Neviditelný pes

PRÁVO: Babiš jako Parkanová?

20.2.2024

Středeční rychlé rozhodnutí soudce Šotta v kauze Čapí hnízdo nasvědčuje tomu, že tato kauza, která otravuje atmosféru naší společnosti již téměř devět let, směřuje je stejnému konci jako kauza nákupu letadel CASA, v níž byla obžalována Vlasta Parkanová. Tyto kauzy jsou svou podstatou zcela odlišné, stejně jako zcela jiné jsou osobnosti jejich hlavních postav, ale jsou si podobné délkou svého trvání a důvodem pro něj. Tím byla, resp. je v obou případech nekompetence policie a umanutost státních zástupců. Nejdříve krátce základní fakta o kauze nákupu letadel CASA.

Jaký zločin nespáchala Vlasta Parkanová

Vlasta Parkanová byla v Topolánkově vládě ministryní obrany a po jejím pádu a úřednické vládě Jana Fischera byla již jako členka TOP09 zvolena do Poslanecké sněmovny (PS) a v ní zaujala místo místopředsedkyně (předsedkyní byla Miroslava Němcová). Na jaře roku 2012 policie dospěla k závěru, že Parkanová je podezřelá z nezákonného jednání v souvislosti s nákupem armádních letounů CASA. Dne 13. června 2012 požádala PS o vydáni Parkanové k trestnímu stíhání pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku, čímž měla stát připravit o 658 milionů korun. PS rozhodla 11. července Parkanovou k trestnímu stíhání vydat a ta následovně rezignovala na funkci místopředsedkyně PS. Další průběh v zkratce:

  • Počátek 2015 - policie podala návrh na obžalobu Parkanové a Jiřího Staňka, ředitele sekce vyzbrojování v roce 2009.
  • Prosinec 2015 - státní zástupce podal obžalobu
  • Září 2016 - Obvodní soud pro Prahu 6 vrátil obžalobu státnímu zástupci k došetření.
  • Jaro 2017 – začal nový soud, ale byl odročen na srpen toho roku.
  • Říjen 2020 Parkanovou soud nepravomocně zprostil obžaloby.
  • Říjen 2021 tento verdikt pravomocně potvrzen Městským soudem v Praze. Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo Parkanové odškodné 1,6 milionu korun.

Policie tedy tři roky smolila obvinění a další tři a půl roku jí trvalo, než státní zástupce podal obžalobu, kterou mu ovšem soud vrátil k došetření. A tedy teprve osm let po údajném zločinu a pět let po sdělení obvinění začal soud, který po čtyřech a půl letech Parkanovou pravomocně zprostil obžaloby. Takže celkem devět a půl roku byla Parkanová slovy policejního inspektora Trachty v Cimrmanově Vraždě v salónním kupé „sprostá podezřelá“ a toto martyrium Parkanové nejen zničilo politickou kariéru, ale především výrazně postihlo osobní život a způsobilo i zdravotní potíže.

Pokud nebyla policie schopna ani po třech letech vyšetřování a dalších třech čtyřech letech od obvinění sesmolit kompetentní obžalobu, takže jí soud státnímu zástupci vrátil k došetření, měl státní zástupce Kořán stíhání zastavit, a ne ho nechat běžet dalších pět let. Skutečnost, že na pravomocný zprošťovací rozsudek reagoval v únoru 2022 ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek slovy V kauze CASA jsme nechybovali, rozhodnutí soudu je druhá věc, je projevem vrcholné arogance a namyšlenosti. A každému, snad kromě paní Kordové Marvanové, je jasné, že po případu Parkanové žádný politik nebude tak naivní, aby dal na rady svých politických protivníků v případě obvinění odstoupit, před soudem se očistit se pak se do politiky vrátit. Martin Půta naivní rozhodně není a dělá dobře.

