Zadělává se na Žluté vesty v evropském měřítku
Média si vychutnávají prázdné regály v britských obchodech, zdražování i výpadky dodávek elektřiny a benzinu. Píší dokonce, že v Británii chybí řezníci a dělníci na jatkách, tudíž hrozí nucené porážky stovce tisíc prasat. Čeští lidoví komentátoři to rozvíjejí: „Bude bio vepřové přímo z britských farem – odvoz vlastními auty, ale jen pokud do nich seženete benzin.“ Další dodávají: za leccos si Britové mohou sami, ale jejich průšvihy ukazují širší problém hrozící i u nás. Kdo by o tom snad pochyboval, toho ve čtvrtek postrašila ministryně Maláčová: „Důchodci trpí hrůzou, o kolik jim zdraží nájem.“
Mají ty průšvihy skoro v celé Evropě nějaký společný jmenovatel? Na první pohled ne. Vždyť brexit je ryze britské téma. Ale zdražování a nedostatek všeho možného je obecný průšvih. Je-li tu něco společné, pak otázka hledající konkrétního viníka: Kdo za to může? Problém je, že neexistuje jasná, věrohodná a konsenzuální odpověď, přitom právě taková – umožňující na někoho ukázat prstem – se hledá. Proto ta otázka funguje v barikádovém stylu, kde se utkávají různé bubliny, narativy i argumenty. Marně.
Je růst cen daní za covidové uzávěry? Nelze přece podstatnou část hospodářství vypnout, pak zase zapnout a čekat, že to proběhne bez následků. Je to daň za zelenání ekonomiky, Zelený úděl, boj proti uhlíku? Nelze přece zavírat elektrárny a pak se divit, že cena energie roste. Už léta si nelze nevšimnout, že Německo má nejdražší elektřinu v Evropě. Logická odpověď na to vše zní, že jde o proporce. Že za zdražování může do té a té míry zelená ekonomika, do té a té míry covidové uzávěry a podobně. Ale přiznají to vlády, když za těmito politikami stojí? To je zásadní otázka společenské důvěry.
Britská vláda už přiznala vliv brexitu na průšvih. Nepřiznají-li jiné vlády značný vliv zelené ekonomiky, ať se nediví, že tolik lidí dá na fake news. Právě takto se kypří půda pro vznik Žlutých vest v evropském měřítku.
LN, 2.10.2021