Je to pětadvacet let, kdy byl na Rašínově nábřeží dokončen Tančící dům Franka Gehryho a Vlada Miluniče. Na výročí je několik pozoruhodných aspektů. Ten nejvíce pozoruhodný je fakt, že od té doby v Praze nebyl realizován žádný tak pozoruhodný architektonický projekt. Že tomu nerozumím a jsem v architektuře ignorant? Dost možná, ale ukažte mi v Praze jinou budovu mladší pětadvaceti let, která je zobrazována v turistických prospektech a vedou k ní šipky a ukazatele na kandelábrech.
Ne snad že by nebyla snaha. Byly tady pokusy. Vždycky se podařilo je zamáznout. Připomenu Blob, tedy Národní knihovnu Jana Kaplického. O zavraždění projektu se přičinil i sám tehdejší prezident republiky Václav Klaus. V současnosti je pod řeznickým nožem projekt Centra Nového Žižkova architektky Evy Jiřičné. I tentokrát vede řezníkovu paži autorita, už ne prezident, ale samotné UNESCO, které si přeje, aby autorka domy přefikla v půlce. Věštec nejsem, ale na předpověď si troufnu. Nebude nic. K předpovědi mě vede zkušenost. Zatím to tak vždycky dopadlo, a Tančící dům byl výjimka.
Nebyl by vznikl, nebýt toho, že se stavěl v devadesátkách a vedle jeho parcely, tedy vedle proluky po dopadu americké bomby, bydlel Václav Havel. Ani tehdy to nešlo hladce. Stavaři nepoložili ani první kýbl betonu a už každý mudrc věděl, že stavba zničí Prahu. Režisér Jiří Krejčík použil svoji uměleckou autoritu, aby odsuzoval vpád cizáckých architektů do naší slovanské metropole. Kaplického Oko nad Prahou taky vyloupli dávno před výkopem. Coby člověk píšící a publikující jsem Tančící dům hájil a jsem pyšný, že jsem se před pětadvaceti lety účastnil spolu s Miluničem oslavy po otevření.
Za Blob jsem taky bojoval a nechal na sebe řvát jakéhosi architektonického bafuňáře, že to není architektura, ale design, jelikož architektura je o tektonice, pane, je o tektonice! Ona je spíš o závisti a penězích. A co Centrum paní Jiřičné? Moc rád bych věděl, kdo zatáhl do hnojometné palby UNESCO, pro informaci, to je ten spolek, který odhlasoval, že Zeď nářků v Jeruzalémě není židovská památka. A ještě pro informaci pro mimopražské, zmíněné domy mají stát nikoli vedle Karlova mostu nebo na Hradčanském náměstí. Mají nahradit šerednou budovu Telecomu v srdci někdejší periférie, nedaleko městských hřbitovů a nákladového nádraží. Žižkovská radnice si nepřeje budovy, na které by se jezdili dívat turisté. Chce řádné blokové domy nejvýše šestipatrové. Že domy paní Jiřičné mají mít výšku 80 až 100 metrů a aktuální hangár Telecomu měří 69 metrů? Co na tom. Hlavně že je šeredný a není co závidět. Ještě není rozhodnuto, ale nejsem si jist, že paní Eva Jiřičná zápas s českou uprděností vyhraje. Ani si nejsem jist, že tu někdo zápasí. Spíš mám pocit, že město dříme pod propocenou dekou lhostejnosti.
LN, 19.7.2021