1. Politiky není možné stíhat za politická rozhodnutí, ale pouze za kriminální činy – jinými slovy za krádeže, podvod, úplatek či vraždu. Politici jsou do svých funkcí voleni, aby rozhodovali a za svá rozhodnutí nesli politickou odpovědnost.
A tu představují volby.
Přezkoumávání politických rozhodnutí soudem je v zásadě možné a nutné, ale musí platit, že se špatná rozhodnutí ruší, mění nebo potvrzují, nikoli že se za ně stíhají politici. Opačný přístup by totiž znamenal, že každé vadné rozhodnutí znamená trestní odpovědnost nejen politiků, ale i úředníků, kteří takové rozhodnutí připravili a vydali.
Protože běžnou součástí politiky je politická korupce, kupčení s hlasy občanů prostřednictvím přelévání peněz daňových poplatníků do různých projektů, které mohou skončit neslavně, nemůžeme politiky hnát k jiné odpovědnosti než odpovědnosti politické. Jinak by nám nezbylo než zavřít Zemana za Philips na Moravě, Paroubka s Kalouskem za pastelkovné, Topolánka za schválení vlády a Bursíka za příslib nové energetické politiky.
2. Trestným činem není jenom to, co je v právu napsáno, ale současně pouze to, co má společenskou nebezpečnost. Kladu si znepokojivou otázku: Jak je společensky nebezpečné jednání pana Mlynáře, který nezpronevěřil ani korunu daňových poplatníků? Zrealizoval něco, co funguje, a když byl upozorněn svým sociálnědemokratickým kolegou, že postupuje formálně chybně, okamžitě zjednal nápravu.
Trest odnětí svobody za formální porušení práva, které nikomu nevadí, je vskutku výživný, když ho srovnáte s tím, jaké tresty dostávají skuteční zločinci, kteří bez mrknutí oka ukradnou miliardy. Jednání pana Mlynáře má společenskou nebezpečnost na úrovni nuly – jen udělal formální chybu a také ji opravil.
3. Signál vyslaný soudem je celkem jednoznačný: Pokud chcete vstoupit do politiky, musíte počítat s tím, že vás mohou zavřít za formální porušení právního předpisu. Odpovědný jste jedině vy, nikoliv úředníci vašeho ministerstva. Jakákoliv vaše snaha napravit chyby je marná. Když už do politiky vstoupíte, je tedy lepší něco ukrást a přilepšit si do důchodu než být čestný.
Můžeme se potom divit, že v naší politice slušní lidé chybějí? Pokud padne víc takovýchto rozhodnutí, budou se u nás brzy o politiku ucházet davy lidí. Šibalové, podvodníci, zloději a lázeňští šviháci se rychle dostanou na přední místa kandidátek a budou krást, jak se jim zlíbí. A možná, až bude politika plná lumpů, napadne je, že lepší než moc zákona je právo silnějšího – a soudy zruší.
Nicméně prozatím žijeme v normální demokracii, tudíž opětovně říkám: pan Mlynář (ač je mi osobně zcela lhostejný) do basy nepatří.
LN, 15.1.2007
Autor je advokát