Neviditelný pes

PRVNÍ DUBEN: Den boje proti dezinformacím

30.3.2024

Není vhodnější doby pro takové zamýšlení než začátek dubna! Nikdy jindy (pomineme li předvolební boje) se přece tolik nelže!

„Dezinformace je nepravdivá, záměrně šířená informace za účelem oklamání lidi“

Tato definice mě zaujala, protože se mi zdá neúplná a částečně nepravdivá, takže je tak trochu tím, co sama definuje.

Neúplné je to, že to klamání se děje se zlým záměrem uškodit.

A nepravdivost je v tom, že dezinformace vůbec nemusí být nepravdivá, většinou je jen neúplná. Kdo chce klamat lidi, tak jim většinou nepředloží vyloženou koninu, ale něco co vypadá hezky a pravdivě.

Například řekne pěkné a pravdivé A, ale pravdivé a nehodící se B už neřekne nebo naopak. A vůbec o pravdu a lež tu neběží! In formatio je formovaní – ne lidé obelhaní, ale lidé oblbnutí jsou cílem. Cílem dezinformování je zformovat lidské smýšlení do nějaké „zužitkovatelné“ formy a informace k tomu použité mohou být pravdivé i nepravdivé, mazaně seskupené a vhodně dávkované. Jde tu o výsledek, v čí prospěch se to děje – ve prospěch informátora nebo informovaného? Je to : „Nesem vám noviny poslouchejte…“ nebo: „Konec světa se blíží, odpustky nakupujte… „?

Uvedená definice nás vede k tomu, abychom si slovo lež a slovo dezinformace ztotožnili a boji proti všemu, co dostane nálepku dezinformace se nebránili – vždyť jde jen o lži a boj proti nim je dobrá věc.

Ale tak to mnohdy není, protože tam kde se oficiálně bojuje proti dezinformacím, tam se bojuje o vliv a moc a mnohdy je to souboj oficiálních dezinformací proti dezinformacím neoficiálním.

Ti, co mají navrch by nejraději měli lidí pokud možno většinově formované, nejlépe kdyby se z informace stala uniformace a z výsledné formy uniforma.

A jak je to tedy s aprílem? Ten je na druhé straně barikády a jeho definice by mohla vypadat takto:

„Apríl je nepravdivá, záměrně šířená informace za účelem oklamání lidi se záměrem pobavit a moc neuškodit.“

Když už jde do tuhého a dotyčný už je dostatečně vymáchán a začíná konat ke své škodě, tak aprílový šprýmař zvolá „apríl!“ a pak se tomu většinou oba zasmějí.

Příkladů, kdy se šíří ne zcela pravdivé informace za účelem překvapení a pobavení je mnoho – pohádkové knížky, Ježíšek s Mikulášem, narozeninový skřítek, ale i organizátoři výletů a táborů pro děti i dospělé by mohli vyprávět.

To dezinformační zloduch, když vidí, že se dotyčný dere do průšvihu, ještě ho povzbuzuje a chválí.

A jak to je s tím „bojem“ v nadpisu? Myslel jsem to v nadsázce, ale může to být pojato i seriózně, protože aprílové žertíky nás učí ostražitosti, zkušenosti, smyslu pro humor a nadhledu a to jsou zbraně, na které jsou dezinformační zloduchové krátcí a takto vybaveni obstojíme obstojně.

A když už jsme u těch naších vnitřních on line zbraní, tak mě napadlo, že ony nevedou boj proti dezinformacím (divné to slovo), ale že neustále vyhodnocují vše co přichází. Sdělovacími prostředky jsou naše smysly, ale i vzpomínky, představy, předtuchy, emoce a pokušení! Ucho slyší houkání, oko vidí vlak, hmat cítí chvění země a ač „zbrklík“ našeptává, že „to stihneš“, vzpomínky ti promítají polské řidiče na českých přejezdech a šestý smysl velí: „Počkej!“ … a my jsme šťastně přežili jednu minutu života

Nebo jiný příklad: Oko vidí velký dav, ucho slyší řečníka, rozum je nadšen, zbrklík křičí – „To je to pravé!“ ale vzpomínky promítají podobné řečníky a předkládají, co bylo, když se dostali k moci a šestý smysl velí: „Běž pryč!“… a tak nějak to jde a to je život.

Tu je pěkně vidět, že člověk se nespoléhá na jeden sdělovací prostředek – musí kombinovat ze všech a přidat něco z paměti a intuice a pak obstojí – zbrklík představuje dezinformační kanál (radí jednoduché rychlé a nedomyšlené akce) proti němu stojí ostražitost, zkušenost a nadhled.

A dneska navíc člověk musí ten svůj vyhodnocovací systém obohatit (upgradovat) o sedmý smysl pro vyhodnocování elektronicky servírovaných informací – informací viděných „na vlastní displej“.

Na závěr si dovolím nabídnout výstižnější definici slov:
Informace je popis skutečnosti užitečný a hlavní a kdo ho akceptuje, tak je v hlavním proudu a je „in“.
Dezin
formace je popis skutečnosti pofidérní a škodlivý, vedoucí mimo hlavní a žádoucí směre a ten kdo ho akceptuje, tak se dostane na scestí a je mimo, je „out“.

Takže dezinformace je vlastně „outformace“ a to je myslím to pravé slovo.



zpět na článek