Neviditelný pes

PROBLÉM: Drogy ve vyloučených lokalitách

25.9.2023

Nejvíce vyloučených lokalit se u nás nachází v severních Čechách, kde se z hlediska drogové závislosti situace v posledních letech nemění.

Nabídka návykových látek je tu stále vysoká a jejich dostupnost velmi snadná, a to i pro mladistvé uživatele, kteří upřednostňují marihuanu a pervitin (psychotropní látka metamfetamin). Přičemž v počtu odhadovaných problémových uživatelů drog v České republice je Ústecký kraj hned za Prahou, tedy zaujímá druhé místo. V Ústeckém kraji sice stále převládají menší varny pervitinu s takzvanou komunitní výrobou, znepokojující je však růst vlivu větších varen s produkcí až několika kilogramů této drogy za den. Organizovaným skupinám v Ústeckém kraji vyhovuje dlouhodobě špatné sociální klima v blízkosti hranic, kdy se do obchodu zapojují lidé, co uspokojují místní poptávku po omamných látkách a živí tím své rodiny. Na výrobu a distribuci se pak nabaluje další trestná činnost, nejčastěji krádeže a loupeže, kterými část narkomanů získává peníze na drogu, mnohde také ruku v ruce s drogou jde i prostituce.

Podle některých odborníků tu bude třeba nové protidrogové strategie, neboť v kraji v posledních letech přibývá pracovních míst a roste tu průměrná mzda. Tedy drogu, kterou lze sehnat rychle a levně, si tak v regionu bude moci dovolit více lidí. A není divu, že starostové z Ústeckého kraje upozorňují na eskalující problém ve svých městech: na injekční stříkačky válející se po ulicích a žáky základních škol pod vlivem narkotik. „Drogy jsou velký problém. Prodávají se už i na základních školách,“ upozorňuje na neradostnou situaci v kraji i Pavel Svoboda, starosta Lipové, která leží na hranici s Německem, ve šluknovského výběžku. A nutno zde podotknout, že pro celé Šluknovsko je charakteristický vysoký počet uživatelů drog.

Jak uvádí Výroční zpráva o realizaci politiky v oblasti závislostí v kraji za rok 2020, jsou v Ústeckém kraji v případě experimentování s drogami problémy u dětí a mládeže zpravidla v sociálně vyloučených lokalitách, kde se jedná o častý vzorec chování v rodinách. Děti experimentují s návykovými látkami již ve věku povinné školní docházky a mezi místními obyvateli je marihuana vnímána spíše jako „lepší“ cigareta, než jako droga. Což se potvrzuje ve školách, kde děti mají velmi jasnou představu o pěstování konopí a účincích různých odrůd. Neboť kouření marihuany se stává běžnou součástí života dnešních třicátníků, což má vliv i na jejich děti. Posun k horšímu pak nastal ve způsobu užívání v tom smyslu, že marihuana se již neužívá skrytě, ale běžně na veřejnosti. V oblasti syntetických kanabinoidů sloužících jako náhražka marihuany se naštěstí v České republice ukazuje spíše klesající tendence. Tyto látky bývají často zaměňovány za sušinu marihuany nebo naopak vydávány za legální a neškodné látky, což nese riziko v neznalosti farmakologických a toxikologických účinků těchto látek na lidský organismus.

V sociálně vyloučených lokalitách se protidrogové služby často setkávají s narkomany z řad Romů, kde tvoří až polovinu jejich klientely. Především na Ústecku, Mostecku, Šluknovsku a Teplicku. Romští uživatelé drog vykazují některé společné rysy jako nízký věk problémového užívání, nevědomost nebo špatná informovanost o nebezpečnosti drogy, často dochází k rizikové aplikaci (sdílení injekčního materiálu). Naproti tomu si Romové alespoň obvykle předávají mezi sebou dobrou zkušenost s terénními pracovníky, kteří k tomu na Chomutovsku a Kadaňsku však poznamenávají, že je velmi nesnadné proniknout do drogové scény v sociálně vyloučených lokalitách, především mezi romskou komunitu.

