Josef Šlerka zmínil v úvodní přednášce do informační vědy myšlenku, která stojí za povšimnutí. Týká se slavného Turingova testu, v němž jde o to, zda jsme schopni poznat, zda komunikujeme s počítačem, nebo člověkem. Šlerka podotkl, že i Turing musel hrát celý život jednu hru. Vydávat se za normálního heterosexuála, i když byl homosexuál. Navíc musel při této hře odhalit ty, kteří tuto hru hrají také, aby k sobě našel protějšek. Homosexuálové tedy v té době museli hrát svou vlastní hru, aniž by porušili hru, kterou hrála většinová společnost. Turing společenskou hru nakonec prohrál a byl odhalen, což se mu stalo osudným. Je ale otázka, zda ho právě jeho celoživotní strasti neinspirovaly k vytvoření onoho testu.
Společenská atmosféra ve Velké Británii měla vliv pravděpodobně i na Darwinovu evoluční teorii. Darwin, ovlivněn praktikami tvrdého kapitalismu, které panovaly v jeho době, si při svém putování kolem světa a historií biologie všímal, jak v přírodě silnější vítězí nad slabšími. Jeho přírodní výběr byl pak různě interpretován a dezinterpretován. Právě na jeho základě ale vzniklo zjednodušení, že v přírodě vyhrává nejsilnější. A díky tomu si pak kapitalisté mohli zpětně ospravedlňovat i útlak dělníků – když to funguje v přírodě, je to přirozené, není proto nic špatného, když to funguje i ve společnosti (tzv. princip double transference). Darwinovy (dez)interpretace měly dalekosáhlé důsledky. Nacisté tak mohli obhajovat vládu panské rasy a komunisté třídní boj a vládu proletariátu.
Ale ne vždy musí silnější bojovat proti slabším. Například v tropickém pralese najdeme mnoho druhů, které mají prakticky stejné nároky na fungování (souhrn biotických a abiotických faktorů) a zároveň ani jeden nemusí utlačovat druhého. Tropické pralesy ve fázi klimaxu jsou nakonec i místa s nejvyšší biodiverzitou na planetě a celý systém funguje víceméně harmonicky. Pokud se na svět díváme tímto prizmatem, můžeme dojít k závěru, že život ve společnosti nemusí být bojem o přežití, ale spíše snahou o nalezení kompromisu v životních nárocích. Je proto užitečné si připomenout, že i zdánlivě objektivní vědecké pozorování (a hlavně jeho různé interpretace) může být ovlivněno společenskou atmosférou a reflektovat dobu, ve které vzniká.