Putin neusiluje o Česko, ale o úctu Západu
Probíráte-li zprávy ze včerejška, narazíte na nerovnováhu. Českým médiím dominují slova jako Vrbětice, Rusko, suverenita. A to, že šéfové frakcí v Evropském parlamentu stojí pevně za Českem: je to útok na celou EU, žádáme společná opatření. V téže době prezident Putin mluvil v parlamentu o politice Ruska. Zazněla rázná slova, ale ani jednou Česko, natožpak Vrbětice či GRU.
Nerovnováha je ve významu, jaký dáváme akcím ruských služeb na českém území my a EU (ne celá EU, ale europarlament), a jaký jim dává Rusko. „Orel much nelapá,“ říká se o Putinově vztahu k problémům „někde v Česku“. Ale jemu jde o víc. O to, aby ho Západ bral vážně jako respektovaného partnera a svou politiku s ním konzultoval. Akce ruských zpravodajců na území cizího státu, člena NATO i EU, jsou pro něj jen drobné kamínky mozaiky. Tak malé, že je ani nezmínil v zásadní řeči. Velkým kamenem je vše, čím podle něj Západ oslabuje vliv Ruska – od rozšiřování NATO přes změnu vlády na Ukrajině až po protesty v Bělorusku či samotném Rusku.
Proto Putin varoval před překročením „nepřekročitelných mezí“ vůči Rusku: „Kudy tyto meze povedou, budeme určovat sami v každém konkrétním případu.“ To není nové. Zvyšuje se ale intenzita ruských akcí (z pohledu Moskvy reakcí na podrazy Západu). A roste i sebestřednost Moskvy: vyžaduje respekt Západu, ale své akce pojímá tak, že projevy respektu znemožňují. Jenže to hlavní je jinde.
Snaží-li se stát malý jako Česko o rovnováhu vůči Rusku, potřebuje podporu v EU či NATO. Leč o ní se víc než v Bruselu rozhoduje v centrech výkonné moci, třeba v Berlíně. I proto je hlavní zprávou dne informace, že v předvolebním Německu Zelení posílili na 28 procent a CDU oslabila na 21 procent, tudíž roste šance, že kancléřkou bude Annalena Baerbocková. S ní by nastoupila generace pokrokářů, které trápí klima, rasismus a kapitalismus, ale obavu z Ruska považují za zapšklý antikomunismus. Zkuste si je představit jako účinnou oporu vůči Rusku.
LN, 22.4.2021