Babiš a jeho Čapák

Zatímco případ Parkanové skončil spravedlivým, byť velmi opožděným rozsudkem a lze ho tedy považovat za uzavřený, v případě Čapáku tomu nebude ať už pravomocné rozhodnutí soudu bude jakékoliv. V reakci na rozsudek soudce Šotta v lednu 2023 jsem v komentáři ČAPÁK: Fiasko a co dál rekapituloval celou kauzu a pokusil se vysvětlit proč nebylo prokázáno, že se Andrej Babiš a Jana Nagyová dopustili dotačního podvodu. A také proč osvobozující rozsudek není v rozporu se skutečností, že i slepec by v naprosté tmě poznal, že Farma Čapí hnízdo (FČH) podmínky výzvy, kam žádost podala, nesplňovala. Nebudu opakovat to, co jsem uvedl v tomto svém komentáři, tam jsou obě podmínky podrobně popsány a rozebrány, jen připomenu, že místo toho, aby se policie od začátku soustředila na odpověď na tři související otázky:

• zda FČH splňovala podmínky na příjemce dotace ve výzvě, kam žádost podala,

• zda byla dotace Čapímu hnízdu udělena v souladu s pravidly výběru projektů

• a pokud ne, kdo je za to odpovědný,

rozjela vyšetřování ve velkém stylu: Babiš jako hlava organizovaného spiknutí, jeho nejbližší příbuzní a spolupracovníci z koncernu Agrofert a FČH jako komplicové, (celkem 11 osob) snažící se zakrýt identitu ovládající osoby FČH. O osm let později z toho zbyl návrh na podmíněné tresty a peněžité pokuty pro Babiše a Nagyovou, který soudce Šott smetl ze stolu.

A protože se těmito zásadními otázkami seriózně nezabývala policie ani státní zástupci, nemůže se jimi zabývat ani soud. Ten se místo toho zabýval a zabývá takovými z hlediska podstaty kauzy irelevantními otázkami, jako byla údajná snaha zakrýt akciemi tzv. na hlavu skutečného majitele, či zda se firmy vyskytovaly na společném trhu, zejména tak zvaném sousedním nebo ne, nebo zda Babiše mladší převzal nebo nepřevzal akcie. Ale za to nemůže soudce Šott, ale výhradně státní zástupce Šaroch.

Odpověď na výše uvedené tři otázky je přitom jednoduchá. FČH podmínku na malý a střední podnik (MSP) nesplňovala, protože při podání žádosti její představenstvo, tedy konkrétně paní Nagyová, nemohlo prokázat naplnění definice MSP, neboť to vyžadovalo zohlednění propojení s jinými subjekty. K tomu je ovšem nezbytné znát všechny jeho akcionáře nebo společníky, neboť bez této znalosti nelze při stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční sumy zohlednit údaje případných partnerských či propojených podniků. V případě akcie na majitele vydaných v listinné podobě tato informace dostupná ani v principu nebyla. U těchto akcií stačí jen fyzické předání, takže o struktuře akcionářů v takovém případě neexistuje žádný seznam a emitent ani nikdo jiný neměl věrohodnou informaci o tom, kdo akcie vlastní. Emitent tedy ani v principu nemůže zjistit, zda splňuje definici MSP a navíc zajistit, že tomu tak bude po celou pětiletou dobu udržitelnosti. Úřad Regionálního operačního programu Střední Čechy (ROP SČ), který žádost zpracovával a jehož ředitelem byl Marek Kupsa, měl proto hned v první fázi kontroly přijatelnosti, kterou prováděl výlučně on, žádost vyřadit. Přitom tuto skutečnost mohl Úřad zjistit ani žádost vůbec četl, stačilo se podívat do veřejně dostupné Sbírky listin. Proč to Úřad neudělal a žádost nevyřadil, měl být hlavní cíl policejního vyšetřování, ale zjevně nebyl. A mělo to být i zájmem médií, která místo toho recyklovala nesmyslné obvinění

Farma patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. Poté změnila formu vlastnictví, a nebylo tak možné dohledat jejího majitele. Díky změně získala padesátimilionovou dotaci. Po několika letech dodržování dotační podmínky se vrátila pod Agrofert.“

Podobně pokud jde o požadovanou délku podnikatelské činnosti, stačilo se podívat do posudek znalce č. 1103/2007, kde je uvedeno, že od 1.1.2000 neměla FČH, resp. její předchůdce ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o., žádné zaměstnance. Takže i v tomto případě mala být žádost okamžitě vyřazena.

Přesto Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy (RRS), jehož předsedou byl středočeský hejtman Petr Bendl, schválil na návrh Úřadu ROP SČ, dne 20. 8. 2008 dotace na šest projektů za celkem 246 milionů Kč, včetně projektu Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo, který z toho získal 50 milionů, z toho 42 milion z prostředků ROP SČ a po 3,75 milionech ze státního rozpočtu a rozpočtu kraje. Tímto rozhodnutím porušil závazná pravidla posuzovaní projektů spolufinancovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů.

Kdyby v roce 2018 experti Evropské komise, kteří v souvislosti s údajným střetem zájmů Babiše jako premiéra auditovali dotace pro firmy koncernu Agrofert, provedli audit nejen proslulé dotace na linku pro inovovaný toastový chléb Pekárny Zelená louka za 100 milionů, ale také FČH, došli by ke stejnému závěru: hrubé porušení pravidel posuzování a přidělování dotací a kritické pochybení řídícího orgánu Operačního programu, tedy Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. Dokud neuslyšíme tato slova z úst odpovědného státního orgánu, nebude kauza Čapí hnízdo uzavřena.

Otázka pro Miroslava Kalouska

Ale vraťme se k počátku kauzy. Dne 24.11.2015 přistálo na stole vrchní statní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové anonymní podání o možném dotačním spáchaném neznámým pachatelem, které mělo po formální i obsahové stránce perfektní formu. V části „Věc“ by citován paragraf 158 zákona 141/1961 SB. o trestním řízení a paragraf 212 zákona 40/2009 Sb. a v úvodní části Důvody se praví

Koncem prosince 2007 vyhlásil Regionální operační program Střední Čechy (dále jen ROP NUTS 2) čtvrtou výzvu, která umožňovala malým a středním podnikům žádat až o padesát milionů korun na podporu výstavby turistických zařízení. Mezi firmami, které 29, února 2008 podaly žádost, byla i Farma Čapí hnízdo a. s., Její žádost byla úspěšná a dotaci v této výši společnost následně získala. Z veřejně dostupných informací vyplývá, že právě tento žadatel, nebo jím pověřené osoby, zamlčeli v žádosti podstatné informace, či uvedli záměrně nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Z indicií zároveň vyplývá, že se nejednalo o akci samostatného jednotlivce. Důmyslně vystavěná konstrukce naopak nasvědčuje, že aktéři promýšleli veškeré kroky dopředu a zřejmě jednali ve spolčení tak, aby záměrně uvedli poskytovatele dotace v omyl. Právě tímto jednáním, pokud by se potvrdilo, by byla naplněna skutková podstata trestného činu dotační podvod a zároveň by byly vážně poškozeny i finanční zájmy EU. Tyto skutečnosti popsané opakovaně v médiích jsou potvrzeny přímo majitelem koncernu Agrofert Andrejem Babišem v dokumentu Matrix AB, vysílaném v listopadu tohoto roku Českou televizí, jehož autorem je Vít Klusák.

Anonym byl nejen podrobně seznámen s okolnostmi žádosti FČH, ale také velmi dobrým znalcem evropské legislativy. O tom svědčí část podání Zjištění na základě veřejných informací, kde mimo jiné uvádí:

Farma Čapí hnízdo, a.s. neměla v roce 2007-2008 žádné zaměstnance ani obrat. Svým původem však patřila do koncernu Agrofert, jehož obrat mnohonásobně převyšoval povolený obrat miliardu korun. Na dotaci neměla nárok ani po účelovém oddělení od koncernu Agrofert, protože byla předtím dva roky jeho součástí a tím se dostala do rozporu s evropskou definici střední firmy.

Anonym měl pravdu a na tuto obecnou podmínku na statut MSP jsem upozornil v komentáři k rozhodnutí státního zástupce Šarocha v září 2019 zastavit trestní stíhání všech obviněných osob:

Kromě dvou podmínek pro příjemce dotace uvedených ve výzvě, existovala ještě třetí, obecná, která upřesňovala, kdy je možné podniku přiznat statut MSP, a která je obsažena v článku 3, odstavci 2 DOPORUČENÍ KOMISE z 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (2003/361/ES), jež je například přílohou dokumentu Evropské komise Uživatelská příručka k definici malých a středních podniků.

