky a nebo dýl – svatá pravda!
****************************************
ZAPOMENUTÉ PŘÍBĚHY 2
Když je něco zapomenutého, je dobře se ptát, jak se to stalo. Zapomnělo se proto, že se něco dostalo za horizont času a zájmu, anebo proto, že se nějak někomu zapomenout chtělo? Autor v této knížce nahlíží do událostí zas tak ne moc vzdálených.
Objednat si ji můžete na této adrese.
Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora