GLOSA: K ekologickým aktivistům
Začínám vážně přemýšlel o tom, kdo vlastně je aktivista. Podle mých dosavadních představ je to někdo, kdo se po skončení pracovní směny, případně ve své dovolené aktivně zapojí do bohulibé činnosti. Péči o staré a nemocné, účastí na odvykacích kůrách narkomanů nebo starostí o životní prostředí, např. o lesy na Šumavě. Prostě někdo, kdo normálně pracuje a vydělává si tím na živobytí a ve volném čase zadarmo dělá něco ve prospěch ostatních. Jim patří vděk a uznání, sám několik takových lidí znám.
Nemohu udělat sociologický rozbor „aktivistů, bránících kácení na Šumavě“, ale vtírá se mi otázka, kde berou čas a peníze na své „aktivity“. Nevylučuji to, že si někteří „aktivisté“ vzali dovolenou na tři týdny, vyzvedli si ušetřené peníze (i pobyt v lese na Šumavě něco stojí) a odjeli zabránit kácení milovaného lesa, který před tím možná ani neviděli. Dle jejich hlubokého přesvědčení se ty stromy kácet nemají, i když jsou nemocné a šíří nákazu.
To mi však, už i vzhledem k délce protestů, připadá nepravděpodobné. Pravděpodobnější je, že celá akce je naplánována, řízena a hlavně financována někým, kdo na tom má zájem. Pokud někdo „aktivistům“ poskytuje prostředky na to, aby mohli zůstat zavěšeni v korunách stromů, už to nejsou aktivisté, jak to chápu já, ale něčí zaměstnanci. Jim to tak možná nepřipadá, ale je to tak. Otázkou ovšem zůstává, kdo je organizátor, ale hlavně sponzor těch zaměstnanců (pardon, „aktivistů“).
V tomhle textu mohu někomu připadat jako podjatý. Je tomu tak. Šumavu totiž znám, mnohokrát jsem tam byl a miluji ji. A pokud je pravda, že místní lidé vytvářejí jakousi domobranu, aby tomu blbnutí učinili přítrž, chápu je.