Jinak řečeno, situace ve zdejších sociálně vyloučených lokalitách se nemění. V lokalitách je nadále živná půda pro lichváře a ubytovatele, označované za obchodníky s chudobou, dochází zde k zadlužování jedinců i celých rodin díky finanční negramotnosti při využívání krátkodobých půjček, typický je tu vysoký počet uživatelů, výrobců i distributorů drog. Přičemž však obecně klesá věk uživatelů a drogy se tu užívají vícegeneračně. Prodejem drog se mnohdy živí celé rodiny, především romské a vietnamské, roste míra kriminality (majetkové i násilné), roste agresivita v lokalitě a je ohrožena bezpečnost místních obyvatel, ale také se zvyšují zdravotní rizika plynoucí z šíření infekčních chorob.

Aby toho nebylo málo, v zorném poli adiktologie (zabývající se závislostmi, jejich prevencí, původem, léčbou, výzkumem, poradenstvím a jinými souvislostmi) se tu objevila nová hrozba, zvaná fentanyl. Což je syntetický opioid, který byl poprvé syntetizován v Belgii na konci padesátých let a uvádí se, že jako analgetikum je zhruba 80 x účinnější než morfin a zhruba 50 x silnější než heroin. Formou lékařského užití při chronických bolestech, zejména v onkologii, u nás jsou nejčastěji náplasti, z nichž se dostává účinná látka do organismu přes kůži. Uplatnění fentanyl nachází i ve veterinární praxi, kde je užíván k sedaci či uspávání velkých zvířat. Fentanyl je pro člověka silně návykový, způsobuje mu fyzickou i psychickou závislost srovnatelnou s tradičními opiáty, vyznačuje se zvyšováním tolerance a při jeho vysazení se dostavují velmi silné abstinenční příznaky.

Fentanyl zneužívají lidé, kteří vyhledávají látky na bázi opioidů. Podle epidemiologických dat je dnes takových lidí nejvíce v Praze, Středočeském kraji, Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji a v Brně. Jeho velké nebezpečí spočívá v tom, že je mnohonásobně silnější než klasické opiáty (opioidy) a k předávkování či úmrtí stačí mnohem menší množství. Nejčastěji bývá fentanyl zneužíván intravenózně, ale stejně jako heroin, který si oblíbilo romské etnikum, je užíván i kouřením či šňupáním. Vzhledem k tomu, že je fentanyl příliš silný, ředí se laktózou, kdy pak může představovat levnější náhražku heroinu. S ním může být lehce zaměněn a vzhledem k vysoké účinnosti fentanylu pak snáze dochází k předávkování. O řadě úmrtí uživatelů drog po předávkování fentanylem u nás informovala ČTK už v roce 2014. Ostatně takto zemřel před deseti lety i třiatřicetiletý adoptivní syn zpěvačky Věry Bílé, jehož tělo se našlo v Rokycanech na veřejných toaletách.

Na začátku osmdesátých let Světová zdravotnická organizace prohlásila osvobození od bolesti za univerzální lidské právo. Vznikla nová praxe: pokud pacient řekne, že trpí, lékař by mu měl uvěřit a něco mu předepsat. Kvůli hrozbě návyku byli však lékaři stále zdrženliví při předepisování morfia a dalších opioidů. Farmaceutický průmysl tak začal přicházet s inovacemi a novými produkty, mezi než patřil i opioid oxykodon. Kdy největší úspěch slavila americká farmaceutická společnost Purdue Pharma v majetku rodiny Sacklerů, která na trh uvedla OxyContin v tabletách, obsahujících jako účinnou látku oxykodon, prvně popsaný v Německu roku 1916. Přestože je oxykodon silnější než morfin, měly tyto tablety pověst méně rizikového léčiva. Jenže vedle pacientů s chronickou bolestí se ve Spojených státech začal oxykodon užívat i rekreačně, což výrobcům přinášelo vyšší zisky. Přičemž bez vládních regulátorů ochotných jít na ruku korporátním zájmům ve farmaceutickém průmyslu, stavícím zisk nad zdraví a bezpečnost pacientů, by se výrobci oxykodonu tak daleko nedostali. Kolem roku 2010, kdy již byla opioidová epidemie s miliony závislých na OxyContinu a jiných opioidech v plné síle, přešla značná část uživatelů na levnější alternativy: heroin a fentanyl. Americká farmaceutická společnost Purdue Pharma nakonec u federálního soudu přiznala vinu ve třech obviněních souvisejících s opioidovou krizí, přičemž také přiznala, že lékařům platila za to, aby vystavovali více předpisů na léky obsahující návykové opiáty.

