SPOLEČNOST: Nacionalisté nejsou pravicoví extremisté

V souvislosti s demonstracemi nacionalistů a anarchistů 1. května letošního roku opakovala soukromá i veřejnoprávní média dokolečka frázi o demonstracích tzv. pravicových radikálů. Tím jsou míněna taková obskurní seskupení jako tzv. Národní odpor, Vlastenecká fronta či Národní strana. Je přitom přinejmenším podivné, že k demonstracím skutečných levicových extremistů, kterými jsou bezkonkurenčně naší komunisté, byla česká média až překvapivě shovívavá.

Dochází tu opět k matení pojmů, což je ostatně pro česká média jev častý. Anarchisté bývají označováni za extremisty levicové a jejich bitky s nacionalisty či neofašisty vyžadují pro česká média nutnost toho označovat tyto skupiny pro „vyváženost“ (?) jako extremisty pravicové. Historicky se přitom fašismus Mussoliniho Itálie vymezoval právě vůči italským komunistům. Vůči německým komunistům se později obdobně vymezoval německý národní socialismus - nacismus. Jak fašismus italský, tak německý nacismus se tedy etabloval jako diktatura, která zlikvidovala demokratické zřízení v Itálii i Německu. Nacisté i fašisté sice ponechali soukromé vlastnictví, nicméně realizovanou ambicí fašistického státu Itálie i nacistů Německa bylo hluboké prorůstání státní moci do rozhodování velkých německých firem či korporací tak, aby tyto pracovaly v zájmu vládní moci nacistů či fašistů. Myšlenka svobodného trhu byla v diktaturách fašistů a nacistů prakticky zlikvidována. Zůstala de facto pouze na úrovni živnostníků, ale i zde s obrovskými výjimkami. Za všechny jmenujme totální likvidaci židovských podnikatelů v nacistickém Německu.

Demokracie a svobodný trh jako základ kapitalistické ekonomiky vlastně vůbec nemá nic společného s tzv. pravicovým radikalismem. Pravicový radikalismus neznamená úsilí o radikální prohloubení svobodného trhu. Není v něm ani zrnko radikálního prohloubení demokracie. Nacionalisté a fašisté naopak podobně jako komunisté škrtí svobodný trh a demokracii. Někteří historici vykládali a vykládají vznik fašismu a později nacismu jako reakci na uchopení moci bolševiky v Rusku.

V českých podmínkách 1. 5. 2007 proto v Česku nedemonstrovali žádní pravicoví extremisté, ale „obyčejní“ nacionalisté či neofašisté na jedné straně a anarchisté na straně druhé - to se týká oné uliční války v Brně. Jediná demonstrace levicových radikálů –komunistů - se uskutečnila zcela pod záštitou režimu na pražském výstavišti. Předseda komunistů Filip se nechal slyšet, že komunisté pouze využívají svého práva na vlastní názor zaručený ústavou Česka. A jak pravil, tento svůj „názor“ si nedají vzít. Ve skutečnosti starým a jediným cílem komunistů je likvidace svobodného trhu a politické demokracie. Je smutnou vizitkou českého státu, že patří k těm několika málo státům, kde se vliv komunistů na vývoj státu tak vysoce uplatňuje prostřednictvím oficiálně zvolených poslanců a senátorů.