Neviditelný pes

NÁZORY: Overtonovo okno

7.7.2023

Čtenář s fotografickou pamětí mi může předhodit, že jsem o Overtonově okně v Lidovkách už psal, bylo to otištěno vlevo dole. Omluvou mi budiž, že mě ten jev – sociální? myšlenkový? politický? - zajímá od mládí, kdy jsem rozum bral. Tedy od dob, kdy se Joseph P. Overton narodil a posléze tahal kačera. Všímal jsem si, jak se mění postoje jednotlivců a skupin, jak titíž lidé zastávali cosi a pak postupně maličko mění úhel pohledu a najednou hlásají opak. Vnímal jsem to kupříkladu na kritikách jednotlivých dílů pentalogie mého táty Sňatky z rozumu. Když to jen trochu přeženu, jeden a týž recenzent vytýkal v roce 1957 zátěž buržoazní ideologie, aby shledal v pátém dílu v roce 1964 nedostatečnou snahu propálit se do existenciálního jádra lidství. Ty proměny se odehrávají pomalu. Ta o které se úvodem zmiňuji byla neobyčejně rychlá, protože ji akcelerovaly výměny diktátorů v Kremlu v době, kdy jsme byli v koloniálním područí.

Příkladů si pozorovatel najde hodně, v poslední době bije do očí mela kolem migrační dohody. Celá Evropa se v duchu Overtonova konceptu, že se časem teze mění od nemyslitelné přes radikální, přijatelné, rozumné, populární a zažitě obvyklé, posouvá v migrační problematice od příležitosti k problému. Kam to půjde se dá nadno vytušit. Když Maďarsko začalo stavět na hranicích ploty, bylo to v kategorii nemyslitelné a tedy odpudivé. O pár let později běloruský Lukašenko z Putinova návodu začal migranty používat jako zbraň a posílal je do Polska. Poláci taky postavili plot, ale už to bylo na hranici radikálního s přijatelným a částečně rozumným. Teď jsme dospěli k tezi azylové řízení mimo hranice Evropské unie. To samozřejmě znamená zřizovat a tudíž financovat a podporovat sběrné tábory zejména v severní Africe. Na ty se už těší levicoví investigativci, ti tu budou mít hody a žurnalistické ceny v kategorii ochrany lidských práv budou hustě pršet.

Migrace bude pokračovat a na přetřes zase přijdou kvóty. I v této otázce se Overtonovo okno otevírá. Od čistočistých kvót se podle konceptu Andreje Babiše, tehdy premiéra, přešlo k volbě ve stylu přijmout nebo platit. S dohodou souhlasí Babišův nástupce Fiala a Babiš – v duchu Overtonova okna – varuje před vlastizradou. Je to rétorické cvičení, protože nebudou žádné kvóty ani relokace a platby. Nálada se mění dál. Původně radikální ploty se rozumně přesunou i na moře. Začne to například tím, že se bude vymáhat odpovědnost majitelů lodí obstarávajících transfer migrantů přes Středozemní moře.

Až se dočteme, že před soudem stanul majitel lodi, která byla přetížená migranty a potopila se a stovky lidí přišly o život, vstoupíme do fáze rozumné. Migrace nikdy neskončí a zarazit ji není možné. Může ale mít akceptovatelný rozměr a to pak budeme ve fázi zažité a tudíž populární.



zpět na článek