Při posuzování statutu MSP platí jednoduché pravidlo: „Podnik nabývá/pozbývá statutu drobného, malého a středního podnikatele, pokud limit počtu zaměstnanců a finanční limity jsou splněny/nesplněny ve dvou po sobě jdoucích účetních nebo zdaňovacích obdobích.“

Na straně 14 Uživatelské příručky je smysl článku 4, odstavce 2 Doporučení ukázán na příkladu, jenž odpovídá situaci FČH v okamžiku podání žádosti o dotaci: „Podnik může naopak status MSP získat, jestliže byl dříve velkým podnikem, poté se však po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období propadl pod uvedené stropy.“

Po přečtení uvedeného anonymního podání člověka napadnou dvě přirozené otázky. Za prvé, proč čekal anonym sedm a půl let než poslal Lence Bradáčové své podání, když, jak uvádí, bylo založené na veřejně dostupných informacích, které byly ovšem veřejně dostupně již v roce 2008 po udělení dotace? Nebo se kauzou začal zajímat až poté, co se Babiš stal členem vlády?

Za druhé a především, proč s podobným podezřením o možném podvodu a poškození zájmů Evropské unie nevystoupilo Ministerstvo financí, které nad Operačními programy vykonávalo dohled a které činnost FČH několikrát kontrolovalo? Ministerstvo financí všechny v podání uvedené skutečnost muselo dobře znát a přesto mlčelo. Přitom jak v druhé Topolánkově vládě (leden 2007 - květen 2009), tak Nečasově vládě (červenec 2010 - červenec 2015) byl ministrem financí Miroslav Kalousek, který jistě nebyl Babišův fanda. Jediné racionální vysvětlení, které mně napadá, je, že ten anonym byl někdo právě z Ministerstva financí. Mohu se samozřejmě mýlit a proto bychom měli od Miroslava Kalouska chtít na druhou otázku jasnou odpověď.

Epilog

Podání adresoval anonym také Úřadu Evropské komise na boj proti podvodům (EuropeanEuropean Anti-Fraud Office) OLAF, který se jím zabýval a závěry jeho zprávy jsem okomentoval zde. Připomínám, že OLAF Babiše z ničeho neobvinil, za „dotčené osoby“ označil předsedu představenstva FČH Josefa Nenadála a místopředsedkyni Janu Nagyovou a na adresu poskytovatele dotace, tedy RRS SČ, poznamenal:

OLAF shledává postoj řídícího orgánu při hodnocení a schvalování tohoto projektu jako poněkud neobvyklý a upozorňuje na tento fakt DG REGIO. Oba externí experti formulovali své výhrady k různým aspektům projektové žádosti a navrhli projektovému žadateli, ať vyjasní zmíněné nedostatky ve svém projektovém návrhu.

Příjemce dotace ovšem nebyl nikdy informován o výsledcích externího hodnocení a nebylo po něm požadováno vysvětlení sporných bodů v popisu projektu. Bez ohledu na závažnost připomínek expertů a absenci vysvětlení ze strany projektového žadatele byl daný projekt schválen.“

Kdyby si policie pořádně přečetla anonymovo podání a zprávu OLAF a jednala podle jejich doporučení, mohla si fiasko ušetřit. Smutná postava celé kauzy, policejní komisař Pavel Nevtípil se mu vyhnul, protože 1. 6. 2021, navrhl státnímu zástupci Šarochovi, aby podal obžalobu na Babiše a Nagyovou a následně hodil ručník do ringu a odešel do zapomnění.

Pavel Nevtípil šel od počátku kauzy opačným směrem, než kde by hned na začátku našel odpověď na otázku, kdo může za udělení dotace FČH. A protože šel po rovině nikdy se k cíli nemohl dostat. Stíhání Babiše bylo nad jeho síly a nepřály mu ani okolnosti. Ve svém prvním článku o Čapáku před šesti a půl lety Kauza Čapí hnízdo: Problém i středočeského exhejtmana Bendla jsem konstatoval

Při posuzování událostí okolo dotace na Čapí hnízdo je třeba odlišovat neetické chování od nezákonného jednání. To, že popsané kroky vedoucí k podání žádosti o dotaci na Čapí hnízdo režíroval Babiš, je zjevné. A že tím chtěl získat příspěvek z veřejných prostředků na Čapí hnízdo, přestože je miliardářem, je sice neetické, ale nikoliv nezákonné.“

Zdá se, že mi soud dal za pravdu.



zpět na článek