Dnes hraje hlavní roli ve zhoršování opioidové krize ve Spojených státech syntetický opioid fentanyl. Uživatelé drog tu na počátku našeho století začali zneužívat veterinární sedativum xylazin, používané ke zklidnění zvířat před vyšetřením a ošetřením, zcela nevhodné pro člověka. U lidí může v závislosti na dávce vytvářet sedativněhypnotický stav podobný spánku, přičemž dominantním účinkem xylazinu je útlum CNS (centrálního nervového systému). Dealeři na americké drogové scéně s xylazinem experimentovali a míchali jej s fentanylem, aby pak výslednou omamnou látku začali distribuovat pod názvem trank (tranq), pro její poněkud hrůzné následky (zombie effect) dnes přezdívanou zombie droga. Prudký nárůst úmrtí způsobil s xylazinem míchaný carfentanil, jeden z vůbec nejnebezpečnějších derivátů fentanylu, tisíckrát silnější než morfin a stokrát silnější než samotný fentanyl, od čehož dealeři po restrikcích upustili.

Ovšem fentanyl a tím i trank, pro svoji nízkou cenu a rychlý nástup účinku, se z Filadelfie, původního epicentra této drogové epidemie, valí jak lavina do ostatních měst Spojených států. Primář Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Petr Popov v rozhovoru na ČT24 zdůraznil, že problém s fentanylem spočívá v tom, že je velmi laciný a často se používá jako náhrada za jiné, mnohem dražší preparáty. „Obávám se, že nám hrozí podobné riziko, jako je ve Spojených státech,“ dodal k tomu. Také národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil potvrzuje, že obezřetnost je namístě: „Teoreticky se může objevit v romské komunitě, tam je heroin více rozšířený. Je to dáno historicky. Osobně si to vysvětluji tím, že tato část populace s heroinem více obchoduje. Tam, kde se droga vyrábí a distribuuje, se také více užívá.“

Problémů s opioidy v Evropě přibývá. A jak uvádí Evropská zpráva o drogách 2023, dostupnost heroinu je v současné době stále vysoká. Množství heroinu zabaveného členskými státy EU se v roce 2021 více než zdvojnásobilo na 9,5 tuny, zatímco Turecko zabavilo rekordních 22,2 tuny. Téměř veškerý heroin spotřebovaný v Evropě pochází z Afghánistánu, kde však Tálibán v dubnu 2022 vyhlásil zákaz pěstování opiového máku. Přitom základní surovinou pro výrobu heroinu je opium, získávané z makovic. Zatím je sice příliš brzy na to, aby se dalo odhadnout, jakým způsobem tento zákaz ovlivní evropský trh s heroinem, existují však obavy, že případná nedostupnost této drogy by mohla být spojena s nárůstem nabídky syntetických opioidů a poptávky po nich. Cenová, ale i lehká dostupnost nelegálního fentanylu pak může sehrát v jeho rozšířeném užívání v mnoha zemích významnou roli.

V případě zneužívání fentanylu to ani u nás už není o pouhém vyvařování náplastí onkologických pacientů, když nově se orientující drogové kartely vyrábějí a z Číny dovážejí levný fentanyl a jeho prekurzory ve velkém. A můžeme se jen modlit a v skrytu duše doufat, že drogové dealery u nás nenapadne narkomanům namísto heroinu začít nabízet „americkou drogu“, zvanou trank.



zpět na článek