Zastánci radaru před časem nepřevážili ani na trutnovském rockovém festivalu. Výbor požadující referendum tam posbíral čtyřikrát více podpisů než petice pro základnu. Její iniciátor Daniel Truxa se však blýskl konstatováním, které zazvonilo hloupostí: „Podpisů máme sice méně, ale daleko cennějších.“ Jistě, vždyť ten den klofli Lábuse, Schmitzera, ba samotného Václava Havla. Zatímco protistrana jen spoustu ne-herců, ne-politiků, ne-celebrit. Zkrátka těch, co tomu přece nemohou pranic rozumět.
Rovná se i po osmnácti letech života v obnovené demokracii hlas prostého lidu hlasu lůzy? O co více podrobností o bezpečnostních otázkách znají hvězdy Ypsilonky než obyčejní studenti nebo obyvatelé Brd? A mají vůbec náležité informace poslanci a senátoři?
Hotovou studnicí dat by měl být Tomáš Klvaňa. Pomiňme, že z Úřadu vlády line podezření zaměstnanců, že hlas tohoto jejich nového kolegy - zapůjčený koncernem produkujícím bezpochyby zdraví prospěšné tabákové výrobky – je ohodnocen mnohem lépe, než jak předurčují platové tabulky státní správy. Podstatně důležitější je, jak se svým hlasem zmocněnec Klvaňa nakládá. Přitom si už i experti v oboru komunikace všimli, že místo toho, aby se snažil být jakýmsi ombudsmanem brdských, který bude mít jejich důvěru a pokusí se zklidnit atmosféru, tak názory a motivací těch, jež má přesvědčovat, evidentně pohrdá. A k tomu se tváří, že protesty jsou zbytečné a radar tu stejně bude.
Všechno, co se děje mimo Malou Stranu, je však – bohužel - pouhopouhé hemžení statistů. Referendum o radaru nemá šanci projít přes senát, a tak rozhodnutí bude opět na zákonodárcích. Občanští demokraté na straně jedné a komunisté plus drtivá většina sociálních demokratů na straně druhé mají jasno. Vždy pružní zelení se patrně spokojí s vágním ujištěním, že americký radar bude slučitelný s obrannou strategií NATO.
Velký otazník ční nad lidovci. V KDU-ČSL bobtná sociální a „pacifistický“ proud (Hovorka, Carbol, Kasal…), který bez rozmyslu ruce pro radar nezvedne. Úvahy o uchování voličské podpory dříve nebo později u lidovců zažehnou odstředivé tendence od dogmatické ideologie ODS, zahraničně-politické témata (vztah k EU, k sousedům, k tzv. východní politice ČR) nevyjímaje. Vodítkem jim mohou být i hlasy z ciziny. Nejen z vystrašené Moskvy, ale i roztrpčené Vídně a Bratislavy či zachmuřeného Berlína.
Ze všeho nejvíc jsem však zvědav, kdy nějaký kompetentní hlas konečně vyzve, abychom v zájmu své bezpečnosti místo humpolácké obrany před íránskými hypotetickými střelami spíše plnili závazek Severoatlantické alianci, že nebudeme seškrtávat rozpočet české armády, a posílili financování policie a zpravodajských služeb. Až nepoměrně skutečnější teroristé šoupnou nenápadný kufřík do pražského metra či pod Karlův most, bude nám radarové křepčení a dělení hlasů na cenné a bezcenné houby platné.
Právo 27.8.2007