V poslední době se v odborné i laické veřejnosti rozproudily dvě debaty na témata hodně odlišná. Jednou jsou klimatické změny, druhou pak vliv sociálních sítí především na děti a mládež. V prvním případě lze argumentaci opírat o měřitelné fyzikální veličiny, především o teplotu. Sociální sítě jsou mnohem ošidnější, protože se jedná o psychologii, kde se exaktní veličiny hledají více než obtížně. Pokud se vůbec nějaké najdou. Takže – mají sociální sítě na mladé kladný vliv, nebo jsou moderní metlou? Aniž bychom byli odborníky, vcelku vytušíme, že pravda je někde mezi těmito extrémy. V těchto diskusích vědci obvykle vylučují skupinu těch, kdo jsou na sítích zcela závislí podobně jako jiní na hracích automatech a patří spíš do psychiatrie. Co ale říci o běžných uživatelích?
„Velká tvrzení si žádají velké důkazy. Takový typ důkazů však neexistuje,“ napsala o studiu těchto otázek Amy Orbanová z Oxfordské univerzity. Spolu s dalšími odborníky shromáždila podklady z 226 vědeckých prací na téma vlivu sociálních sítí na mladé, kde jsou data o více než 275 000 osobách. Americký vědec Jeff Hancock, který se na výzkumu podílel, dospěl k závěru, že: „... používání sociálních sítí je v podstatě výměna. Za velmi malé, ale statisticky významné náklady dostáváme malé, ale významné výhody pro svou pohodu.“ Za povšimnutí stojí opakované slovo „malé“, a také „pohoda“. Jak tu změřit? Je vysoce subjektivní.
To nikterak neznamená, že by sociální sítě nepředstavovaly problém. Nepochybně jím jsou. Ale, jak odborníci připomínají, vliv těchto sítí výrazně závisí na věku a duševním zdraví. To poslední se dá těžko posoudit; žádalo by si přece jen podrobnější vyšetření respondenta. Úskalím je samotné zkoumání problému. Amy Orbanová si myslí, že při průzkumech jsou kladeny nesprávné otázky. Ovšem jaké volit?
Aby to doložili, zpracovali spolu s Andrewem K. Przybylským údaje získané různými autory od 350 000 adolescentů v USA a v Evropě. Z tohoto obrovského souboru, jak ukázali, by se různými statistickými přístupy dalo vytvořit asi 10 000 prací poukazujících na negativní vliv sociálních sítí, 5000 prací zastávajících neutrální stanovisko a konečně 4000 vyjadřujících se kladně. To vše z jediného souboru dat.
Takže znovu – jak zkoumat? Dalším úskalím je fakt, že odpovědi bývají subjektivně zkreslené, obvykle vedené snahou vypadat v hodnocení lépe. Dále by bylo třeba podrobněji zkoumat, kdy a co mladí sledují. Tedy ne pouze celkový čas. Jak to však provést? Jsou pokusy, kdy jsou požádáni, aby si vedli cosi jako deník, ale kdo to chce dělat? Jinou otázkou je hledání příčin a následků. Rodí se u někoho zájem o sítě, protože trpí depresemi a hledá kontakt, nebo naopak vede tento kontakt někdy k depresím? Jak uvedla s nadsázkou na adresu různých statistických hodnocení Tracy Dennisová-Tiwaryová: „Nechceme nakonec říci, že pojídání brambor zničilo generaci… Musíme mít spolehlivé důkazy.“ Takové zatím podle ní nejsou a problém sítí zůstává otevřený.
Autor je fyzikální chemik
LN, 25.1.2020