V záchvatech ječení kolem Ratha a dětského domova v Pyšelích, kdy se hejtman Středočechů už nikdy nezbaví podezření, že chtěl ten dům zašmelit, zanikají ale jiné, podobné, ale mediálně ne tak známé kauzy.
Socialistické zdravotnictví, tak milé „našemu pracujícímu lidu“, pod vedením ČSSD a, přiznejme si, mnoha našich „doktorů“ ze státních špitálů, došlo k další metě. Před dvaceti lety nebyla síla ani odvaha něco se zdravotnictvím a s ústavy sociální péče atd. udělat, a dneska tak máme na krku pěkný problém. Ty „baráky“, v kterých se praktikuje zdravotní i sociální péče, jsou prostě o dalších dvacet let starší. A jejich technický stav začíná připomínat dobu, kdy bolševikům po dvaceti letech „neúdržby“ začal padat na hlavu „bytový fond“ – česky řečeno nájemní domy, tedy činžáky. Jako starší člověk bohužel navštěvuji naše zdravotnická zařízení a dívám se, jak je jejich stavební a technický stav čím dál tím úděsnější. Nemocnice Bulovka začíná vypadat, jak kdyby patřila na Ukrajinu, soubor nemocnic kolem pražského Karlova náměstí nemlich to samé, některé plzeňské nemocnice ještě nedošly ke stavu, kdy by se měly opravit alespoň záchody, což už dokázala každá venkovská hospoda, atd.
Takže, Rath Nerath, něco se s těma barákama musí udělat. Ostatně, moc mne bude zajímat, jak někdo udělá generálku toho děcáku v Pyšelích, když tam ty děti zůstanou. To bych chtěl skutečně vidět!
Problém zde tedy je. Státním, veřejně řízeným nemocnicím už zase opadávají fasády, nové a drahé přístroje stojí v cimrách, které volají po vymalování a otlučení stoletých dlaždiček, papundeklové dveře z dob socialismu jsou omlácené a celkem už na odepsání….
Takže, vážení, aby bylo jasno. Díky shodě okolností jsem navštívil podobná zařízení v zahraničí a s výjimkou Německa, Rakouska, Švýcarska a Izraele je to všude jinde podobné (neznám USA).
Moje zkušenost je tato: Čeští lékaři odborně bezva, chování se lepší, i když pomalu, a organizace práce strašná (to je na jiný článek). A ty baráky, kde pracují, jim padají na hlavy.
A jak je u nás zvykem, rozhoduje to „vláda“ – tedy úředníci. Takže, abych byl konkrétní: V Praze 3 stojí na Koněvovce 205 bývalá poliklinika. Já tam chodím, proč, to je jedno. Ovšem osazení samouzavíracích dveří, které je snad jediné nové, budově moc nepomohlo. Je potřeba do ní nacpat nějaké peníze, tedy nějaké dost velké peníze. Ty prý nikdo nemá. Což je ovšem i při vědomí, že státní dluh je gigantický, dosti ptákovina. Peníze nejsou, protože se „nechce“, aby byly. Viz třicet korun poplatku.
Takže vláda rozhodla usnesením 521 z 27. 4. 2009 o prodeji budovy bývalé polikliniky (které ovšem stále slouží pro zdravotnictví a kde jsou stále ordinace atd.) na Koněvově ulici 205 v Praze 3 „ve veřejné soutěži“. Tedy, mezi námi, kdyby bylo po mém, já bych ty takzvané „veřejné soutěže“ ihned zrušil, protože jestli je něco lumpárna, kudy tečou peníze kdoví kam, tak to jsou - podle českých úředníků vytvořené - „veřejné soutěže“. Kdo dá víc, tak ten koupí. Sice se pro něj vymyslí všelijaké „podmínky“, ale tomu snad nevěří nikdo. Protože když je nedodrží, soud zasedne a sedí a sedí a sedí a za deset let něco vysedí a pak se dotyčný odvolá a soud zase řeší a řeší a řeší..No už je to skoro tak strašně jako v Itálii. (Takže pak máme v „městských a státních“ domech všude samý „bordel“ a hernu a kdykoli jdu po Václaváku, tak mám chuť jít někomu na magistrátu rozbít hubu.)
Takže lze říci, že pacienti, lékaři a zdravotní péče je při řešení tohoto problému až na poledním místě. Barák, tedy ve skutečnosti stovky baráků, v kterých jsou zdravotnická a podobná zařízení, stárnou a někde již chátrají, vnitrní rozvody přestávají sloužit, tak se s tím musí něco udělat. O budovu bývalé polikliniky Koněvova 205 projevila zájem Praha 3. Jistěže o bezúplatný převod, protože ten barák bude vyžadovat desítky milionů investic a ten, kdo jej neopravoval, je bývalý majitel….. tedy stát.
Praha 3 se nabídla, že na sebe vezme starost o zajištění dostupnosti zdravotní péče. To je na jedné straně chvályhodné, na druhé straně nebezpečné. Zdravotnických zařízení je u nás v porovnání s vyspělou Evropou příliš mnoho a i kdyby se Paroubek s Rathem postavili na hlavu, tento systém nepřežije dalších pár let. To až dojdou peníze úplně. Do té doby je však likvidace něčeho, co funguje, idiotismem nejvyššího řádu. Stát získá pár milionů (ty obratem vyhodí rudo-oranžovo-černý politický blok oknem) a kde budou lékaři ordinovat, to ví jen čert. A nový majitel.
V současné době je však nejšílenějším nápadem prodávat budovy zdravotnických zařízení „nejvyšší nabídce“. A že si na tom kdekdo chce přijít na nějaké “drobné“, o tom nepochybujte. Jeho „prevoschoditělstvo tavárišč“ Rath vám předvedl, jak se to bude dělat.
Takže pacientům mohu jen poradit – a to neplatí jen o bývalé poliklinice na Koněvově ulici na Praze 3 – nedejte se. Podporujte své lékaře.
P. S. A pokud mohu poradit místním lékařům, se svými dlouholetými zkušenostmi ze správy budov i podnikání…. ne, aby vás napadlo si to koupit a spravovat sami! Přijdete „o kalhoty“ a nervy. Barák musí spravovat odborná firma.