HISTORIE: Památka na časy poštovních kurýrů

Každý si jistě vzpomene na písničku Jede jede poštovský panáček. V ní se zpívá, že ten poštovský pán má "vraný koníčky" a vpředu má "trubičku a vzadu truhličku". Poštovní kurýři, kteří ve stanicích měnili koně a trubkou si zjednávali na cestě přednost, jsou dávnou minulostí. Nezůstala po nich ale jen ta známá písnička. Občas se může nečekaně objevit i nějaká památka na staré poštovní cestě.

1 Obecní úřad Milotice nad Opavou

V roce 1996 se po prudké bouři prohnala obcí Milotice nad Opavou blesková povodeň. Mělký Milotický potok, protékající v hlubokém korytu vesnicí a pod ní ústící zprava do Opavy, se proměnil v běsnící živel. Voda v něm vystoupila o pět i více metrů a místy zničila silnici vedoucí podél potoka. Pracovníci upravující koryto našli v roce 2000 v potoce kámen, jakých je tam všude plno. Bylo velkou náhodou, že si z nich někdo povšiml, že na kameni je něco vytesáno a dal kámen stranou. Nebýt toho, vsadili by jej jako ostatní kameny do břehu.

Milotice nad Opavou vznikly spojením někdejších osad Wokendorf (Jelení) a Milkendorf (Milotice), jejichž založení spadá do 13. století. Kámen, kterého si pracovníci v korytu všimli, ležel v místě, kde byla kdysi hranice mezi Jelení a Miloticemi.

3 Poštovní směrník

Na kameni je vytesána koruna, písmeno J, rok 1727 a trubka. Zcela nepochybně jde o směrník na staré poštovní trase. Že se takto cesty, po nichž se pohybovali poštovní kurýři, vyznačovaly, je známo z různé literatury. Milotický kámen je ale jediným známým směrníkem, který se uchoval do našich časů. V roce 2000 byl nalezen obdobný, ale dost poškozený kámen u nedalekého města Andělská Hora, které se nachází několik kilometrů od Pradědu. Byl tam v místě, kde kdysi stál zájezdní hostinec.

Počátky státem organizované a řízené pošty sahají do roku 1526, kdy vznikl poštovní spoj Praha – Vídeň. Panovníci využívali služeb rodiny Taxisů. Počátkem 18. století stát usiluje o získání pošty do své výlučné kompetence a roku 1722 nejvyšší dědičný poštmistr z šlechtické rodiny Paarů ustupuje a částečně se vzdává svého dědičného léna. Řízení a správa rakouské pošty přechází postupně na stát a v třetím roce panování Marie Terezie, roku 1743 se pošta stává státním monopolem.

Datum vzniku poštovního směrníku z Milotic nad Opavou tak spadá do onoho období, kdy správa pošty přestávala být dědičným lénem. Rok 1727 je jedním z let, která popisuje Alois Jirásek v románu Temno. V té době se za čarodějnictví neupalovalo, od velkých čarodějnických procesů na Šumpersku ale uplynulo necelých 40 let a teprve Marie Terezie učinila definitivní konec obviňování z čarodějnictví. Svým způsobem rok 1727 náleží ještě do temného středověku, osvícenství se teprve připravovalo. Poštovní směrník z té doby je svou výjimečností historickým unikátem. Muselo jich být na všech cestách mnoho a do našich časů se uchoval jen jeden.

Krátce po objevení kamene s poštovními znaky se nálezem zabýval pan Pavel Rapušák z klubu Za starý Bruntál. O poštovním směrníku napsal do časopisu Dědictví Koruny české (č. 1-2/2001) článek Záhadný nález v Miloticích nad Opavou. Zabýval se zejména tím, jaká poštovní trasa mohla vést v roce 1727 přes Milotice nad Opavou.

Do úvahy přichází trasa vedoucí z Vídně do Vratislavi. Vedla do Olomouce a pak do Dvorců, kde se rozdvojovala. Jedna větev směřovala do Rýžoviště, na Andělskou Horu, Zlaté Hory a do Vratislavi. Druhá větev vedla z Dvorců do Horního Benešova a pak na Krnov. To by mohlo nález poštovního směrníku v Miloticích nad Opavou vysvětlit. Poštovní trasa mohla z Horního Benešova vést do Milotic nad Opavou a pak podél řeky Opavy do Krnova, odkud vedla cesta do Zlatých Hor a dalo se tak pokračovat až do Vratislavi.

Vratislav, dnes město v Polsku vzdálené 60 kilometrů od českých hranic, byla součástí českého státu od roku 1327. Byla členem hanzy, významného obchodního spolku měst provozujících dálkový obchod, který zanikl po 500 letech existence až v polovině 17. století. Z hlediska obchodu byla Vratislav významným městem českého království. Po prohrané válce Rakouska s Pruskem v roce 1742 Vratislav připadla Prusku. Je možné, že právě v té době mohla poštovní trasa do Vratislavi ztratit svůj dosavadní význam.

Nález unikátního poštovního směrníku je v daném místě jistě významný. Přes osídlení trvající zde 800 let je to oblast na archeologické nálezy chudá. Pomineme-li obrovské hromady a dlouhé řady kamenů, které rolníci za staletí vysbírali z polí, žádné jiné nálezy zde nejsou. Všude jen kámen. Stejný kámen jako ten, z něhož byl roku 1727 vytesán poštovní směrník.

Poštovní směrník z roku 1727 lze vidět přímo v Miloticích nad Opavou, nedaleko místa, kde byl z potoka vyzdvižen. Je umístěn před budovou obecního úřadu. Možná to bude typ pro milovníky geocachingu, souřadnice najdou podle údajů snadno a míst na úkryt schránek je tam všude kolem dost. Možná se ale podaří nalézt někde jinde podobný poštovní směrník z dávných časů poštovních kurýrů.

Foto: autor