PROTEST: Seberme jim pole
V pondělí měla Praha zažít něco, co tu ještě nebylo. Tisíce naštvaných zemědělců zaplaví Prahu a svými traktory zablokují dopravu v celém městě. Apokalypsa před dveřmi. Dopadlo to tak nějak česky. Něco mezi tragédií a komedií s prvky absurdna. Demonstraci uchvátili profesionální křiklouni a jejich nenávist vůči každému okolo. Stejně jako na jiných protestech byli naivní zemědělci překvapeni, kdo za ně mluví a co jejich jménem požaduje. Ti vnímavější z nich v poledne odjeli, ty ostatní odjeli odpoledne.
Protesty zemědělců proti Evropské unii, proti společné zemědělské politice EU, proti dopadům Green dealu na české farmáře a proti dovozu levnějších surovin jsou v podstatě stejně staré jako společný zemědělský trh v Evropě. Z nějakého důvodu si zemědělců napříč všemi zeměmi v EU myslí, že patří mezí nějakou vyvolenou kastu, které má právo na vyšší ochranu, na vyšší dotace a na speciální zacházení. Ono totiž pěstovaní pšenice nebo chov jatečných prasat je něco speciálního a zcela nenahraditelného. Kam se hrabe učitel, lékař, policista, pošťák, kdokoliv další na traktoristy a dojičky.
Zemědělci zcela účelově a zcela nekompromisně prosazují výsady těch, kteří krmí národ a nikdo jiný to za ně neudělá. Prostě mikročipy, auta nebo plasty jíst nebudeme. Chleba, mléko, máslo potřebuje každý z nás a to každý den. To dává zemědělcům napříč Evropou mimořádný vydírací potenciál a oni to všichni vědí. Ne nadarmo se na středních zemědělských školách již v prvním ročníku vyučuje speciální předmět Pláč, nářek a hořekování a kdo ze studentů neprojde tímto náročných předmětem, nemůže být zemědělec. Jak dobře se tomu věnují vidíme dnes a denně okolo sebe. Nejen v Česku, ale v celé Evropě.
Za vrchol demagogie považuji požadavky zemědělců. Jejich výzva je snadno přeložitelná do běžného jazyka. Naši zemědělci prostě bez uzardění chtějí více dotací z evropských peněz, ale do jejich čerpání nesmí nikdo nijak kecat a oni si s penězi mohou dělat, co chtějí. Navíc je má nenáviděná a proklínaná EU chránit před konkurencí z Ukrajiny nebo Jižní Ameriky. Nic po nás nechtějte, jenom navalte ty prachy.
Mám pro tyto zemědělce vzkaz. Vy všichni naivní křiklouni hospodaříte na polích, která nejsou vaše a patří jiným majitelům. Drtivá většina zemědělské produkce vzniká na zemědělské půdě, kterou ti, co hospodaří, mají jenom propachtovanou. Není jejich, ale je konkrétních majitelů z vesnice nebo z města, dědiců původních farmářů do roku 1948.
A kdybychom vám, co jste z hlouposti nebo nevědomosti přijeli křičet na lidí, vypověděli ten pacht? Co kdybychom si zase půdu, která je naše, vzali a svěřili ji jiné zemědělské farmě, kde majitelé chápou realitu a nechovají se jako naivní křiklouni? Doporučuji všem, aby se podívali do pachtovní smlouvy a pokud tam najdou jako nájemce nějakou společnost patřící do holdingu Rabbit Trhový Štěpánov pana Jandejska, nebo jiných farmářů z pondělní demonstrace, aby se podívali okolo sebe a propachtovali ji sousedovi, malému farmáři nebo prostě slušnému družstvu z vedlejší vesnice. Pak ať pan Jandejsek a jemu podobní hulákají, jak chtějí.