V hessenském Hanau, jehož některé části vypadají jako směs Ankary a chudnoucího předměstí, 43letý, očividně vyšinutý Němec postřílel devět lidí z imigračního prostředí, většinou Kurdů. Zastřelil nakonec svoji matku a sebe. Sportovní střelec, u kterého policie našla důkazy o jeho rasistických výrocích o nadřenosti bílé rasy. Takové činy jsou hrozné a vypadá to, že se pomalu stávají součástí evropské reality. Něco podobného se už dvakrát stalo i u nás, nedávno v Ostravě, i když tam šlo o odlišnou frustraci.
Co se ovšem v Německu následně děje, nad tím opravdu zůstává rozum stát. Okamžitě se vzedmula vlna osočování strany Alternativa pro Německo (AfD), kdy je této straně vytýkáno otravování celkového politického klimatu v zemi. Politický kašpárek generální tajemník SPD Lars Klingbeil pro FAZ okamžitě reagoval, že „bylo mnoho těch, kteří jej povzbuzovali, a k těm definitivně náleží AfD“. Podle Klingbeila „je přece jednoznačně jasné, že AfD je strana, která musí být sledována Úřadem pro ochranu ústavy“. Podle Cema Özdemira ze Zelených „je AfD politickou rukou nenávisti. AfD se pokouší svými vyjádřeními stále dále posouvat pravidla politického diskursu a hranice vyslovitelného.“ A takto bych mohl pokračovat dál.
Pozoruhodné je, že tenhle šílenec nemá s AfD nic společného. Jenže politický diskurs v Německu spočívá v tom zašlapat AfD do země, zastrašit její voliče, vyloučit ji z účasti v politické soutěži a nedovolit jí rozhodovat o ničem. To je onen skvělý diskurs zahájený tvrdě poté, co AfD kráčí při volbách poslední tři roky od zisku k zisku a od úspěchu k úspěchu. Je jednoznačně namířen právě proti AfD, která jediná je protimigrační, euoskeptická a tvrdě kritická proti politice Anděly Merkel. V Německá se demokracie nachází v sestupném stádiu, kdy nelze kritizovat katastrofální imigrační politiku a selhávání státu při ochraně veřejného pořádku - ať již v no-go zonách s obyvatelstvem imigračního původu, anebo v těch, kde řádí Antifa a další složky extrémní levice a kde je policie předmětem tvrdých útoků jak verbálních, tak i násilných (Lipsko, Berlin aj.). Ostatně v jednom návalu objektivity ČRo Plus zaznělo, že ony šišabary jsou jinak předmětem častých policejních razií, neboť se zde scházejí bossové organizovaného zločinu. Čin pomateného jedince v Hanau je okamžitě zneužit pro nechutné politické cíle a není náhodou, že hlavním tahounem těchto nálad je SPD, která spěje do politického zapomnění a marginalizace. AfD k tomu přispívá velkou měrou.
Postup politických elit kašlajících na německé voliče AfD, které lze - logikou německé judikatury vysokých soudů - označovat bez dalšího za fašisty (což samo o sobě je odporná zkratka), v kauze Hanau má asi takovou logiku, jako kdyby české politické špičky požadovaly sledování Okamurovy SPD, případně její zákaz po střelbě v ostravské nemocnici.
Německo je demokracií jen na první pohled, kdy vypadá jako nablýskaný cadillac, ale uvnitř je nasviněno až běda. Možná by neškodilo se ptát, zda podobné skutky v městech, kde jsou celé části muslimské a podle toho i výborně a mile vypadají, nejsou následkem toho, že labilním jedincům praskají nervy. K tomu netřeba fantazie. Je dobré do těch míst zajet, v klidu se tam projít a představit si, že se tam narodíte, chodíte do školy, začnete pracovat a během času se váš svět změní v něco, co se vám nejen nelíbí, ale je vám to třeba i odporné. Mezi rasistou a nerasistou můžou být třeba tři roky bydlení v sousedství. Normální člověk se sebere a pokud může, tak se přestěhuje, labilní jedinec pak v ojedinělých tragických případech dospěje k šílenému závěru, že je třeba to řešit terorem.
Němečtí vrcholní politici jsou názoru, že ostrakizací a napadáním AfD dosáhnou změny klimatu a smíří nesmiřitelné. Dosáhnou pravého opaku. Však to uvidíme. Z tohoto zasetého větru bohužel vznikne bouře.